Kras a jeskyně

 

Krasová území byla pojmenována podle podobnosti s tzv. klasickým Krasem – vápencovým pohořím rozkládajícím se v jižním Slovinsku a západním Chorvatsku. Hlavní horninou všech klasických krasových oblastí je vápenec, částečně dolomit. V těchto horninách jsou pak vyvinuty krasové jevy. Mezi povrchové patří propasti, slepá a poloslepá údolí, závrty, polje, propadání, ponory a vyvěračky, škrapy, mezi podzemní pak především jeskyně, podzemní propasti, podzemní toky řek a další.

Útvary vzniklé shodným způsobem jako krasové, tedy rozpouštěním hornin, můžeme nalézt také v soli nebo v ledovcích. Podobné útvary, avšak vyvinuté v nerozpustných horninách, například v pískovcích, břidlicích, vznikající erozí a řícením, jsou nazývány pseudokras.

Krasové oblasti představují komplikovaný systém, se specifickou flórou i faunou, nezřídka zahrnující endemické druhy a faunu adaptovanou na život v temném podzemí. 

 

 

Nejlépe vyvinutou krasovou oblastí České republiky je Moravský kras. Nacházíme zde většinu povrchových i podzemních krasových jevů. Jeskyní je zde evidováno přes 1 100 a Amatérská jeskyně patří k největším jeskynním systémům střední Evropy.

Další významnou krasovou oblastí je Český kras a následují menší krasová území, např. okolo Javoříčka, Mladče, Lipové, Pomezí, Hranic, Bozkova, v menší míře v okolíChýnova, Supíkovic, Mikulova a jinde.

 

Z celkového počtu více než 3 000 jeskyní na území ČR je 13 zpřístupněno veřejnosti.

 


Zpět

Vstup pro členy




RSS