Menu

40 let od objevu jeskyně Martina v Českém krasu

Setkání jeskyňářů tetínské skupiny ke 40. výročí objevení j. Martina

Zcela nehistoricky, dne 6 .6. 2015, se na základně tetínské skupiny sešla společnost, kterou spojovalo jedno – současné nebo dřívější členství ve skupině Tetín. No, nebyl to od objevitelů Martiny nejlepší nápad, objevovat významnou jeskyni o prázdninách. To se dost špatně organizují oslavy (důležité upozornění pro budoucí objevitele).

Po létech jsme na některé ztratili kontakt, děvčata se skryla pod krycími jmény. Některým akce nevyšla, Kuba Zelinka ji promarodil, Petr Kohout, jeden z objevitelů Martiny, se nemohl uvolnit z práce. Další bývalé člence omarodilo dítě, prostě život.

Z těch otců zakladatelů se zde objevil Jirka Plot–Šiška, Jaromír Pecka–Bubák, Standa Kubrycht–Stenli, Martin Pecka–Cip, Irena Jančaříková.

Z původních zakladatelů, kteří jsou dále aktivními členy, zde byl v první řadě Josef Plot–Bidlo, Mirek Hahn–Permon  (bez něj a P. Kohouta–Hůti bychom se těžko k nějaké oslavě scházeli). Dále zde byli Roman Živor, H. Plotová a autor těchto řádků.

Důležitá byla i účast všech bývalých šéfů skupin od Bidla, přes Ivana Kotrče a Pavla Zbuzka. Scházel jen trpící Kuba Zelinka, tomu jsme poslali aspoň SMS a MMS, aby mu v té nemocnici nebylo (nebo bylo ještě víc) smutno.

Milan Hankovec, takto strakonický archivář, nás vrátil do roku 83, kdy náš spolukopáč a tramp Pavel Schich–Uzlíček (dneska je z něj řádný Uzel) podal tajně před odchodem na zelený dvouletý vandr inzerát do Táborového ohně Mladého světa že se přijmou účastníci na speleologický výzkum. A tak se objevili na jeskyních T. Koza, F. Muchna, M.a J. Krotilové, P. Skramuský a další. Ostatně ani pobyt v Janovicích nad Úhlavou Uzel neproflákal, zlanařil pro jeskyně tehdejší soldáty ČSLA I. Kotrče a J. Kocourka–Harryho.

Během dne se akce včetně exkurzí do Tetínské propástky II a Plší jeskyně zúčastnilo 52 současných i minulých členů včetně čekatelů. Spolu s rodinnými příslušníky, dětmi a příležitostnými spolukopáči na sedmdesát lidí. K tomu účast dalších kamarádů z Geospeleos či Zlatého koně, z nich nejvýznamnějším hostem byl i V. Lysenko–Lýsa.

Oficiálně akce začala v 16 hodin, nejprve jsme minutou ticha uctili památku kamarádů, kteří už odešli kopat do věčných lovišť. Poté  účastníky pozdravil místostarosta Tetína Martin Novák, kdysi člen družiny Wabiho Stárky. Hezký byl i vzkaz pro účastníky od pana doktora Vencla, vedoucího archeologického výzkumu Martiny.

No a pak se jedlo, pilo, hodovalo, promítalo. Z  diáků  i flešek  se objevovaly na plátně tváře mladší o mnoho let, opět se na nich lezlo do Martiny, Nové jeskyně, Terasovky, Portálky a dalších lokalit. Znovu se lezlo na Plešivecké a Silické planině, objevily se záběry ze Sardinie a jiných míst, kde se naši za ta léta snažili. Někteří přinesli archivní černobílé fotografie.

Zajímavý průřez speleologickou módou od starých montérek a fáraček k moderním kombinézám, od pletených kulichů jako bezpečnostních prvků přes různé typy důlních či stavebních přileb až po současnost. Jednostopé žebříčky, lanová udělátka hlavně z dílny Standy Kubrychta z přelomu 70. a 80. let. Doma šité úvazky a sedáky, moderní výstroj. Tříbuřtové baterky, udělátka na helmy s Hipmanovými karbidkami či různými typy podomácku zmáklých čelovek.

Na mnohých fotkách prošel průřez jedincem od vychrtlého mládence, odrostlého školním škamnách až po obtloustlého fotra, marně maskujícího svůj „přívěšek“ pod volnou kombinézou. K tomu jen člověka napadá, co v tom žrádle teď je, že jsme tak oplácaní? No, nebude to čirou náhodou tak, že pod laskavým dozorem vrchního správce drůbežárny Gusty Husáka jsme ty díry kopali každý víkend, někdy i v týdnu, občas jako náplň pracovní doby – asi odboj?

Povedenou akci doprovodila country skupina Stopaři, po jejich odchodu tvrdil muziku Martin Paur–Galapetr se svojí basou, na kytaru hrál Robin Huňáček. Občerstvení zajistila Hanka Plotová, majitelka hospůdky „U Plotice“ na Tetíně (kdo z jeskyňářstva se octne na Tetíně – zajděte).

Mobilní WC a pivní sety pronajal pan Duras z Johny servisu, promítání a občerstvení fungovalo díky cenrále R. Frdlíka. Projektor a plátno zapůjčil starosta obce pan ing. Hrdlička ze svojí firmy. To všechno by se neuskutečnilo bez doslova gigantické práce B. Kahlerta, díky níž základna a její okolí doslova prokoukly.

Ladislav Pecka – Smrťák, 10. 6. 2015

PS Sháníme kontakty na bývalé členy tetínské skupiny!