Interpretace výsledků datování metodou 14C v jeskyni Spirálce
Jan Vít - ZO 6-19 Plánivy

Během průzkumné akce v chodbě Potápěčů za Belgickým sifonem byl ze svrchní části 4 m vysoké štěrkové terasy v dómu U vývěru (viz Speleo 11, str. 22-23) odebrán kus dřeva. Jeho pozice ve štěrkové terase dávala tušit, že v případě přesnějšího určení jeho stáří, budeme znát maximální stáří svrchní části štěrkového náplavu, ale i dobu možného počátku jeho eroze.

Nejprve se podařilo na lesnické fakultě VŠZ v Brně určit, že se jedná o jedli, tedy o strom, jehož výskyt v přilehlé části Drahanské vrchoviny je spíše ojedinělý díky převažujícím smrkovým monokulturám.

Radiometrické datování metodou 14C bylo provedeno v Hannoveru (Niedersachsisches Landesamt für Bodenforschung). Původní předpoklad, že stáří dřeva se pohybuje v rozmezí 10 000 - 500 let se nepotvrdil, protože vzhledem k velmi malému úbytku radioaktivního izotopu uhlíku (C) bylo stáří stanoveno na 40 let před rokem 1950 ± 65 let. Získané časové rozpětí se pohybuje mezi lety 1845-1975. Ve výsledné zprávě bylo též uvedeno, že podle dendrochronologické korektury dosahují růstové periody jedle rozpětí 824-1955 n.l. Tímto se výsledný časový interval odumření jedle a jejího možného transportu do jeskynních sedimentů zúží mezi roky 1845-1955.

V této souvislosti se zdají být velice zajímavé zprávy K.Absolona (1970), který se zmiňuje o prvních objevných expedicích do jeskyně Nová Rasovna. Píše, že až do expedice roku 1902 všechny předchozí (jak Wankelovy, tak i Křížovy) velmi často ztroskotaly na přítomnosti jezera na dně.

Pokud se potom dají dohromady všechny tyto souvislosti, zdá se přelom 19. a 20. století jako nejpravděpodobnější období posledních výrazných změn v akumulaci a erozi sedimentů v ponorové oblasti Bílé vody. Nálezová pozice dřeva v sedimentu totiž nedovoluje jiné vysvětlení, než že v oblasti dómu U vývěru bylo dno chodby o 3-4 m výše než dnes, Vývěr neeexistoval a hladina Macošského sifonu musela být vyjma extrémního sucha podstatně výše. Radikální změnu od roku 1902 je možné dávat do souvislosti s obrovskou povodní začátkem dubna roku 1900, kdy stál dolní mlýn v Holštejně po sedmou řadu šindele ve vodě (Kříž, Koudelka 1902). Při této povodni muselo dojít i v podzemí k dalekosáhlým změnám v odvodňování v důsledku přesunu velkého množství sedimentů.

Na úvodní stránku ČSS
CSS main page