12. Ostatní spolupráce
Spolupráce ČSS s dalšími orgány a organizacemi probíhala na základě dohod. ČSS jako celek uzavřela dohodu o spolupráci mezi ČSS a Svazem turistiky ČSTV dne 9. června 1987, o vzájemné výměně informací o činnosti, o pořádání centrálních akcí, materiálů a o návštěvách a výpomoci krasových turistů na lokalitách ČSS. Aktivně se zapojilo 9 Z0: Dohoda o spolupráci Okresního muzea Blansko a KV ČSS při vytváření jednotného dokumentačního centra pro CHKO Moravský kras byla uzavřena ke dni 15.4. 1986. Jejím cílem bylo předání stávajícího archivu JmKV ČSS a poté průběžné předávání dalších materiálů do muzea, které tam zajistí komplexnost vytváření dokumentačního centra, jež pokryje oblast Moravského krasu.
Dalším okruhem je spolupráce jednotlivých složek ČSS s orgány a organizacemi při řešení jejich úkolů či vzájemné poskytování odborných informací. Na úseku geologickém a báňském ČSS spolupracovala s Báňským výzkumným ústavem, Geoindustrií, RD Jeseník, OKR Rozvoj, CEVA Prachovice, Geofyzika Brno a RD Mořina. Další spolupráce pokračovala s ČSAV /Botanický ústav, Ústav geologie a geotechniky, Geografický ústav/ a vysokými školami /Univerzita Palackého, Jana Evangelisty Purkyně, Karlova univerzita, Vysoké učení technické Brno a Vysoká škola báňská/ a s muzei, nejvíce okresními, Národním technickým muzeem a Krajským vlastivědným muzeem v Olomouci. Podstatně byla rozšířena spolupráce s orgány národních výborů, státní památkové péče a stavebními organizacemi při průzkumu, dokumentaci a asanaci různých podzemních prostor, chodeb, starých dolů, podzemí městských památkových rezervací aj. Tyto práce byly prováděny převážně smluvně podle konkrétních požadavku organizací s jejich finančním krytím. Především se jednalo o průzkum, dokumentaci či asanaci podzemních prostor v historických jádrech měst Brna /ZO 6-09, 6-12, 6-16, 6-17, 6-19, 6-22/, Benešova, Prahy - Proseka, Louňovic, Zbraslavi a Kladna /vše ZO 1-04/, Prahy-Petřína a Motola, Příbrami a Sedlčan /vše ZO 1-06/ a Bechyně /ZO 2-01/' - průzkum v podzemí hradů Lemberk /1-07/, Nové Hrady /2-03/, zámku Loučeně /5-02/, Kladrubského kláštera /3-04/, Oseckého kláštera /4-03/ a Čejkovické tvrzi /6-04/' - čištění studni na Nových Hradech /2-01/, Brně Špilberku /6-19/, Buchlově /6-04/ a Boskovicích /6-20/' - průzkum Rudolfovy štoly /1-07/ a štoly Karel /7-10/. Tento průzkum nekrasových podzemních prostor v minulém období se rozvíjel. Přinášel ČSS nové poznatky a na druhé straně i pomoc národnímu hospodářství, neboť speleologické metody jsou pro tuto činnost nejvýhodnější a nejlevnější. Ve spolupráci s orgány památkové péče zajistily některé ZO nutné opravy i nadzemních částí chráněných historických objektů, protože využití speleologické lanové techniky uspoří zejména finance na stavbu lešení a tím i čas. Opravy na státním hradě Český Šternberk zajistila ZO 1-04, historického mostu v Kolínci ZO 3-03, hradu Pernštejna ZO 6-07, Vranova a Bítova ZO 6-11, památky Porta Ceoli v Tišnově ZO 6-07, zámku Mikulova ZO 6-13, historických objektů ve Štramberku ZO 7-07, práce na střechách kostela Mušov ZO 6-13, zámků Rájec, Lednice a Velká Bíteš ZO 6-16, Valašského betlému ZO 7-07 a další. Zásadní významná spolupráce ZO 1-07 s orgány památkové péče při archeologickém a mineralogickém průzkumu CHPV Ciboušov a Doupňák a restaurace hradu Karlštejn. Byl zde proveden i průzkum komínových průduchů a neznámých dutin ve Velké věži Karlštejna ZO 1-07, související vrtné práce ZO 5-01. Vrtné práce na kostelích zajistila ZO 6-07 a průzkum zatopeného podzemí hradu Pernštejna ZO 6-15. Tyto formy spolupráce se jeví jako oboustranně prospěšné, vzrůstá o ně zájem speleologů, a proto se dá předpokládat, že se bude i nadále rozvíjet.