Pyrit-limonitové konkrece v krasových výplních lomu
Honce ve Slovenském krasu
Václav Cílek
V roce 1983 prováděli I.Horáček a V.Ložek biostratigrafický výzkum krasových výplní ve velkém lomu Honce s. od silnice Rožňava-Štítník, který je založen v triasových vápencích meliatské skupiny gemerika. Odkryli zde poměrně bohaté a stratigraficky význačné naleziště staropleistocenní fauny (Čs.kras 1987, 38, 133-134). V roce 1992 jsme se s V.Ložkem do lomu vrátili, abychom zkontrolovali odkrytost nových krasových výplní. Při této akci byly nalezeny neobvyklé typy krasových výplní.
Na spodní lomové etáži byly mezi štěrkem
určeným k dalšímu zpracování nalezeny kusy
sádrovce-alabastru bílé a narůžovělé barvy o velikosti
úlomků až 20 cm. Alabastr je pravděpodobně přímo
součástí vápencového souvrství nebo je remobilizován z
podloží, kde jeho polohy byly několikrát navrtány. V horní,
tedy severní etáži lomu je odkryto několik krasových
depresí a zkrasovělých puklin vyplněných jemnozrnou
hnědočervenou zvětralinou, která je pro krasové výplně
Slovenského krasu typická - vystupuje např. v profilu silnice
pod Gombaseckou jeskyní. Tato zvětralina, která se od typické
terra rosy odlišuje tmavší, více hnědou barvou, v sobě
obsahuje lesklé valounky limonitu o velikosti od několika
milimetrů do 2 cm. Povrch valounků je tmavě hnědý až
černý, silně lesklý. Vnitřek je světlejší a zemitý.
Valounky jsou tvořeny feritizovaným jílem až téměř
čistým Fe-hydroxidem (určení-EDAX). Limonitové valounky jsou
uspořádány do rozmyvových struktur, hnízd a gravelitových
poloh. Představují přeplavené limonity pocházející
zřejmě z blízkých gossanů železnorudných ložisek ve svahu
nad lomem.
V horní části lomu rovněž nalézáme 30-80 cm širokou a 10
m vysokou puklinu vyplněnou kalcitem tmelenými slepenci
stejného typu jako v lomu Czöpke u Plešivce. Tyto slepence
představují analogii pliocenní výplně řeky Slaná
(instruktivní profily jsou odkryty v jižní části obce
Brzotín). Jedná se o fluviálně-lakustrinní sedimenty a
splachové kužele Slovenského Rudohoří, které byly
zanášeny do krasových dutin a tmeleny kalcitem. V lomu Honce
jsou vyvinuty jako fluviální ale i jako deluviální sedimenty.
Nejvyšší zdejší výchoz leží asi 100 m nad úrovní
údolí. Slepence typu Czöpke můžeme nalézt i na řadě
dalších míst, např. v Zugó nebo Hámorské jeskyni.
Ukazují, že pliocénní výplň okolí Plešivecké planiny
zasahovala nejméně 100 m nad současnou úroveň nivy. S tímto
faktem je třeba počítat při hodnocení krasového vývoje
Slovenského krasu. Vyklízení krasových kaňonů se z větší
míry odehrávalo ještě v pliocénu, protože fosiliferní
staropleistocenní sutě již leží v morfologické pozici
blízké dnešnímu stavu.
Neobvyklým rysem jílovitých krasových zvětralin horní lomové etáže je přítomnost oválně deskovitých až izometricky "květákovitých" konkrecí o průměru až 14 cm tvořených pyritem a jeho zvětrávacími produkty. Na obr.1 vidíme část pyritové konkrece, která sestává z vysokých, jakoby do sebe zasunutých krychlí pyritu (1), změtené masy limonitu s volnými krystaly a agregáty pyritu o hraně i přes 1 cm (2) a z přeměněného hnědočerveného karbonátu s občasnými krystaly limonitizovaného pyritu.
Deskovitá konkrece na obr.2 sestává z velkých
krystalů pyritu (1), goethitových vějířků (2), polohy
hrubě zrnitého limonitizovaného pyritu původně rostoucího
do dutiny (3), směsi goethitu, beztvarého limonitu a reliktů
pyritu (4), další goethitové vrstvy (5) a červíčkovitě
vyvinutého limonitu (6). Velikost vzorku je 6x6 cm. Na jedné
konkreci byl nalezen pravděpodobně organický filament
připomínající "kořínek" o průměru 3 mm a délce
80 mm. Geneze pyrit-limonitových konkrecí je sporná. Okolí
Rožňavy je intenzivně postiženo hydrotermálními projevy,
které daly vznik sérii Fe-Cu-Sb ložisek, ale tvar pyritových
konkrecí svědčí o tom, že pyrit rostl ve volném prostoru
nikoli v žilné struktuře. Pokud by nebylo nálezu filamentu,
domníval bych se, že se jedná o vyvětralé konkrece z
metasomaticky, "hnízdovitě" postiženého vápence.
Filament, snad bakteriální vlákno, však ukazuje, že pyrit
rostl poměrně nehluboko pod povrchem v nepříliš teplých
vodách. Podobné záležitosti někdy vznikají bakteriální
činností mikroorganismů redukujících rozpuštěné sírany v
zónách hlubokého oběhu a kombinující nově vzniklý
sirníkový iont s Fe2+, který je v této oblasti velmi
běžný. Bez hlubších důkazů tedy předpokládám, že
teplé vody s rozpuštěným, rovněž místně hojným,
sádrovcem pronikaly do struktur hlubokého krasovění, zde byly
mikrobiálně redukovány a reagovaly s železem v karbonátové
formě za vzniku pyritových či pyrit-limonitových konkrecí,
které se při další fázi zkrasovění ocitly v krasových
výplních.
Literatura:
Trudinger P.A. a Swaine D.J., eds. (1979): Biogeochemical
cycling of mineral-forming elements. 211-252. Elsevier. New York.
Summary: Pyrit-limonite concretions in karst fillings of
Honce quarry in Slovakian Karst
Massive pyrite-goethite concretions sometimes with organic
filament were found in buried karst cavities in modern quarry in
northern part of Slovakian Karst. The author suspects deep seated
karst solutions containing locally common sulphates and Fe2+ ions
were reduced to sulphides and they recombined with iron to form
pyrite concretions. New phase of karstification released the
concretions to karst fillings.