Jemný úvod do Therionu (4)

Autor: Ladislav Blažek

V minulých dílech jsme se věnovali zpracování polygonu jeskyně. V tomto dílu si ukážeme obecný postup toho co dělá Therion vyjímečným, tedy zpracování náčrtků a jejich navázání na polygonové údaje.

Příprava podkladů

Nejprve budeme potřebovat náčrtky jednotlivých částí jeskyně. Pokud budete zpracovávat již existující mapu, stačí ji jen naskenovat* a obrázek uložit do některého z podporovaných grafických formátů**.
Pokud hotovou mapu nemáte, je třeba náčrtky získat buď přímo během měření v jeskyni (dobrou pomůckou může být
Therion protractor) a nebo následně doma vytvořit z LRUD údajů získaných během měření. Náčrtky by měly být v nějakém měřítku, ale zase nemusí být extra přesné neboť budou Therionem upraveny dle polygonu. Obrázky pak naskenujete* a uložíte do podporovaného formátu**.

* Pokud budete chtít obrázky v Therionu pro zpracování spojovat (viz 4), musíte je mít ve stejné rozlišení!
** Podporované formáty - zde nastává zádrhel pro uživatele Linuxu/MacOS X a to v podobě omezení Tcl/Tk na formáty *.gif, *.pnm, *.ppm. Pomocí knihovny TkImg je ale možno rozšířit tento výčet o formáty *.jpg a *.png. Uživatelé Windows to mají jednodušší, knihovna TkImg je již obsažena v jejich instalaci Therionu. Osobně doporučuji používat formáty *.jpg, *.png, *.gif a snažit se o co nejmenší velikost souboru.

Zpracování podkladů

1. spusťte xtherion

2. přes menu Window - Map editor nebo stisknutím F2 se přepněte do editoru map

3. vytvořte nový soubor (menu File - New) a uložte jej (menu File - Save as) na disk dle vaší adresářové struktury do souboru *.th2.

4. v bočním menu Background images klikněte na Insert a v dialogovém okně vyberte soubor s naskenovaným náčrtem pro vektorizaci. V případě, že máte náčrt určitých přímo souvisejících a nepřekrývajících se části jeskyně rozdělen do více souborů, můžete opakováním bodu 4 vložit podkladových obrázků několik. Vybráním obrázků v seznamu a dvojklikem pravým tlačítkem na nich pak můžete stanovit jejich vzájemnou polohu. Pokud vlastníte méně výkonný stroj, uvítáte volbu visibility, kterou zapínáte/vypínáte viditelnost jednotlivých obrázků v průběhu zpracování.

 

5. v boční menu File commands - Action vyberte položku Insert scrap a stisknutím tlačítka Insert scrap vložte nový scrap.

* Menu File commands slouží k vkládání všech příkazů (scrap, point, line, ...) a také zde najdete přehled všech příkazů již vložených.

6. v bočním menu File commands se přepněte na první řádek scrapu (0: scrap - scrap1) a v bočním menu Scrap control zadejte:

  • id - unikátní identifikátor scrapu. Doporučuji pro vyšší přehlednost používat pravidlo 1 scrap = 1 *.th2 soubor a id scrapu volit stejné jako název souboru.
  • projection - zvolte plan pro půdorys, elevation pro nárys, extended pro rozvinutý řez, none pro příčný řez. Pokud váš scrap neobsahuje alespoň jeden měřičský bod zvolte none.
  • v options můžete specifikovat další věci jako např. autora dat -author 2004 "Ladislav Blažek" (jméno autora scrapu se pak zobrazí v automaticky tvořené legendě mapy)

 

Pokud bude scrap obsahovat alespoň dva měřičské body není třeba specifikovat měřítko scrapu, scrap bude automaticky natočen vůči severu a "naskejlován" po svázání bodů s daty z polygonu. Pokud scrap měřičské body neobsahuje, musíte stanovit měřítko sami a k tomu v tom případě potřebujete mít na obrázku dva body o známé poloze (ideální je mít náčrtek na milimetrovém papíře). Myškou přetáhnete červené čtverečky umístěné v dolních rozích okna na tyto body a specifikujete tak picture scale points. Do real scale points pak zadejte reálné souřadnice bodů.

7. nyní se přepněte do bočního menu File commands a nastavte kurzor na poslední řádek scrapu (1: endscrap) a můžeme začít se zpracováním samotného náčrtu.

8. doporučuji zpracovávat jednotlivé části scrapu systematicky, třeba v pořadí měřičské body, obrysy, ostatní typy čar, symboly, popisy... Takže začneme s měřičskými body. V bočním menu File commands - Action zvolte Insert point (klávesová zkratka CTRL+P)* a po kliknutí na tlačítko Insert point vložte levým tlačítkem myši bod na měřičský bod ve vašem náčrtku.

* Seznam všech klávesových zkratek najdete v menu Help - Control a v Therion booku.

 Vkládací mód je indikován červeně ve spodní stavové řádce programu

 

Pozor, opakovaným kliknutím levým tlačítkem vložíte další bod*, proto ukončete vkládání klávesou ESC - map editor se přepne do výběrového režimu (indikován zeleně).

 * Pokud by se vám bod (nebo později cokoli jiného) přece jen podařilo nechtěně vložit, stačí ho buď v mapě nebo v seznamu v bočním menu File commands označit a vymazat stisknutím CTRL+D.

V bočním menu Point control zvolte:

  • type - station
  • id nemusíte zadávat (pokud nepotřebujete referenci na tento bod v jiném scrapu)
  • v options naspecifikujeme vazbu na měřičský bod v polygonu a to takto: -name @, např. -name 3@hp
    Pokud zpracováváte rozvinutý řez (projection scrapu je extended), musíte ještě v options bodu specifikovat směr rozvinutí -extend root pro počáteční bod, -extend left / right pro ostatní body.

 

Tímto způsobem zpracujte všechny měřičské body, které chcete zobrazit v mapě a zároveň chcete použít k transformaci stěn.

9. pokračovat budeme obrysy jeskyně. V bočním menu File commands - Action zvolte Insert line (klávesová zkratka CTRL+L) a po kliknutí na tlačítko Insert line vložte levým tlačítkem myši první bod křivky na začátek čáry. Dalším kliknutím vložíte další bod Beziérové křivky, přičemž ji můžete libovolně nakroutit dokud držíte stisknuté levé tlačítko myši. Vkládání ukončíte klávesou ESC a přepnete se do bočního menu Line control, kde naspecifikujete vlastnosti čáry:

  • type - wall
  • v options pak můžete ještě určit subtype čáry a to: -subtype bedrock (defaultně) / invisible / bedrock / sand / pebbles / debris / blocks / ice / underlying / unsurveyed / presumed atd. viz Therion Book
  • důležitý je checkbox reverse, který určuje orientaci křivky
  • close spojí první a poslední bod a uzavře tak křivku

10. po zpracování obrysů můžete vkládat další čáry (line - floor-step / pit / contour / chimney atd.) a symboly (point - station-name / pillar / altitude atd.) jako v bodech 8 a 9 a jen specifikací patřičného typu určit co jsou vlastně zač (krápník, suť, jíl, ...).

Příště

Příště se podíváme na vkládání uzavřených oblastí - příkaz area (sifony, jezera, plochy vyplněné štěrkem atd.), textových popisů a na postup jak data vytvořená v map editoru použít při exportu a generování map.

Závěrem chci opět upozornit na existenci konference pro česky a slovensky mluvící uživatele programu, do které se můžete přihlásit odesláním prázdného e-mailu na therion-cs-subscribe@speleo.cz. Na adresu therion-cs@speleo.cz pak můžete posílat všechny vaše dotazy a podněty týkající se Therionu.


Zpět

Vstup pro členy




RSS