Pyrit-limonitové konkrece v krasových výplních lomu Honce ve Slovenském krasu
Václav Cílek

V roce 1983 prováděli I.Horáček a V.Ložek biostratigrafický výzkum krasových výplní ve velkém lomu Honce s. od silnice Rožňava-Štítník, který je založen v triasových vápencích meliatské skupiny gemerika. Odkryli zde poměrně bohaté a stratigraficky význačné naleziště staropleistocenní fauny (Čs.kras 1987, 38, 133-134). V roce 1992 jsme se s V.Ložkem do lomu vrátili, abychom zkontrolovali odkrytost nových krasových výplní. Při této akci byly nalezeny neobvyklé typy krasových výplní.

Na spodní lomové etáži byly mezi štěrkem určeným k dalšímu zpracování nalezeny kusy sádrovce-alabastru bílé a narůžovělé barvy o velikosti úlomků až 20 cm. Alabastr je pravděpodobně přímo součástí vápencového souvrství nebo je remobilizován z podloží, kde jeho polohy byly několikrát navrtány. V horní, tedy severní etáži lomu je odkryto několik krasových depresí a zkrasovělých puklin vyplněných jemnozrnou hnědočervenou zvětralinou, která je pro krasové výplně Slovenského krasu typická - vystupuje např. v profilu silnice pod Gombaseckou jeskyní. Tato zvětralina, která se od typické terra rosy odlišuje tmavší, více hnědou barvou, v sobě obsahuje lesklé valounky limonitu o velikosti od několika milimetrů do 2 cm. Povrch valounků je tmavě hnědý až černý, silně lesklý. Vnitřek je světlejší a zemitý. Valounky jsou tvořeny feritizovaným jílem až téměř čistým Fe-hydroxidem (určení-EDAX). Limonitové valounky jsou uspořádány do rozmyvových struktur, hnízd a gravelitových poloh. Představují přeplavené limonity pocházející zřejmě z blízkých gossanů železnorudných ložisek ve svahu nad lomem.
V horní části lomu rovněž nalézáme 30-80 cm širokou a 10 m vysokou puklinu vyplněnou kalcitem tmelenými slepenci stejného typu jako v lomu Czöpke u Plešivce. Tyto slepence představují analogii pliocenní výplně řeky Slaná (instruktivní profily jsou odkryty v jižní části obce Brzotín). Jedná se o fluviálně-lakustrinní sedimenty a splachové kužele Slovenského Rudohoří, které byly zanášeny do krasových dutin a tmeleny kalcitem. V lomu Honce jsou vyvinuty jako fluviální ale i jako deluviální sedimenty. Nejvyšší zdejší výchoz leží asi 100 m nad úrovní údolí. Slepence typu Czöpke můžeme nalézt i na řadě dalších míst, např. v Zugó nebo Hámorské jeskyni. Ukazují, že pliocénní výplň okolí Plešivecké planiny zasahovala nejméně 100 m nad současnou úroveň nivy. S tímto faktem je třeba počítat při hodnocení krasového vývoje Slovenského krasu. Vyklízení krasových kaňonů se z větší míry odehrávalo ještě v pliocénu, protože fosiliferní staropleistocenní sutě již leží v morfologické pozici blízké dnešnímu stavu.

Neobvyklým rysem jílovitých krasových zvětralin horní lomové etáže je přítomnost oválně deskovitých až izometricky "květákovitých" konkrecí o průměru až 14 cm tvořených pyritem a jeho zvětrávacími produkty. Na obr.1 vidíme část pyritové konkrece, která sestává z vysokých, jakoby do sebe zasunutých krychlí pyritu (1), změtené masy limonitu s volnými krystaly a agregáty pyritu o hraně i přes 1 cm (2) a z přeměněného hnědočerveného karbonátu s občasnými krystaly limonitizovaného pyritu.

Deskovitá konkrece na obr.2 sestává z velkých krystalů pyritu (1), goethitových vějířků (2), polohy hrubě zrnitého limonitizovaného pyritu původně rostoucího do dutiny (3), směsi goethitu, beztvarého limonitu a reliktů pyritu (4), další goethitové vrstvy (5) a červíčkovitě vyvinutého limonitu (6). Velikost vzorku je 6x6 cm. Na jedné konkreci byl nalezen pravděpodobně organický filament připomínající "kořínek" o průměru 3 mm a délce 80 mm. Geneze pyrit-limonitových konkrecí je sporná. Okolí Rožňavy je intenzivně postiženo hydrotermálními projevy, které daly vznik sérii Fe-Cu-Sb ložisek, ale tvar pyritových konkrecí svědčí o tom, že pyrit rostl ve volném prostoru nikoli v žilné struktuře. Pokud by nebylo nálezu filamentu, domníval bych se, že se jedná o vyvětralé konkrece z metasomaticky, "hnízdovitě" postiženého vápence. Filament, snad bakteriální vlákno, však ukazuje, že pyrit rostl poměrně nehluboko pod povrchem v nepříliš teplých vodách. Podobné záležitosti někdy vznikají bakteriální činností mikroorganismů redukujících rozpuštěné sírany v zónách hlubokého oběhu a kombinující nově vzniklý sirníkový iont s Fe2+, který je v této oblasti velmi běžný. Bez hlubších důkazů tedy předpokládám, že teplé vody s rozpuštěným, rovněž místně hojným, sádrovcem pronikaly do struktur hlubokého krasovění, zde byly mikrobiálně redukovány a reagovaly s železem v karbonátové formě za vzniku pyritových či pyrit-limonitových konkrecí, které se při další fázi zkrasovění ocitly v krasových výplních.

Literatura:
Trudinger P.A. a Swaine D.J., eds. (1979): Biogeochemical cycling of mineral-forming elements. 211-252. Elsevier. New York.

Summary: Pyrit-limonite concretions in karst fillings of Honce quarry in Slovakian Karst
Massive pyrite-goethite concretions sometimes with organic filament were found in buried karst cavities in modern quarry in northern part of Slovakian Karst. The author suspects deep seated karst solutions containing locally common sulphates and Fe2+ ions were reduced to sulphides and they recombined with iron to form pyrite concretions. New phase of karstification released the concretions to karst fillings.

Na úvodní stránku ČSS
CSS main page