Literatura

Nové knihy a časopisy

Martin STEJSKAL: Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa. 464 stran, četné ilustrace, náklad 30.000, ; 89, Kčs; vydal Paseka na Královských Vinohradech v Praze.
Martin Stejskal je významný surrealistický malíř. Intenzivně a hluboce se zabývá alchymií, sbírá lidové pověsti zázračného a magického typu, ale kromě toho jako dlouholetý výtvarný redaktor přírodovědeckého časopisu má úzký vztah ke kamenům a jeskyním, do kterých dokonce s přáteli surrealisty podnikal výpravy (Koněprusy) popsané v krásných textech. Jeho kniha je rozdělena do dvou částí. V první, krátké, je podán přírodopis strašidel něco jako Brehmův Život zvířat, ale pro strašidla, ale též poklady, tajné chodby a lochy. Druhá, hlavní část knihy je abecední seznam několika stovek obcí a měst na území ČSFR, ke kterým se váží strašidelné a magické historie s krátkým obsahem pověsti. Tyto abstrakty pověstí jsou vybrány ze 160 pročtených knih pověstí, které u nás vyšly za posledních asi 100 let. Je to úctyhodné dílo! Pro jeskyňáře jsou na knize důležité dvě věci: za prvé autor důsledně uvádí pověsti o tajných chodbách a podzemních sklepeních. Celkem je v knize uvedeno několik desítek, někdy přesně lokalizovaných míst, s historickým podzemím. Mnohé lokality jsou jen pověstmi, ale mnoho míst je zcela nových a nadějných pro další průzkum. Je to pro nás důležitá kniha. Druhý důvod, proč by nás kniha měla zajímat, je seznam míst, kde se vyskytují čertovy šlápoty a podobné útvary, což jsou téměř vždy buď vápencové škrapy anebo drobné tvary pískovcového či jiného pseudokrasu. A konečně romantici zde naleznou menhiry, kounovské řady, templářské pověsti, místa působení alchymistů a podobně. Kniha je krásně udělaná a vypravená. V detailech však obsahuje řadu nepřesností a potřebovala by na mnoha místech doplnit. Věřím tomu, že za pár let vyjde její rozšířené vydání. Chcete li i vy k tomu přispět, můžete poslat své doplňky pověstí autorovi (Martin Stejskal, Lublaňská 3, Praha 2) s kopií na sekretariát ČSS, kde v sekci dokumentace rovněž sbíráme všechny zprávy o krasu a podzemí.

J. SVOBODA a kolektiv (1991): Paleolit Moravy a Slezska. 32O stran textu, 60 stran obrázků, v počtu 15 kusů vydal Archeologický ústav v Brně jako předtisk publikace zadané do zmatené Academie.
Úctyhodné, základní dílo o paleolitu Moravy a Slezska je velmi důležitou částí věnováno výzkumu jeskyní. Kniha podává popis lokalit a jejich současné hodnocení, historii výzkumů a kompletní bibliografii. Několik "samizdatově" rozšiřovaných výtisků je uloženo v hlavních brněnských a pražských knihovnách, kde slouží k poučení zájemců roky čekajících na nejistou edici v Academii. Z hlediska naší speleoarcheologie se jedná o zásadní monografii.

K. VALOCH a kolektiv (1988): Die Erforschung der Kůlna Höhle 1961 1976. 318 stran, 550 výtisků, 93, Kčs.
Jeskyně Kůlna v Moravském krasu představuje jednu z nejintenzivněji archeologicky zkoumaných jeskyň u nás, přičemž obrovské množství práce ne zcela odpovídá výsledkům. Jádro knihy tvoří solidně zpracovaná archeologie, horší je situace u dalších příspěvků, které jsou někdy solidní, jindy pouhá torza a někdy vyložené omyly, takže jeskyně by hlavně z hlediska sedimentologie, malakozoologie a biologie drobných obratlovců potřebovala solidní revizi.

Sprievodci Štátnej ochrany prírody.
Ochrana přírody vydala na Slovensku v posledních létech několik pěkně udělaných průvodců naučnými stezkami. Průvodce jsou obvykle tištěné na křídovém papíře, obsahují četné barevné fotografie a základní údaje o krasových jevech a přírodních poměrech, rozsah bývá okolo 40 stran. Většinou se jedná o kolektivní díla na solidní úrovni určená pro normálního návštěvníka CHKO. Nevím, jestli se mi podařilo zachytit všechny tituly, ale zatím vyšly tyto brožurky: Domica a okolie, Jasovská skala, Zádielska tiesňava, Chleb, Veĺká Lúka Muránský hrad, Slovenský kras. Průvodce vycházejí v nákladu 7 15.000 kusů, jsou neprodejné, rozšiřovány jsou orgány ochrany přírody a stojí za pozornost. Kromě toho vycházejí informační několikastránkové letáky: Dobšinská ĺadová jaskyňa, Harmanecká j., Demänovská ĺadová j., Važecká j., Bystrianska j., Demänovská j. Slobody, Belianska j., Svet podzemných krás a další podobné.

KOLEKTIV (1988): Výsledky rešenia hlavnej úlohy štátného plánu základného výskumu č. VI 3 3 v biosférickej rezervácii Slovenský kras 1981 1985. Vydala Príroda v Bratislavě pro Ústredie štátnej ochrany prírody v Liptovskom Mikuláši.
Dva svazky o rozsahu 255 a 388 stran jsou věnovány komplexnímu výzkumu přírody Plešivské planiny. Pod zcela odpudivým názvem se ve skutečnosti skrývá výborná monografie, ve které nás zejména zaujme geologie Plešivské planiny od J. Mella a neméně dobře udělaný popis krasových jevů od Pavla Mittera. Náklad 4OO ks, cena 2l, a 35, Kčs. Je to dobrá a užitečná monografie.

STUDIA CARSOLOGICA 4. Geografický ústav v Brně vydal v roce 1991 další číslo nového časopisu s pěknými příspěvky o krasu j. Kirgízie, Demänovských vrchů, Kuby, o speleoterapii a další zprávy. Editor O. Štelc, náklad 100 ks, pouze v angličtině.

F.J.PECKA (1927): Po stopách mamuta. 174 stran, Šolc a Šimáček, Praha.
Stává se zvykem, že v této rubrice hovoříme i o starších knihách. Odborný učitel přírodopisu F.J.Pecka ze Smíchova se pokoušel o výkopy v jeskyních v okolí Radotína. Víme, že důkladněji přehrabal "Starou jeskyni" nad radotínskými mlýny pod Kopaninou, ale jednalo se spíš o napůl vydařený pokus než o výzkum. Pecka napsal tři knihy popularizující geologii a obsahující poměrně hojné zmínky o jeskyních: "Malý geolog, Z divů prasvěta, Po stopách mamuta." Stěží v nich najdeme něco, co bychom dnes nevěděli lépe. Jen poznámka o existenci jeskyň u Kašperských Hor (má na mysli Sušici?) je poněkud záhadná. Tento druh knih ve své době tak rozšířených (Babor, Tlučhoř, Velenovský, Petrbok, Štorch, Hofmeister), který nám dnes připadá tak naivní, mívá přesto dvě kouzla: kouzlo stylu a kouzlo myšlenky. Popisuje li Pecka třetihorní prales, hovoří o "duši zpité ozónem věkovitých sosen a cítící jak věčný Rhytmus vládne světem". Podobně svérázná, ale v té době běžná byla vážná tendence o propojení vědy, filosofie a náboženství (viz "Přírodní filosofii" či "Poslední moudrost" od prof. Velenovského mimochodem, zde se V.I.Lenin objevuje jako "syfilitický Asiat"). Doba prostě byla taková (viz Bob Hurikán). Jednou bude nutné toto podivné a možná zastaralé myšlenkové bohatství přehrabat. Naštěstí to není úkolem ČSS.

SPISY BOBA HURIKÁNA.
Bob Hurikán, vlastním jménem J.Peterka, byl brdský tramp, který napsal nejméně dvanáct rodokapsů (Pobožný střelec, Toronto, Kouzlo hašiše, Děs Wyomingu, Plamen vzpoury a další), které patřily před poslední válkou do torny každého trampa. Dnes jsou postupně nakladatelstvím "Hurricane v.o.s." vydávány opět (l2, až l9, Kčs) někdy s obálkami Káji Saudka. Je to dobré čtení, ale všímejte si i jiné věci popisů přírody a myšlenek, které v podobné formě najdete třeba u Petrboka nebo Velenovského. Bob Hurikán jako přírodní skaut pravděpodobně znal alespoň novinové články přírodovědců a čerpal z nich. Byly to dva světy, které však o sobě dobře věděly víte třeba, kdo doprovázel Ernesta Thompsona Setona, zakladatele woowcraftu, po slovenských lesích a skálách? Byl to geolog Radim Kettner. Hurikán napsal ještě jednu důležitou knihu, která nedávno vyšla: "Dějiny trampingu". Popisuje v ní zakládání prvních trampských osad. Od Setona pak nově vyšly dvě knihy: vynikající "Dva divoši" a poněkud slabší "Lesní moudrost".

PLATON (4. stol. před Kristem): KRITIAS.
Plutarchos hovoří o tom, že Platonův děd Solon žil deset let u Nilu v Egyptě. Zde se stýkal s egyptskými kněžími, kteří mu sdělili zprávu o zaniklém kontinentu Atlantidě. Solon předal před smrtí své poznámky Platónovi, který je zveřejňuje v dialozích Kritias a Timaios. Oba zlomky obsahují řadu pěkných geologických pozorování o zemětřesení, povodních, erozi půdy apod. Nás však zajímá pravděpodobně vůbec první literární zmínka o podzemních lomech Atlaňtanů: "Kámen lámali dokola vespod na středním ostrově i vespod na pásech na vnější i vnitřní straně, jednak bílý, jednak černý, jednak červený a tím zároveň vylamovali v nich po obou stranách loděnice přikryté samotnou skálou." Atlantida je tedy nejenom mýtickým základem evropské vzdělanosti, ale i pravlastí historického podzemí (překlad F. Novotný u J. Laichtera v Praze, 1927).

A. JIRÁSEK (1881, 1. vydání): POKLAD. Světozor. Praha. Jirásek, velký spisovatel český a neméně velký upravovatel ba falšovatel české historie, toho ke své škodě napsal příliš mnoho a o speleologii příliš málo. Motiv skalní sluje se mu mihne v jím samém zavrženém románu "Nevolnice" (1885), jehož děj si vymyslel zcela, takže se dá číst na rozdíl od většiny díla, které je jakousi tendenční pseudorealitou. Děj "Pokladu" je založen na hledání pohřbeného bohatství v hradním podzemí. Důkladné i nákladné prolongační práce končí objevem bratrské modlitebny, tedy ziskem spíš ideologickým než materiálním. Román má však reálný základ, který by bylo zapotřebí speleologicky ověřit. Jirásek učil v Litomyšli, ale domů za rodiči zajížděl do Hronova. Cestou míjel hrad Potštejn, dějiště "Pokladu". Majitel hradu, hrabě Chamaré koncem 18. stol. podnikal desítky let trvající podzemní práce za účelem nalezení pokladu (viz též Stejskal uvedeny podrobnosti). Nebyl úspěšný, ale nechal zhotovit plány vykopaných chodeb, které jsou údajně v muzeu. Na základě těchto informací napsal Jirásek "speleologický" román "Poklad" patřící k lepší části jeho díla. Redakce Spelea by velmi uvítala příspěvek o tom, jak vypadá podzemí Potštejna dnes a jak mohlo vypadat za pana hraběte.

Bibliografie časopisu "Kras v Československu"

Časopis "Československý kras" začal od roku 1956 vycházet v Praze. Tím byla poněkud poškozena moravská speleologie, která až do přibližně této doby zaujímala na území státu téměř výsadní postavení. Po objevu Koněpruských jeskyň se o slovo začala stále více hlásit česká speleologie a téměř zároveň začal v Liptovském Mikuláši vycházet "Slovenský kras" (1. číslo v roce 1956). Bylo však jasné, že i Morava potřebuje svůj vlastní časopis. Prvním pokusem tohoto druhu byl "Kras v Československu". V letech 1959 až 1964 celkem vyšlo v šesti sešitech osm čísel časopisu. Vydavatelem byl Speleologický klub při Moravském muzeu v Brně. V redakční radě se objevuje M.Fadrna, J.Himmel, R.Musil, P.Ryšavý. Časopis vycházel v nákladu 300 400 kusů, o počtu stran 28 48 formátu A4. Úroveň časopisu byla kolísavá, ale je jasně patrná tendence ke zkvalitňování, takže je skutečně škoda, že časopis zanikl a dnes je mimo Moravu téměř neznám.

KRAS V ČESKOSLOVENSKU (1959), 1, Speleologický klub, Moravské muzeum, Brno

Burkhardt R.: Historie objevů na Jedovnickém potoce r. 1958. Str. 7-10
: Příspěvek k poznání stáří jeskyní Jedovnického potoka. Str. 24-25

Fadrna J., Sekanina K.A.: Technika potápění. Str. 10-14

Gorgoň O.: Příspěvek k teorii hypotetických paleotoků Rudického propadání. Str. 19-21

Himmel J.: Hádecká estavela. Str. 15-16 : Největší ledová jeskyně v Rakousku. Str. 18

Himmel J., Krčal K.: Propasti severní části Silické planiny. Str. 2-6

Krystak I.: Příspěvek k poznání genese a stáří rudických vrstev. Str. 22-23

Musil F.: Objev spodních pater jeskyně Hamerníkovy. Str. 14
: Propasťovitá jeskyně zvaná Vinšulka. Str. 16-17

Rusek J.: Předběžná zpráva o výzkumu chvostoskoků (Collembola) v Moravském krasu. Str. 17

Organisační zprávy. Str. 25-27

KRAS V ČESKOSLOVENSKU (1959), 2, Speleologický klub, Moravské muzeum, Brno

Himmel J.: Výzkum Květnické propasti v tišnovském krasu. Str. 32 39

Panoš V.: Příspěvek ke geomorfologii Javoříčských jeskyní míru na Drahanské vysočině. Str. 40 56

Prix R., Burkhardt R.: Jeskyně č. 23 a "Aeskulapova" ve Křtinském údolí. Str. 57 58

Šeda Z.: Podzemní krasová vegetace. Str. 29 32

Zprávy. Str. 59 62

KRAS V ČESKOSLOVENSKU (1960), 1, Speleologický klub, Moravské muzeum, Brno

Burkhardt R., Homola B., Ševčík A.: Příspěvek k poznání krasových jevů Babické plošiny a údolí Březinského potoka v Moravském Krasu. Str. 1 13

Gaisler J.: Mohou nám netopýři pomoci při hledání nových cest v krasovém podzemí? Str. 26 27

Himmel J.: Barazdaláš, nejhlubší propast v ČSR. Str. 17 21 Himmel J., Rybák J.: Z výzkumu Jasovské planiny v Jihoslovenském krasu. Str. 29 30

Holman V., Langer., Kubeš M.: Současný stav výzkumů v Jestřábí skále. Str. 13 16

Rybák J.: Rekord, rekord. Str. 21 23

Ryšavý P., Přibyl.: Nové objevy v jeskynním systému Vintockém. Str. 24 26

Vinš V.: Málo známá krasová jeskyně na Květnici u Tišnova. Str. 27 28 1r : Nejhlubší propasti světa. Str. 23 24 1r : Radioaktivní minerály jeskyně. Str. 30 31

KRAS V ČESKOSLOVENSKU (1960), 2, Speleologický klub, Moravské muzeum, Brno

Č l á n k y

Prof. dr. Karel Absolon. Str. 33

Gorgoň O.: Základy fotografování v jeskyních. Str. 39 42

Himmel J.: K poznání propastí Silické planiny. Str. 42 45

Kámen S.: Tisovský a muráňský kras. Str. 34 35 Slezák L.: "Dagmar", nová jeskyně v severní části Moravského krasu. Str. 36 38

Z p r á v y

Gorgoň O.: Nové výsledky výzkumů Rudického propadání a plán na rok 1960. Str. 47 48

Kámen S.: Zo života slovenských jaskyniarov. Str. 47

Ryšavý P.: Stáří krápníků a jeskynních sintrů. Str. 46

Šrot J.: Jeskyně v Gibraltaru. Str. 47

L i t e r a t u r a

Lukács B., Hollenzer B., Jakucs L.: Aggtelek. Str. 48

Casteret N.: Tridcať let pod zemlej. Str. 48 (Moskva, 1959, 168 str.)

KRAS V ČESKOSLOVENSKU (1962), 1 2, Speleologický klub, Moravské muzeum, Brno

Č l á n k y

Burkhardt R., Ptáček M.: Pracoviště u Klostermannovy studánky na Rudické plošině. Str. 7 8

Gorgoň O.: Němcovy jeskyně u Suchdola v severní části Moravského krasu. Str. 3 6 : Propast při Salmově stezce. Str. 18 19

Himmel J.: Propasti Salay a Hólyuk (Sněžná) na Silické planině. Str. 3

Langer V.: Nové výzkumy v Jestřábí skále ve střední části Moravského krasu. Str. 8 12

Moučka J.: Předběžná zpráva o speleologických výzkumech na Holštýnsku. Str. 19

Přibyl J.: Hydrografické poměry jeskynního systému Vintoků. Str. 20 21

Ryšavý P.: Výsledky barvících experimentů v severní části Moravského krasu. Str. 1 2

Skutil J.: Po stopách pravěkého osídlení našich jeskyní. Str. 21 22

Slezák L.: Nové poznatky z výzkumu jeskyně Dagmar v severní části Moravského krasu. Str. 6 7

Štelcl O.: Geomorfologické poměry střední části Moravského krasu (zpráva). Str. l2 l6

Přibyl J.: Výzkum Ostrovské propasti v Ostrově u Machochy v Moravském krasu. Str. 16 18

Z p r á v y

Burkhardt R.: Stopy fosilního zkrasovění u Kadova na jihozápadní Moravě. Str. 30 31 : Technické náměty pro průzkum vodních sifonů. Str. 26 28

Gorgoň O.: Z Moravského krasu do Demänovské doliny. Str. 30 31

Jalový J.: Přistoupí se k průzkumu podzemí Moravského krasu pomocí geofyzikálních metod? Str. 23 24 Zpráva o průzkumné činnosti speleologického klubu za rok 1960. Str. 24 26

L i t e r a t u r a

Magyar Karszt és Barlangkutató Társulat: Karszt és Barlangkutatás. Str. 31 32 (Maďarská speleologická společnost a její časopis KRAS V ČESKOSLOVENSKU (1963), 1 2, Speleologický klub, Moravské museum, Brno

Č l á n k y

Burkhardt R.: Příspěvek k poznání krasových zjevů karpatské části Moravy. Str. 16 18

Burkhardt R., Šerebl Z.: Příspěvek k hydrologii Jedovnického potoka. Str. 26 27

Fabík M.: Krasové fotografie. Str. 33 34

Grepl E., Himmel P.: Jeskyně č. 19 B v Suchém žlebu v Moravském krasu Str. 32 33

Himmel J.: Jeskyně a vyvěračky východní části jasovské planiny v Jihoslovenském krasu. Str. 10 15

Hrouda F.: Další objev v jeskynním systému Vintockém v Moravském krasu. Str. 28 29

Kala F.: Nová jeskyně v Lipoveckém žlíbku poblíž Holštejna. Str. 32

Musil F.: Zpráva o pokusném otvírání závrtu na náhorní rovině Sloupsko macošské. Str. 30 31

Panoš V.: Sloupské okrajové údolní polje a jeho odtokové jeskyně (Moravský kras). Str. 1 10

Přibyl J.: Historie objevů jeskyně v propadání "V Plánivách" do roku 1961 Str. 23 24 :Zpráva o výsledcích výzkumu nově objevených prostor ve Staré Rasovně v severní části Moravského krasu. Str. 21 22

Přibyl J., Hrouda F.: Jeskyně č. 10 A Příčná v údolí Holštýnském v Moravském krasu. Str. 27 29

Skutil J.: Jeskyně v Chobotu (kat. Suchdol, okr. Blansko). Str.31 : Postpaleolitické předhistorické a mladší jeskynní osídlení Mor. krasu. Str. 18 20

Suchánek J.: Výzkumná situace kolem Malého výtoku Punkvy do roku 1942. Str. 29 30

Sušil Z., Ondroušek O., Přibyl J.: Poslední objevy v Nové Rasovně na Holštejnsku. Str. 24 25

Valoch K.: Archeologický průzkum jeskyně Kůlny u Sloupu v Moravském krasu. Str. 25 26

Z p r á v y - l i t e r a t u r a

O výzkumné činnosti Speleologického klubu za rok 1962. Str.34 35

Zprávy o výzkumné činnosti Speleologického klubu za rok 1962. Str. 35 36

Švédské jeskyně. Str. 37

Burkhardt R.: Mezinárodní Speleologická konference v Brně. Str. 39

Moučka J.: Nové objevy v jeskyni Býčí skále. Str. 40

Ryšavý P., Rubín J., Skřivánek F.: Československé jeskyně. Str. 37 38

Štelcl O.: Mezinárodní speleologická konference v Brně 1964. Str. 38 39

zpracovali: J.Macháčková a V.Cílek