3. Speleologická průzkumná činnost

Hlavní náplní činnosti ČSS byla speleologická průzkumná činnost, kterou zajišťovaly jednotlivé základní organizace společnosti ve svých zájmových oblastech. Rozvíjena byla i spolupráce mezi jednotlivými základními organizacemi (např. při průzkumech zatopených částí jeskyní, při aplikaci specializovaných metod aj.) a mezi dalšími složkami společnosti. Tím bylo zajištěno systematičtější provádění prací za využití odborných znalostí a materiálového vybavení. Výsledky speleologické průzkumné činnosti byly aplikovány ve výchově, popularizaci a využívány ve spolupráci se státními orgány a organizacemi a ve vlastní vědeckovýzkumné práci. Obecně a systematicky byla speleologická průzkumná činnost zaměřena na: - vyhledávací průzkumné práce (povrchové vyhledávání krasových jevů s aplikací jak klasických, tak speciálních metod), - otvírkové průzkumné práce (otvírky jeskynních vchodů, závrtů a závalů), - prolongační průzkumné práce při využití zejména technických prací, - sondážní práce. Regionálně byla speleologická průzkumná činnost zaměřena na: - tradiční lokality v klasických krasových a pseudokrasových oblastech ČR. Přednost byla dávána průzkumu lokalit, o které měly zájem státní orgány či organizace. V některých případech byla práce i dotována jejich finančním příspěvkem, - na krasové oblasti v SR a v zahraničí, zejména formou národních a mezinárodních expedic či dalšími druhy spolupráce, - vyhledávání dalších perspektivních krasových a pseudokrasových lokalit v dosud neprozkoumaných terénech v ČSFR i v zahraničí.

Přehled průzkumných prací vykonaných od 2. sjezdu ČSS jednotlivými ZO ČSS:

ZO 1-01 ČESKÝ KRAS působila na svých lokalitách - Svatý Jan pod Skalou, kde prováděla zejména rekognoskaci tohoto území, v Radotínském údolí a na Nové propasti prolongaci, Aksamitovou bránu předala ZO 1-03. Na řešení problému Velké Moravy spolupracovala se ZO 5-O1.

ZO 1-02 Tetín se zabývala registrací a dokumentací jeskyní v lomech Kruhovém (j. 1415 Tereza 1416 Striptérka) a Plešivci (1813 Jatka, 1814 Krystalová, 1815 Míša, Šárka - spolu se ZO 1-04). Prolongační práce prováděné na základě průzkumů a dokumentace vedly k objevům v j. Terasová (objev 19,5 m Marušákova část), komínu v Montánce (12 m chodba), Plší j. (30 m), Portálová j. (15 m komínů a puklin) a objev nové jeskyně 300 m dlouhé, jeskyně BUML. Prolongační a dokumentační práce dělala

ZO dále v j. Martina (spolu se ZO 1-05 uskutečněn radiotest), jeskyně v Kodském polesí a znovuobjevena byla Nová jeskyně. Na propadu Pluto byly práce ukončeny. V 19. oblasti Českého krasu probíhal povrchový průzkum s menšími prolongacemi v oblastech Mramor, Šámor, Bacín a Vysoká skála.

ZO 1-03 SPELEOT získala lokalitu Aksamitova brána, kde uskutečnila geofyzikální měření, výkop sondy, čištění spodního profilu. Na lokalitě Týnčany byly ve spolupráci s OP uskutečněny prolongační práce.

ZO 1-04 ZLATÝ KŮŇ v minulém období jednak pracovala na svých lokalitách, jednak sledovala jeskyně odkrývané těžbou vápence. V závrtu bylo oproti jeho dnu dosaženo hloubky cca -14 m a na pracovišti zvaném Austrálie bylo dosaženo oproti ústí hloubky cca -12 m. V lomu Plešivec byla zaměřena Ctiradova jeskyně o délce více jak 120 m a hloubce cca -23 m. ZO se zabývala průzkumem a dokumentací starých důlních děl - Prosecké podzemí, pískovcových chodeb Bílého koně v Praze 9. Byly nalezeny 2 podzemní pískovcové lomy u Třebotína na Čáslavsku a zkoumáno krasové území u Miskovic u Kutné Hory. ZO upřesňovala zaměření nové vstupní štoly do Koněprus j., kontrolovala ražbu a provedla zemní práce při jejím napojení.

ZO 1-05 GEOSPELEOS průběžně studovala chemismus jes. výplní, mikroklima jeskyní, zabývala se interpretací leteckých snímků se zaměřením na tektoniku a počítačovým zpracováním map Čes. krasu a plánů jeskyní, provedla hydrometrická profilování Kačáku. V r. 1986 udělala radiotest v j. Martina a v r.1989 ve Staré Amatérské jeskyni. V lomu Paraple ZO mapovala povrch a lokalizaci krasových jevů. Ve Staré aragonitové jeskyni byl uzavřen vchod a bylo prolongováno, v Podtraťové j. dokumentováno a prolongováno, ostatní lokality byly dokumentovány a kontrolovány. ZO se podílela na objevu 1200 m chodeb v j. Mrtvých netopierov.

ZO 1-06 SPELEOLOGICKÝ KLUB PRAHA V oblasti plošiny Amerika pokračovalo vyhledávání krasových jevů a povrchová dokumentace okolí lomu "N", kde byl zmáhán zával. V Rybízovém lomu probíhaly prolongační a sondážní práce. V oblasti lom Chlum - Doutnáč - Boubová probíhaly práce v jeskyních. Nad Kačákem - zmáhání závalu, úprava, Srbské j. - budování uzávěru, Netopýří j. - dokumentace a prolongace s objevem Doutnákového domu, Barrandova j. - čištění, Kalcitová j. - dokumentace. V oblasti Karlštejna byly v Beranově lomu objeveny 2 nové jeskyně: j. Marie v r.1987 a j. Dynamitka v r.1988. Prolongační práce probíhaly v j. Rudolfova, dokumentační práce a sondáže v j. Kostelík a čištění a osazení nových lezeckých bodů v Tomáškově propasti. Průzkum Pražského podzemí probíhal také částečně jako hosp. činnost.

ZO 1-07 KRASOVÁ SEKCE Průběžně probíhá registrace a lokalizace jeskyní Českého krasu, průzkum a registrace pseudokrasových jevů České křídové tabule, dokumentace skalních hrádků a vyhledávání a dokumentace skalních mlýnů. Bylo hodnoceno mapování j. Arnoldka. V j. Libušínská a Rajnova bylo dokumentováno a prolongováno. V libušínských slínovcích a na Pašijové dráze a Smečenské rokli byl měřen posun bloků. Orientačně bylo zkoumáno historické podzemí u Velenic - Pusté kostely a štoly náhonu brusírny.

ZO 1-08 SPELEOKLUB TÝNČANY byla ustanovena v r. 1989. Zahájila práce na lokalitě Týnčany a to v Divišově j. - prolongace, instalace el. osvětlení a v j. Velikonoční - uzavření vchodu, čištění, výkopy. Uskutečnila záchranný archeologický výzkum středověkých dolů u Kašperských hor.

ZO 1-09 NIPHARGUS - ustanovená v r. se zabývala na Koukolové hoře průzkumem, sledováním mastných fleků a fotodokumentací. V Nové propasti pronikla do nových menších volných prostor.

ZO 1-10 SPELEOAQUANAUT uskutečnila řadu objevů v zatopených jeskyních. V SR v Silické ľadnici objevila v letech 1987-89 cca 1 km chodeb v odtokovém sifonu na pokračování Černého potoka a v Hrušovské jeskyni ve Slovenském krasu objevila přítokovou puklinu. V ČR v Chýnovské j. objevila pokračování 50 m a volný komín a v j. Dynamitka v ČK po 20 zatopených metrech prostoru 3x4x3 m a nové chodby. Další potápěčské ráce a dokumentaci uskutečnila na lokalitách Albeřická j., důl Čermná na Sev. Moravě, důl na zlato u Těšova. V Dubnických opálových dolech ZO mapovala a natáčela film.

ZO 1-11 BARRANDIEN ustavena v r.1990, projednávala předání lokalit.

ZO 2-01 CHÝNOVSKÁ JESKYNĚ měla těžiště práce v rekonstrukci Chýn. j. a po jejím otevření pomáhala při její údržbě, čištění a průvodcovskou činnost. ZO dělala průzkumné práce na vyhledávání podzemní chodby v Dráchově a následnou prolongaci. Vyčistila studnu na Nových Hradech.

ZO 2-02 ŠUMAVA v j. Jiříčkova skála u Malenic dokončila objevné práce a dokumentaci. Ve vápencovém lomu Rachačka provedla průzkum a prolongaci s objevem nové j. Liščí. Pseudokrasové jevy ZO zkoumala na lokalitách Hrad u Vodňan a v údolí říčky Černé na Kaplicku, kde objevila 10 menších pseudokrasových jeskyní. Prolongaci, průzkum a kompletní dokumentaci dělala ZO v jeskyni U Hamru a prolongaci jeskyně U viaduktu v Dobrkovicích u Českého Krumlova.

ZO 2-03 MEGAROS ustanovená v r. 1987 dělala pokusné otvírkové práce na lokalitách Muckov a v údolí Čertice. Zkoumala a mapovala historická podzemní díla ve Zlatě Koruně, v Rájově u Českého Krumlova a ve Lhenicích.

ZO 3-01 MACARÁT na lokalitě Vackova jáma zajišťovala průzkumné práce, mapování, sledování vodních stavů. V r. 1987 při nízkém stavu vody objevila pokračování chodeb a v zatopených částech v r. 89 objevila nové chodby ZO 1-I0. Další zatopené chodby ZO 1-10 objevila v r. 87 po předchozí těžbě ZO 3-01 v Jírovic šachtě Na Zámku. Na lokalitě Peklo byla čerpána voda, čímž byly objeveny trativody k j. Peklo II. V Pekle III byla provedena prorážka, čerpání vody a dokumentace.

ZO 3-02 JESKYŇÁŘI průběžně udržovali, kontrolovali a upravovali vchody do Lorety u Klatov. V Otavském krasu byla objevena menší krasová dutina. Průzkumy lokalit a otvírky ZO dělala na lokalitách Nelice; Bzučí a Lipová Lhota.

ZO 3-03 ŠUMAVSKÝ KRAS se zabývala starými důlními díly v Nevřeni a Plzni-Božkově, kde uzavřela vchody a prováděla exkurze. V j. Pod Svatem bylo prolongováno. Majitel lomu v Nezdicích nedovolil ZO vstup k jeskyni Fík.

ZO 3-04 ZÁPAD v dole C1 Michael objevila v r. 86-88 cca 280 m nových chodeb. Zabezpečila vchod, měřila teploty, odebírala vzorky vody a sedimentů, počítala netopýry, prováděla průzkum rozrážek a horních pater a zabezpečila ústí propadlé štoly, kde byli částečně zasypáni 2 lidé. Sledovala lokality VS1 Jan na Poušti a důl Otto ve Svojšíně. V Kladrubském klášteře sledovala, zmáhala a zajišťovala propad, kde objevila neznámý gotický prostor a kosti, vše dokumentovala, razila chodbu a prozkoumala kanalizační sít'. V r. 89 činnost ZO začala stagnovat pro neshody s báňskými úřady.

ZO 3-05 PERMONÍCI sledovala průběžně stanoviště netopýrů a vypracovávala související pasporty. Dokumentaci ZO zpracovala na lokalitách Jeroným a SV svah Lazurového vrchu. Čtyři nové vstupy do štol objevila na Boněnovském vrchu. Na díle Inky ZO zabezpečila nový vstup a starý zavalila. Koncem r.1989 probíhal v ZO spor o rozdělení.

ZO 3-06 SVATÁ BARBORA ustavená v r. 1990 pokračovala v pracích na lokalitách ZO 3-05 s výjimkou díla Inky.

ZO 4-01 LIBEREC prováděla na Ještědském hřbetu na lokalitách Západní, Hanychovské jeskyni a v prostoru Malé Basy uvolňovací práce včetně hloubeni sond. V Kryštofově údolí byla objevena jeskyně Rokytka, kde realizovala barvicí pokusy. V okolí vrtu č.10 ve východní části Ještědského hřbetu zajistila ZO geofyzikální měření. Při vyhledávání a průzkumu Jizerských hor bylo nalezeno několik drobných pseudokrasových jeskyní a jevů. V Lužických horách v Ledové jeskyni na Suchém vrchu se provádí pravidelné měřeni teplot. Při průzkumu historického podzemí ZO ohledala štoly a šachty v prostoru Šachetní hory (Ještědský hřbet). . ·

ZO 4-02 ÚSTÍ NAD LABEM se zabývala historickými důlními díly v Krušných horách a Slavkovském lese, kde zkoumala pozůstatky těžby a lokalizovala některá díla jako např. východní štolu ve Ždírnickém údolí, štoly Segen Gottes (Boží požehnání), v okolí Hory sv. Kateřiny, Oloví a Krupky (žíly Lukáš, štolu Sedmispáč - Siebenschlafer). Zpracovala jejich mapy a fotodokumentaci včetně odběru vzorků.

ZO 4-03 DĚČÍN pracovala především v CHKO Labské pískovce, kde na pravém břehu Labe pozorovala, mapovala, sledovala netopýry a kořenové stalagmity zejména na lokalitách Netopýři jeskyně, Stelzigové jeskyně, Máslová díra, Jílovité peklo, Dámská jeskyně a jiných. V letech 1988 a 1989 objevila 4 menší jeskyně. V CHKO Kokořínsko, Lužické hory a České středohoří prováděla zajišťovací průzkum a dokumentaci lokalit. V Lužických horách na lokalitě Milštejn objevila vchody 2 nepublikovaných jeskyní. Dále ZO prozkoumala sklepení v Děčíně a v obci Brtník, studnu na zřícenině hradu Šaunštejn, štolu na svahu zámku Lemberk u Jablonného v Podještědí. Prováděla práce ve spolupráci s Höhlenforscher-gruppe Drážďany v oblasti Saského Švýcarska.

ZO 4-0l organizovala společně s ÚOK pro výchovu a SčKV III. sympozium o výzkumu krasu Krkonošsko-Jesenické soustavy, a to ve dnech 24.-27. 9.1987 v Českém Dubu. SčKV pořádal I. setkání jeskyňářů v Jizerských horách, a to ve dnech 21.-24. 9. 1989 v Liberci. Setkání mělo účel seznámit účastníky s vývojem pseudokrasových jevů a zvětrávacích procesů v žulových horninách.

ZO 5-01 BOZKOV pokračovala na Kralickém Sněžníku v odběrech vzorků vody, hydrochemických rozborech, hydrologických měřeních a pozorováních. V Tvarožných děrách pokračovala v otvírkových pracích, sedimentologickém a paleontologickém výzkumu, mapování a fotodokumentaci. Na povrchu nad jeskyněmi byly zjištěny pomocí bioindikace anomálie v předpokládaném pokračování jeskyně. Limnigraf byl instalován v Pramenu jeskyně. V Bozkovských jeskyních proběhl čerpací pokus a byla zkoumána možnost propojení objevů z r. 82-86 suchou cestou. V Poniklé pokračovala ražba tunelu s dokumentací, povrch byl mapován virgulí. Ve Vošmendě proběhla hydrologická a hydrochemická měření a sondáž. Po prolongacích v j. Ve Štěpanické Lhotě byla v r. 89 objevena menší prostora a propástka. Nově objevena a zdokumentována byla j. Střepák v Černém dole. Byly zahájeny práce na otvírce propadů v Jesenném, jižně od Vítkovy pískovny a v Dolních Štěpanicích a v Kozinci u Jilemnice. Průzkum historického podzemí ZO uskutečnila v Poniklé, Levínské Olešnici, Valteřicích, Víchové, Rokytnici nad Jizerou, Štěpanicích aj. ZO 5-02 ALBEŘICE v oblasti Horních Albeřic pokračovaly prolongační práce v Albeřické a Celní jeskyni. V Albeřické j. byli sčítáni netopýři, sledován stav vodní hladiny a průzkum zatopených částí uskutečnila ZO 1-10. V oblasti Maršova v j. Trucovna probíhaly prolongační a dokumentační práce a v lůmku nad Maršovem byl v dutině vysledován průvan a zahájena explorace. Další krasové lokality ZO kontrolovala. Zajistila průzkum některých důlních děl např. Alžběta, Kozárna-Barbora, Barrandov.

ZO 5-03 BROUMOV se zabývala terénní výzkumnou a průzkumnou činností v oblasti kvádrových pískovců a pseudokrasovou modelací v oblastech Adršpašsko-Teplických skal, Hejdy, Broumovských stěn a SPR Kočičí skály. V r. 86 bylo objeveno 13 nových malých jeskyní a nové mezo a mikroformy pseudokrasové povrchové modelace, v r. 88 byla objevena j. Studená, Kůlna a Vyhlídka. Byla vybudována geodetická síť na Ostaši. Průběžně probíhal výzkum a sledování stavu kořenových stalagmitů a zahájeny výzkumy arachnofauny. V Heřmánkovickém údolí byly zkoumány blokové zdroje soliflukčního proudu.

ZO 5-04 OSIRIS zajišťovala komplexní mapování a dokumentaci pseudokrasových jeskyní. Byly objeveny 2 jeskyně - Kraví díra a j. v Chrastavé Lhotě. Nové prostory byly objeveny v j. Rozhraní, kde bylo provedeno geofyzikální měření, evidována chiropterofauna a zjišťován chemismus vody. Drobnější průzkumné a mapovací práce event. prolongační byly uskutečněny v j. u Studnice, j. u Vlkova a v údolí Bělského potoka. Mapován byl kras u Knínic a Šebetova. Výzkum a dokumentace štol byl proveden v Železnorudných dolech u Spešova a v Dolní Lhotě.

ZO 5-05 TRIAS byla ustavena v r.1987 a zahájila činnost v Železných horách - v lomu Prachovice zrevidovala lomové stěny a objevila v r. 88 jednak 4 jeskyně, které zdokumentovala, a jednak 12,5 m pokračování Páterovy jeskyně. V Páterově j. a Podolské j. ZO osadila limnimetr, měřila pH vody, odebírala vzorky sedimentů a dokumentovala. Ve Vápenném Podole ZO čistila vstupní šachtu, dokumentovala a měřila makroklima j. Pro FS SNB Praha prozkoumala, zdokumentovala a zmapovala j. v Orlickém Záhoří. Od r. 88 ZO prováděla rekognoskaci terénu na lokalitách u historických důlních děl např. Chrudim (studna a kašna v kapucínském klášteře), Žumberk (hrad a městské sklepy), Lichnice (hradní sklepení), Choltice (sklepy a krypty pod zámkem).

ZO 5-06 ORLICKÉ HORY založena v r.1989, podílela se na průzkumu lokalit v oblasti Orlických hor.

ZO 6-01 BÝČÍ SKÁLA se zabývala na stejnojmenné lokalitě čerpáním, výkopy, sondáží, dokumentací a ražbou štoly do Proplavené skály. Objevila zde cca 350 m nových chodeb a prostor. V jeskyni Barové-Sobolově prováděla kondiční lezení, konzervační práce a dokumentaci, v závrtu U kamenné lávky udělala barvicí zkoušku a v Srbském sifonu ověřovala výsledky barvicí zkoušky a potápěčské práce.

ZO 6-02 při SKP BOSKOVICE v Malém hřebenáči rozšiřovala chodbu, v železnorudných šachtách prováděla hloubící a výkopové práce, v j. Pod smrkem ZO zabezpečila vchod a  odklízela materiál. V sondě pod skalní stěnou, nazvanou Čmeláčí j. ZO objevila 5 m volných prostor a po rozbití spadlého bloku zahájila výkopové práce.

ZO 6-03 CERBERUS zahájila ve Sloupských jeskyních komplexní přemapování, zpracovala návrh oprav osvětlení v hůře přístupných místech, kontrolovala zabezpečení přístupových cest a údržbu lanových instalací poškozených návštěvníky. V Novoročních jeskyních převažovala činnost udržovací a exkurzní, bylo zahájeno přemapování.

ZO 6-04 RUDICE se zabývala průzkumem povrchových krasových jevů Rudické plošiny a objevila zde 2 vývěry a 1 slepý žlíbek s ponorem. V Rudickém propadání dělala průzkum, prolongaci a dokumentaci. Probíhala otvírka a těžba v závrtu u Klostermanovy studánky. Pravidelně byla kontrolována Králova jeskyně.

ZO 6-05 KŘTINSKÉ ÚDOLÍ v jeskyni Jestřábka - Kanibalka - Habříček prováděla prorážku, zahájila prolongaci a budování nového vchodu s nálezem zbytků lidského osídlení, kde musely být práce zastaveny. Hloubicí práce probíhaly na lokalitách Černá, Otevřená skála a Bobří závrt. Ochranářský dohled, kontrolu a údržbu s drobnými úpravami a sčítání netopýrů ZO zajišťovala na lokalitách Vokounka, Rudolfka, Stará a Nová Drátenická, Mariánská, Silvestrovka, Předsíňová a Tři kotle.

ZO 6-06 VILÉMOVICKÁ na všech lokalitách sledovala hydrografické a klimatologické jevy, zabývala se dokumentací, úklidem a údržbou a s výjimkou Kajetánova závrtu a Cihelny prováděla ještě prolongační práce v závrtu 271 U silnice, Staré vilémovické j., propástce v Pokojné a Daňkově žlíbku. Zahájila studium teras a jeskynních úrovní. Historickými podzemními díly se ZO zabývala v Rudicích a v Blansku.

ZO 6-07 při PODHORÁCKÉM MUZEU TIŠNOV objevila při prolongačních pracích v Králově j. v r. 88 'Trucovnu", a v r. 89 Zasedací síň, Rakousko, Labyrint, síň u Tří macků, 27 m hlubokou propast, Tišňovský dóm (35x17 m) s mnohoženkou bílou, u Leknínu a Hrozivý dóm 20x6x12 m, celkem cca 400 m. Ve Výtokové j. ZO objevila v r. 87 horizontální boční větve a v Mločí kapli při těžbě sedimentů 4 m chodbu. V Kuchyňce probíhaly těžební práce, v Bílé skále otvírkové práce. Kontrolu a dokumentaci ZO prováděla v Květnické propasti a ve Starých štolách v SPR Květnice.

ZO 6-08 DAGMAR v uplynulém období na všech svých lokalitách prováděla dokumentaci, prolongaci ev. otvírku na všech lokalitách: j. Dagmar, Křížova v Kůlně, ve žlíbku Vaječník, Ve Člopech, Zadní pole, Olejníčkův komín, Babická, U Jeselské cesty. V jeskyni Ve Člopech pro výskyt CO byly práce zastaveny. ZO objevila 2 prostůrky 2x0,4 m v jeskyni 1163 ve žlíbku Vaječník, 4 m nové chodby v j. Zadní pola a zasintrovanou síňku 3x2xl m v j. 566 U Jeselské cesty. ZO zajistila průzkum podzemí kostela v Kurdějově.

ZO 6-09 LABYRINT v Amatérské j. překonala proplaváním 3 sifony v délce 60 m při objevu 1100 m nových chodeb. V oblasti Říčky ve spolupráci se ZO 6-11 prováděla hydrologický a hydrografický průzkum, geologů oblasti a její sledování z ekologického hlediska. Informativní potápěčský průzkum proběhl v j. Býčí skála, Jestřábka, Otevřená skála, Ostrovská vodní j., propadání Lopače a Malý výtok - Stovka.

ZO 6-10 HLUBOKÝ ZÁVRT prováděla ražbu a prolongaci ve Vajckornově a Hlubokém závrtu. V Maruščině závrtu byla založena pažená šachta. Chlupatý závrt je v konzervaci.

ZO 6-11 KRÁLOVOPOLSKÁ se zabývala hydrologickým, hydrogeologickým, hydrochemickým, hydrografickým a hydrobiologickým výzkumem vod v oblasti Říčky, geofyzikálním průzkumem a prolongacemi na lokalitách Ochozská j., j. Pekárna, J. Jezevčí, ventarola v Kamenném žlíbku, paleoponor u lomu pod Hostěnicemi a Hostěnické propadaní.

ZO 6-12 SPELEOLOGICKÝ KLUB BRNO objevila v r. 86 v jeskyni Malý lesík 49 m chodeb a v jeskyni Sloupské Vintoky v r. 88 2 dutiny s trativody. V jeskyni Velký pes pokračovaly průzkumné, prolongační a dokumentační práce v Dámském závrtu konzervační a dokumentační práce. Jeskyně Řečiště, Malý pes a Rubešova byly konzervovány a kontrolovány. V r. 87 ZO objevila neevidovaný zasedimentovaný paleoponor Březinského potoka.

ZO 6-13 JIHOMORAVSKÝ KRAS sčítala netopýry v CHKO Pálava a prováděla průzkum a popis krasových jevů na Stolové hoře a na Svatém Kopečku. V jeskyni Na Turoldu udržovala Holanovu trasu, prováděla měření a průkopy. Objevila 2 síně 12x10 m o výšce 0,5-2 m. V závrtu Pod vrcholem prováděla prolongaci a objevila síň 7x3x1 m. V SPR Kočičí kámen ZO objevila nový závrt.

ZO 6-14 SUCHÝ ŽLEB sledovala výskyt mastných fleků v Suchém žlebu a na Harbechách. Sondáže a výkopové práce ZO dělala v Nejezchlebově lomku a v Lažáneckém závrtu č.17, s objevem v r. 88. Nový vchod ZO budovala v jeskyni Společňák a Zazděná, v j. Na občinách ZO mapovala.

ZO 6-15 HOLŠTEJNSKÁ zahájila podrobné mapování celého Holštejnska, sledovala závrty a mastné fleky, počítala netopýry a zajišťovala fotodokumentaci všech prací. V jeskyni Nezaměstnaných probíhala ražba spojovacího průkopu a rozrážek s objevem síňky 3x4 m. Jeskyně Holštejnská byla 26.10. 86 spojena s jeskyní Nezaměstnaných, byly zde raženy rozrážky a byly objeveny 4 dutiny a komín. Jeskyně 510 a jeskyně Hladomorna byly čištěny, hloubeny a sledovány. Kontrolovány byly jeskyně Stará Rasovna, Příční, Lipovecká. V j. Patronová byla dělána sondáž, prolongace a hloubení v závrtu u Trojičky a v závrtu 63 a 67. V j. Nová Rasovna pronikli potápěči z Kladna 2 sifony do Spirálky s objevem volné hladiny a komínu. Dohodou byla na 5 let předána ZO jeskyně 808/I Stará Amatérská, kde byla zahájena dokumentace, sondáže, prolongace a potápěčské práce. V r. 89 byly objeveny 2 síňky, cca 35 m chodeb a komín v Neznámé chodbě. Bylo zahájeno zaměřování k j. 13c, potápěči propluli 120 m, z toho 70 m byl polosifon.

ZO 6-16 TARTAROS objevila nové části v ponoru Lopače a ve Vintokách, kde dělala průzkum, mapování, prolongační práce. Tyto práce prováděla v j. 576 A, v Jandourkových závrtech, ve Škrapové propasti, Manželském závrtu, Šachtě adamováků a v j. Liščí. V ponoru Lopače ZO dále uskutečnila geofyzikální měření, čerpací pokus a potápěčský průzkum ve spolupráci se ZO 6-09. Hloubení a dřevení závrtu v Ostrově u Macochy probíhalo ve spolupráci se ZO 6-19.

ZO 6-17 TOPAS v r.1988 objevila 10 m pokračování Suchdolského ponoru 75B a 40 m pokračování Povodňového Suchdolského ponoru. V Kamenném ponoru objevila v letech 1988-89 20 m nízkou chodbu a další pokračování 25 m a 6 m. Na uvedených lokalitách ZO mapovala, prolongovala, prováděla instalační práce a j. V jeskyni Brumlerka -47A připravovala prolongaci, Vavřinecké paleoponory zejména revidovala.

ZO 6-18 CUNICUNULUS se zabývala povrchovým ohledáváním míst s pozůstatky historického dolování v Dlouhé Vsi, Jezdovicích, Chaloupkách, Kozcích, Pavlově, Lidmani, Třešti, Jihlavě, v oblastech Třebíčska, Chrudimska, Pelhřimovska. Průběžně zajišťovala průzkum jihlavského podzemí. Otvírku, předběžný průzkum, průzkum, dokumentaci, prolongaci, čištění a vypouštění vody ZO dělala zejména ve štolách Růženině, j. Pekelské, Sv. Jiří, Josefa u Vřesců, Královské, Svaté Ann. ZO objevila novou štolu v Jihlavě.

ZO 6-19 PLÁNIVY v jeskyních Spirálka a Piková dáma provedla přesné zmapování, fotodokumentaci, klimatické pozorování, prolongační práce, tektonická měření a na povrchu geofyzikální měření. Jeskyně Plánivské propadání byla využívána zejména jako exkurzní a tréninková lokalita. Čerpací a barvicí pokus byl uskutečněn v j. V panském klínku, Císařské j., jeskyni 13C a v závrtu č. 37, kde byl objeven trativod a Květnová propast. Tektonická měřeni a klimatologická pozorování byly uskutečněny v j. Křížový kluk, Stará Rasovna, Panský klínek a v lomu Tanenberk. Ve spolupráci se ZO 6-16 bylo zahájeno hloubení v novém závrtu v Ostrově.

ZO 6-20 MORAVSKÝ KRAS se soustředila na činnost ve Skleněných dómech v Punkevních jeskyních, kde byl uskutečněn barvicí pokus, některá hydrologická a klimatická měření, fotodokumentace. Prolongací a těžbou byly nově objeveny: šikmá chodba 28 m, Katedrála a 2 kaverny cca 23x14x40 m. Některé drobnější práce ZO uskutečnila v Netopýří jeskyni (Sloupsko- Šošůvské jeskyně), Větrné j. (Punkevní jeskyně) a jeskyni Mastný flek.

ZO 6-21 MYOTIS provedla v j. Verunčině otvírku, dokumentaci a znovuotvírku jeskyně po sesuvu.

ZO 6-22 DEVON v j. 54B Ovčín zajistila vchod a prováděla prolongační práce. V j. 263 Propasťovité bludiště uskutečnila mapování a opravu vstupu.

ZO 6-23 ARAGONIT byla založena v r. 1987. V Černotínských jeskyních zajistila uzavření vchodu, prolongaci a fotodokumentaci, a objevila prostoru Ouško. ZO čistila vchod do jeskyně Hrana v lomu Na Kucách, který byl zasypán buldozerem. Na lokalitě Vintoky spolupracovala se ZO 6-16.

ZO 6-24 SPELEKTRA byla ustanovena v r. 1989 po vyčlenění ze ZO 6-03. Do srpna t. r. probíhá jednání v převodu Novoroční jeskyně.

ZO 7-01 ORCUS pokračovala v komplexním výzkumu pseudokrasových jeskyní vnějšího flyšového okruhu západních Karpat a ve vyhledávání nových pseudokrasových jeskyní v oblasti hřebene Klenov Kněhyně, Čertova mlýna, Lukšince a v Osoblažském výběžku. Byla objevena jeskyně Mariánka, 2. vstup do jeskyně Vasko, jeskyně č. 10, tři jeskyně po otvírce na hřebeni Lukšinec, pokračování jeskyně Čertova díra a další 3 neznámé jeskyně na JV hřebeni Čertova mlýna. Prolongace, dokumentace, odběry vzorku nátekových a sintrových norem byly prováděny na tradičních lokalitách, tj. jeskyně Vasko, Cyrilka, Kněhyňská, Odndrasovy díry, Fenixovy jeskyně. ZO též průběžně pokračovala v chiropterologickém výzkumu, tj. zajištění kontroly zimující chiropterologické fauny, odběry vzorků pavouků a letní výzkumy netopýru.

ZO 7-02 HRANICKÝ KRAS budovala v Hranické propasti novou síť potápěčských měřičských bodů, ověřovala možnosti mapování v hloubkách pod vlivem opojení a prověřovala možnost natáčení videokamerou pod vodou. V Rotundě objevila kanál s volnou hladinou a pokračující chodbu. Výcvikové akce uskutečnila v lomech v Heřmanovicích. Potápěčskými pracemi ZO provedla průzkum zatopené pevnůstky u Turnova, zatopených břidlicových dolu Vítkov-lom Červená, na lokalitách Dubník a Chýnov. Ve Zbrašovských jeskyních zajistila prohlídku a údržbu elektroinstalací v místech s vysokou koncentrací CO2.

ZO 7-03 JAVOŘÍČKO razila štolu v propadání U smrku. Otvírkové a průzkumné práce proběhly na lokalitách Vařekova jeskyně, Čelní j., jeskyně Ve svahu, v závrtu u obce Hvozd a ponoru Pod Zkamenělým zámkem.

ZO 7-04 SEVER v oblasti Lesní čtvrti u Vápenné objevila propadání pravého přítoku Ztraceného potoka a zajišťovala sondážní, mapovací práce, barvení a čerpání vody v jeskyni Za hájovnou, v jeskyni č.1 a jeskyni č. 2. V jeskyni Pod Smrčkem č. 2 provedla prolongační práce, v j. Rasovna dokumentaci a opravu vchodu. V oblasti Na Pomezí sledovala a dokumentovala povrchové jevy. V oblasti Vápenná-Polka ZO znovuotevřela vchod do jeskyně Pec, v j. Velký dóm sčítala netopýry a mapovala a v Roušarově jeskyni dělala prolongační, dokumentační práce a sčítání netopýrů.

ZO 7-05 ROBINSON se zabývala především budováním zázemí pro speleoterapeutickou léčebnu Ve štole a rekonstrukcí objektu u Robinsona a pořádáním táborů pro děti s nemocí horních cest dýchacích. Na lokalitě Rachavy ZO provedla rozšíření vchodu přibírkami, mapování, geofyzikální měření a barvicí pokus, vyražení a zaskružování nového vchodu.

ZO 7-06 KRALICKÝ SNĚŽNÍK se zabývala vyhledáváním mastných fleků a sledováním chování vyvěraček v oblasti lomu Holba u Raškova, Hanušovické jeskyně, Horní a Dolní vápenky v Branné. V oblasti vápenek v Branné ZO objevila 2 jeskyně a propasťovitou puklinu. V Mramorovém lomu na Horní Moravě zdokumentovala před odtěžením 2 nové malé jeskyně. V jeskyni č. 9 udělala prorážku, v jeskyni č.10 prolongovala. ZO nalezla starý vrt č. 88, kde po odvrtání 24 m došlo ke ztrátě tyče. Přeměřením dosáhla hloubky 64 m a zahájila přípravu experimentu hloubkového fotografování s dálkovým ovládáním. Objevila starou štolu mezi Brannou a Vikanticemi. Průzkumem byly prověřeny 2 patra štábního bunkru.

ZO 7-07 OSTRAVA vyhledávala neregistrované krasové jevy v oblasti štramberského vápencového masivu. V jeskyni Vykopaná prováděla ZO průzkum a prolongaci. Ve Slámové sluji po prolongacích byly objeveny v r. 87 a 89 nové chodby.

ZO 7-08 SOVINEC na lokalitě Sovinec lom prolongovala, dokumentovala a uskutečnila georadarové měření, sledovala netopýry a měřila teploty. Na této lokalitě ZO objevila v r. 86 Sintrovou chodbu, v r. 87 v jeskyni č. 416 m chodeb a novou jeskyni č. 12 Netopýrská, jejíž pokračování bylo objeveno v r. 88. Na lokalitě Sovinec Výhledy v pramenu č. 5 ZO provedla hydrogeologická měření, na Sovinci Vodárně prolongovala a mapovala. V Rýmařově Strálku zajistila částečný průzkum štoly, topografická a geologická měřeni.

ZO 7-09 ESTAVELA v jeskyni Švecova díra odstraňovala suťový zával, který se zřítil opětně v r. 88 a revidovala instalace. V Hlinité jeskyni prováděla průzkum.

ZO 7-10 HADES se zabývala na lokalitách Marie Pomocná I, II, III prolongačními pracemi, důlním zaměřením, sledováním chiropterofauny, odběry geologických vzorků a fotodokumentaci. V jeskyni Kropenka v Ondřejovicích prováděla prolongaci. ZO se zabývala též profárkami starých důlních aj. podzemních prostor na Vidlích, Suché Rudné Skále a na některých místech Východočeského kraje.

ZO 7-11 BARBASTELLUS byla ustavena v r. 1987. Prováděla od svého vzniku průzkum chiropterofauny a fotodokumentaci všech prací. Na lokalitě Jizbáň provedla povrchový průzkum, prolongaci. Po otvírce na lokalitě 3b zahájila ražení a v r. 88 zde objevila boční puklinové systémy. Uskutečnila průzkum historického podzemí v Šumperku a průzkum sklepení v muzeu Zábřeh.

Průzkum prováděný v rámci zahraničních expedic je uveden v kapitole o mezinárodní spolupráci.