Pan
Vladimír Dlouhý
ministr průmyslu a obchodu
Na Františku 32
110 00 Praha 1
věc: Stavba cementárny v obci Tmaň u Berouna
11.04.1994
Vážený pane ministře,
při poslední návštěvě České republiky (Velikonoce 1994)
jsem opět byla konfrontována s problematikou, související se
stavbou cementárny v obci Tmaň u Berouna. Celou oblast
Českého krasu dobře znám a domnívám se, že ani Vám
neuniklo, že např. pro ochranu životního prostředí od doby
vzniku velkolomu Čertovy schody nebylo uděláno téměř nic.
Velmi pochybuji o tom, že jakákoliv zahraniční společnost hodlá vystoupit v úloze průkopníka a půjde příkladem právě v otázkách ekologie, získá-li souhlas budovat na teritoriu ČR. Zcela naopak, obávám se, že při stavbě cementárny se každá zahraniční firma bude snažit především co nejdůmyslněji využít toho, že české zákonodárství právě v oblasti ekologie ještě značně "kulhá" ve srovnáním s tím tzv. "západním". Jistě - a to právem - namítnete, že tyto problémy nespadají do Vaší kompetence. Proto se budu snažit omezit se na výhrady, které do Vaší kompetence spadají.
Není mým úmyslem, a priori zavrhnout jakékoliv podílení se cizího kapitálu na projektech v ČR. Domnívám se ovšem, že každý jednotlivý případ (což by mělo platit i pro české podnikatele) je třeba důkladně a pokud možno objektivně zvážit, aby nebylo rychle a ve vší tichosti rozhodnuto "funkcionáři", kteří za jisté osobní výhody jsou ochotni udělat cokoliv.
Jistě není ani mezi největšími protivníky totalitního režimu žádným tajemstvím, že kterákoliv firma či jednotlivec ze států tzv. západní Evropy, kteří ve státech bývalého socialistického sektoru investují, jsou jen ve velmi málo případech vedeni motivací čistě humánní, ale zcela jednoduše výhradně představou vlastního výhodného výdělku. Kde se pro tyto podnikatele nacházejí levné pracovní síly a zdaleka ne tak přísné předpisy na ochranu životního prostředí, jakými se musí řídit ve vlastní zemi, je dnes rovněž "otevřeným tajemstvím". Jistě se proto těmto firmám vyplatí odměnit - ať už finančně či věcně - ty, kteří přímo na místě (v našem případě na Berounsku) jednají podle jejich představ a prosazují jejich zájmy. Nechci paušálně posuzovat ani vinit z přestupků či nepravostí někoho, kdo si dokáže uchovati "čistou vestu", ale skutečnost, kolik korupčních afér se v poslední době provalilo zrovna v Německu, mě naplňuje skepsí. Jedna z těchto afér - svým rozsahem jistě spíš jedna z menších - způsobila v Hesensku škody ve výši několika milionů marek, když uplacení komunální úředníci připustili dohody o cenách po vypsání konkursů veřejné výstavby na různé projekty. A já si myslím, že tak mladá demokracie, jaká existuje v ČR, je obzvlášť podobným nebezpečím vystavena a obzvlášť vyžaduje "dívat se na prsty" všem, kteří jsou do procesu rozhodování jakýmkoliv způsobem zapojeni. Proto jsem se také po dlouhém rozmýšlení rozhodla požádat Vás touto cestou, abyste se vší důsledností uvážil veškeré aspekty týkající se uskutečnění tohoto projektu a současně měl na mysli všechna eventuální nebezpečí, než vyslovíte Vaše definitivní rozhodnutí.
Se zájmem očekávám Vaší odpověď a zůstávám s pozdravem.
Eva Reuterová-Fečaninová
Nachtweide 47
64569 Nauheim
Pozn. red.: Eva Fečaninová z Koněprus byla členkou speleologické skupiny při Koněpruských jeskyních.
Trevor Shaw obdržel stříbrnou medaili J.Petrboka
J.Hromas předal 21.4.1994 Dr.T.Shawovi
stříbrnou medaili J.Petrboka za celoživotní výzkum historie
speleologie, při kterém mj. objevil zapomenutou postavu
"otce světové speleologie" Adolfa Schmidla, rodáka z
Kynžvartu v západních Čechách. Dr.Shaw opustil úspěšnou
dráhu strojního důstojníka na letadlové lodi Jejího
Veličenstva, uchýlil se do penze a zcela se věnuje
speleologickým bádáním. Ještě v tomto roce bychom v
překladu V.Panoše měli vydat jeho monografii o dějinách
speleologie.
Po předání medaile nezapřel důstojníka Royal Navy a ze
všech dostupných alkoholů si na zapití vybral čistý líh
(96 %), o kterém prohlásil, že má velmi jemnou chuť.
Námořnická minulost se projevila i při slavnostních
hostinách, kdy zásadně volil české národní jídlo
"Drowned dead men", neboli utopence. S lítostí
hovořil o zrušení tzv. "rum ration", neboli
přídělu rumu, který vždy v poledne dostávala posádka Navy,
důstojníci neředěný, námořníci s dvojnásobným
množstvím studené vody, čemuž se říkalo grog. Před bitvou
nebo při narození korunního prince byl rum ration
zdvojnásoben. Během týdenního pobytu navštívil T.Shaw
Prahu, Český a Moravský kras. Rovněž poskytl na
sekretariátu ČSS německé televizi interview týkající se
známého francouzského speleologa E.Martela.
-wc-
Před časem zadržela ve Velkých Karlovicích policejní hlídka muže, který rozbil výlohu, protože mu to poručil Bůh. Ukázalo se, že se jedná o poustevníka, kterému Bůh asi před čtyřmi lety poručil, aby žil v pseudokrasové díře ve flyšových pískovcích na Javorníku odloučen od lidí, ale teď mu poradil, aby se vrátil mezi lidi. Muž nevěděl, že došlo k pádu komunismu a sám se ochotně přiznal k polním pychům a občasným krádežím potravin v chatách.
Podobný případ se nyní projednává v Českém krasu, kde
se objevil muž dožadující se jeskyně Maštal vedle Kříže
na Skále ve Sv.Janu pod Skalou. Hodlá se zde věnovat
poustevnictví. Nikdo z toho nemá příliš velkou radost,
protože se jedná o hodnotnou část chráněného území a
navíc poměrně frekventovanou oblast. Muž si zatím nenechal
vymluvit, že dělat poustevníka v hospodě U Hulána v Srbsku
je podstatně příjemnější.
-wc-
Bendova jeskyně
v jurských vápencích vrchu Vápenka u Krásné Lípy - doplněk
k článku
Přemysl Brzák - SEV Netopýr
Kromě dopravní štoly zmiňované v uvedeném článku (Speleo 13, strana 10 a 11) existovala ještě druhá, která spojovala oba lomy a sloužila rovněž k dopravě vytěženého vápence. Její zřícený portál je ze strany starého lomu dobře patrný. Při těžbě byly nalezeny stopy zrudnění a proto byla v roce 1890 vyražena na dně nového lomu šachtice, od těžby kovů se však pro nerentabilnost upustilo.
Při vyhledávacím průzkumu na Pb-Cu rudy v roce 1955 byly vyraženy dvě průzkumné štoly z nového lomu směrem na JZ. Pozůstatkem jedné z těchto štol je podle našeho názoru právě zmiňovaná Bendova jeskyně. Potvrzuje to i Závěrečná zpráva o vyhledávacím průzkumu - Lužická porucha (Severočeský rudný průzkum n.p. Teplice, J.Chrt, 1956), uložená v archivu Geofondu Praha. Domnělá jeskyně leží totiž přesně v místě portálu průzkumné štoly (na plánku 04-03). Závrt nad štolou vznikl důsledkem závalu, podobný závrt vznikl nad závalem v první dopravní štole. Příčinou závalu může být tektonická porucha, nelze však vyloučit ani vliv krasové činnosti.
celková délka:
dříve
dnes
dopravní štola (04-01) 100 m 98
m
dopravní štola (04-02) 68 m
3 m
průzkumná štola (04-03) 40 m
5 m
průzkumná štola (04-04) 18 m
0 m
šachta hluboká 35m (04-05) -
0 m
Bendova jeskyně není jeskyně
Václav Cílek
Z dokumentace P.Brzáka, který se svou skupinou mapuje a prolonguje podzemí Šluknovského výběžku, vyplývá, že problematická kaverna, kterou jsem ve Speleu 13 označil jako Bendovu jeskyni, je zbytkem umělé prostory. Nemyslím si však, že by byla portálem štoly, protože plazivkovitý vchod leží ve skále, nikoliv v suti. Původní vchod do prostory tedy musí ležet někde jinde - buď ve štole dnes skryté pode dnem lomu nebo z nějaké šachtice. Vypadá to, že lom se teprve později přiblížil k dutině a odkryl ji - a tím vznikly všechny ty zmatky týkající se původu dutiny.
Založení Říma, vlci a zamilovaní
Václav Cílek
Na celé západní polokouli se slaví sv. Valentina 14. února jako svátek zamilovaných, kteří si píší milostné dopisy a žertují spolu. Historie zná dva sv. Valentiny, ale ani jeden z nich nemá nic společného s láskou. V jednom případě se jedná o mučedníka, římského biskupa ze 3. stol., jehož ostatky se dodnes uctívají v italském Terni. Druhý případ je sporný.
Z křesťanského hlediska se jedná o svátek notně podezřelý, protože 15. února se v Římě dávno před Kristem slavily svátky zvané luperkalie, které mají rovněž cosi společného se vztahem muže a ženy, ale jsou víc konkrétní než psaní dopisů a hledění si do očí. V antice tomu říkali plodnost a naplňovali ji právě na budoucího sv. Valentina.
Když Romulus a Remus zakládali Řím, vybrali si k tomu pahorek blízko řeky Tibery zvaný Palatinus. Slovo Palatinus je pravděpodobně odvozeno od výrazu pro pást - staří Latinové totiž hodně bačovali. Na úpatí Palatinu se nalézá jeskyně, které se říká Lupercala. Zde podle pověsti odpočíval bůh Faun, který je bohem lesa, plodnosti a stád. Praktičtí Římané spojovali dvě funkce do jednoho svátku. O luperkáliích se jednak jednalo o ochranu stád před vlky, jednak o plodnost ovcí, polí i lidí. Za to všechno odpovídal Faun, u Řeků známý jako Pan.
V jeskyni byl oltář, kde kněží obětovali kozu a kozla. Pak se zakrváceným nožem dotkli čela dvou mladíků dobrého rodu a zase jim čelo utřeli. Svlečení mládenci odění jen do zástěrky z ovčí kůže pak vyrazili od jeskyně. V ruce měli řemínky z kůže, kterými švihali ženy. Těm se to líbilo a také věřily, že budou řádně plodné a tak se okolo obnaženců tlačily a snažily se schytat nějakou ránu. Hoši mezitím oběhli Palatin a opsáním kruhu jej zabezpečovali proti vlkům. Tato populární veselice byla slavena ještě v 5. stol. po Kristu, ale pak se o ní zprávy ztrácí, až se vynořuje ve středověké Anglii, kde o ní referuje G.Chaucer. To už se pochopitelně nemluvilo o jeskyních, vlcích a Panovi, ale o sv. Valentinovi a zamilovaných. My však víme svoje ...
Literatura:
Saska F.L. (1898): Mythologie Řekův a Římanův. Praha.
Farmer D.H. (1991): The Oxford Dictionary of Saints. Oxford.
Summary: The foundation of Rome, wolves and lovers
St. Valentine day is probably derived from antic
"Lupercalia" festival. Its function was protection of
pastures from wolves and fertility rite. Romulus and Remus
established Rome on Palatine hill with Lupercala cave, the former
residence of Pan or Satyr, the god of forest, pastures and
fertility.
Kája Saudek, velký propagátor ochranných pomůcek,
doplatil na to, že při kreslení nenosí přilbu. Ze stropu
jeho ateliéru se odloupl skoro 10 cm silný koláč ledabyle
nahozené omítky a spadl mistrovi na hlavu. Způsobil mu otřes
mozku a zatuhlost krční páteře. Škoda by mohla být ještě
větší, kdyby strop spadl Kájovi na ruce, kterými kreslí
nebo na jiné části těla, kterých si rovněž velice
považuje.
-wc-
Tajné židovské učení kabala pojednává o způsobu,
jakým je sestrojen svět a umožňuje toto stvoření do
určité míry zopakovat, jak ostatně známe z pověsti o
Golemovi, tedy umělém tvorovi se dvěmi nižšími dušemi, ale
bez božské jiskry. Základem kabaly je kniha Zohar
neboli Kniha Záře. Je to sbírka různých textů
zkompilovaných okolo roku 1305 španělským Židem Moses de
Leon. Podle pověsti se však jedná pouze o záznam prastaré
tradice, kterou znovu obnovil rabín Simeon ben Yohai, který
žil ve 2. stol. po Kristu v Galilei. Učený rabín se vyhnul
pronásledování Římany tím, že se na dvanáct let ukryl v
jeskyni. Zde v klidném přemítání a zjevování sestavil
hlavní myšlenky zářivé knihy. Ovšem kabalisté tvrdí, že
učení je ještě starší - prý je znal již Adam v Ráji, pak
je v potu tváře zapomněl a v plné míře je obnovil až
Mojžíš žijící původně ve styku s egyptskými mágy a
později 40 let na poušti. Ostatně učení je to tajné, takže
nemůžeme vědět, jak to doopravdy bylo. V každém případě
však při jeho tvorbě sehrála důležitou roli neznámá
krasová kaverna.
-wc-
Golgota je hebrejské pojmenování místa, kde byl
ukřižován Ježíš. Název vznikl zkrácením aramejského
výrazu golgoltá, což znamená lebka. Latinsky se
překládá jako Calvaria a z toho vzniklo počeštělé
jméno Kalvárie. Golgota bývalo popravčí místo na
pahorku u hradeb města Jeruzaléma. Zdá se však, že výraz
Golgota není odvozen od poprav, ale od tvaru kopce, v jehož
stavbě se uplatňují místní mezozoické vápence. Vytváří
zde drobná abri, malé jeskynní výklenky, které jsou
uspořádány jako prázdné oční důlky pod kamenným čelem
skalního výchozu. Pod nimi leží další výklenek tvarově
připomínající ústa. Většina biblických badatelů se dnes
přiklání k názoru, že jméno Golgota souvisí víc s
krasovou morfologií než s historií místa.
-wc-
Literatura:
Novotný A. (1956): Biblický slovník, str. 191. Praha.
Středověká alchymie má cosi tajemně společného s
jeskyněmi. Jedno z jejích základních hesel je spjato s pojmem
vitriol, což je údajně slovo znamenající nejenom
kyselinu sírovou, ale hlavně počáteční písmena slov: Visita
Interiora Terra Rectificando Invenies Occultum Lapidem. Tato
věta se překládá: Navštiv útroby Země, napřim se a
nalezneš skrytý kámen. Skrytým kamenem je pochopitelně
míněn kámen mudrců schopný transformace kovu na zlato i
přirozenosti hledače. Nepochybuji o tom, že tato slavná věta
je pouze alegorií, ale na druhou stranu, je-li chápána
doslova, nám může vysvětlit některé historické návštěvy
v jeskyních a zájem renezance o jeskyně vůbec.
-wc-
Literatura:
Stejskal M. (1994): Trutnovský drak. Analogon 10, 20-23.
Praha.
Prodaná nevěsta nebo panenka prodejná?
Mezi nejslavnější osoby působící v Českém krasu patří nepochybně Joachim Barrande, který proslul i tím, že některým zkamenělinám dával česká jména. Patří mezi ně i pověstný mlž Nevesta vendita, což latinsky a česky znamená Prodaná nevěsta. Tato slavná Smetanova opera začala skandálem. Vlivný politik dr.Rieger totiž Smetanovi tvrdil, že by takovou lidovou operu musel udělat z národních písní. Smetana se rozhořčil a řekl Riegrovi: "Pane, jestli vůbec něčemu rozumíte, pak to určitě není hudba!" Rieger se rozzuřil, sehnal skladatele a protlačil do Národního divadla operu, která propadla už při premiéře. Zato Smetanova "Nevěsta" se hraje dodnes. Však mu to Rieger nikdy nezapomněl a celý život mu škodil.
Prodaná nevěsta se tak zalíbila Barrandovi, že po ní
pojmenoval onoho mlže, ale později svůj názor změnil a mlže
označil názvem Panenka vendita, což je však možné
přeložit jako prodejná panenka. V každém případě se
jedná o dost velký významový posun, který může potěšit
jen obzvlášť zvrhlé členy ČSS.
O Barrandovi se vypráví, že se v salónu velkostatkáře
Veitha potkal se slavným pražským filosofem Bernardem
Bolzanem. Na chodbě se tázal Barrande jej vyprovázejícího
básníka Eberta: "O čem vlastně píše ten abbé
Bolzano?" "Prý o nějakých paradoxech
universálna," znejistěl Ebert a oba muži hloubali, co by
to mohlo být. Ale i Bolzano se druhý den informoval u malíře
Navrátila: "O čem bádá pan Barrande?" Teď zas
znejistěl Navrátil: "O nějakých triolitech nebo
trilobitech. Prý to jsou nějací brouci, co žijí v
kamenech." Filosof se podíval na malíře a dali se do
smíchu: "Brouci a v kamenech?"
Literatura:
Ladislav Marek in persona. Hádek K. (1941): Staropražské
panoptikum. ČGU, str. 109, 129. Praha.