Dramatické okolnosti vzniku nového ponoru u vchodu do Sloupských jeskyní

Intenzivní tání sněhové pokrývky, započaté letos Moravské krasu zhruba ve čtvrtek 27.února, doprovázené občasným dešťovým počasím přineslo opět výrazně nadlimitní až povodňové vodní stavyumožňující zajímavá hydrologická pozorování v celém průběhu jeskynních systémů v severní části Moravského krasu. I když letošní inundace nedosáhla tak mocných rozměrů jako například na konci března 2006, v ponorné oblasti Sloupska, poblíže vchodu do Sloupských jeskyní dala vzniknout novému výraznému ponoru.Okolnosti vzniku tohoto ponoru byly velmi zajímavé a byly nám popsány vedoucí provozu Sloupsko šošůvských jeskyní paní Miluškou Klusákovou. Zaměstnanci provozu těchto jeskyní, vycvičeni povodněmi minulých let,v očekávání kulminace vod v noci ze středy 4.března na čtvrtek 5.března přistoupili k evakuaci přízemí správní budovy Sloupsko šošůvských jeskyní do jejího prvního patra a očekávali příchod povodně.Ve středu odpoledne mezi 17-20hod. stoupala voda rychlostí 30cm/hodinu, každých dalších 15minut pak o 5cm.Ve tři hodiny ráno voda již zcela zaplavila můstek přes Sloupský potok před vstupem do jeskyní i se zábradlím, pochopitelně za vzniku rozlehlého jezera kolem Hřebenáčea dosahovala až k lavičkám před správní budovou, jejíž zaplavení se zdálo být v tuto chvíli nevyhnutelné. Náhle však zaměstnanci správy jeskyní zaslechli mohutný hukota voda začala překvapivě rychle klesat. Pokles vody v tuto chvíli by o to překvapivější, že přítok vody stále sílil. Kolem 6hodiny ráno, kdy voda klesla o více než 1metr a umožnila vstoupit na můstek,bylo možno konstatovat, že tento překvapivý hydrologický jev byl způsoben vznikem nového ponoru, či spíše otevřením starého zaneseného ponoru na úpatí skalní stěny vlevo od schodu do Sloupských jeskyní.Tento ponor v tuto chvíli zcela neočekávaně a na poslední chvíli zachránil areál před Sloupskými jeskyněmi od zaplavení. Podél skalní stěny vlevo od vchodu se nachází celá série starých ponorů,které v minulosti pomáhaly odvodňovat ponornou oblast Sloupského potoka, zatím však neznámými cestami do spodních pater Sloupsko šošůvských jeskyní.Jeden z těchto ponorů vstoupil do činnosti i loňskou zimu, ovšem nikoli za takovýchto dramatických okolností a s mnohem menší hltací schopností.Tento nový ponor tedy dokázal během tří hodin snížit hladinu rozsáhlého jezera před jeskyněmi, kolem Hřebenáče a ve Starých skalách o více než jeden metr,a co více dokázal udržovat stabilní hladinu na této úrovni i za situace, kdy přítok Sloupského potoka stále sílil, a to až do pátečního odpoledne, kdy bylo zřejmé, že přítok povodňových vod slábne.Od poklesu vody na úroveň ze čtvrtečního rána, bylo možno konstatovat situaci, kdy voda již neteče přímo přes okraj koryta Sloupského potoka k tomuto ponoru,ale ponor je dotován vodou, která přitékala zpět ze Starých skal Spojovací chodbou do vstupních částí Sloupských jeskyní a ztrácela se v novém ponoru.V sobotu 7.března ráno zde byl zjevný ještě silný přítok, který do odpoledne téměř vymizel. Po prvotním nahlédnutí do ponoru bylo možno nahlédnout do asi 2metrové vzdálenosti pod skalní stěnou,kde se voda ztrácí v neprůlezných profilech mezi vápencovou sutí a kulmskými valouny. Další speleologický průzkum v tomto místě je nasnadě, zejména s přihlédnutím k obrovskému množství vody,které byl tento ponor schopen pojmout za krátkou dobu. I za této nepřívětivé situace však provoz ve Sloupsko šošůvských jeskyní zůstal nepřerušen, pouze bylo nutno využít vstupu přes jeskyni Kůlnu.

Tomáš Mokrý, Česká speleologická společnost ZO 6-25, Pustý žleb

* povinné položky

Přidat komentář

Jméno a příjmení: * Email: Název komentáře: * Text komentáře: * Opište kód z obrázku *

Odeslat komentář