Literatura
LAVIČKA R: Lignitové doly
v Kamenném Újezdě. Historie a pověsti. 27 stran, plánek
dolů, 69 citací. Nadace G.Agricoly, Českobudějovická oblast,
cena 30,- Kč. Nakladatelství Jelmo, Rudolfov 1995.
Blízko Kamenného Újezdu u Českých Budějovic v místě
zvaném V dolech probíhala po dobu 70ti let poměrně
intenzivní těžba miocenního lignitu. Těžba zpočátku
probíhala otevřenými jamami a teprve později se přesunula
pod zem. Největší objemy těžeb byly dosahovány v letech
1850-1880. 17. září 1891 se stala kuriozní příhoda, když
místní rybník zvaný Jezero začal s hukotem odtékat do
šachty. Do večera byl rybník prázdný. V roce 1896 zde
těžba končí. Surovina nebyla příliš kvalitní, často se v
ní nacházely celé kmeny. K opakovaným pokusům však
dochází až do konce 1. světové války, kdy jsou doly
definitivně opuštěny. Zdejší podzemí je až na nepatrné
zbytky zařícené a zatopené. Pěkná, informativní knížka v
tvrdých deskách.
TICHÝ L.: Jihočeské
grafity. 16 stran, náklad neuveden, cena 30,- Kč. Ke koupi
ve středisku Grafitového dolu v Českém Krumlově. 1995.
Před třemi lety začaly grafitové doly v Českém Krumlově o
letních měsících (jinak o sobotách a nedělích) provádět
turisty činným grafitovým dolem (vstupné 60,- Kč pro
tuzemce, 120,- pro cizince). Prohlídková trasa spočívá v
jízdě hlavním překopem důlním vláčkem a pak pěší
trasou, na které je vidět, jak se vrtá, střílí, větrá a
těží grafitový důl. Návštěva je velmi pěkná právě
díky tomu, že se jedná o autentickou fungující šachtu. Na
několika místech v dole vidíme pěkné geologické odkryvy
páskovanými mramory, grafitovou polohou, pyritizovanými rulami
a amfibolity. V opuštěných chodbách nalézáme krápníkové
polevy, rezavé železité krápníky, černé manganové skvrny
a občasné zelené náteky vznikající zvětráváním
chalkopyritu. Důl stojí za viděnou. Ve středisku je možné
zakoupit uvedenou brožurku, velkého panáka becherovky za 15,-
Kč a různé montánní suvenýry. Zmiňovaná brožura je
pěkný, laický přehled základní ložiskové geologie
území, historie dolování a hlavních lokalit těžby.
Ze starých důlních děl je v Mokré v Pošumaví zachován
krásný portál (jeden z nejhezčích v Čechách) odvodňovací
štoly Josef (vybudovaný po roce 1897), několik krátkých
štolek a dva činné doly - v Bližné a Českém Krumlově.
Kontaktní adresa: Grafit a.s., Důl Český Krumlov,
Chvalšinská ul., 381 11 Český Krumlov, tel. 0337/4209.
KLABOUCH V.: Rudolfov -
bývalé svobodné horní město na jihu Čech. Informativní
leták. Asi 1995.
V stříbronosném revíru Rudolfovském byla v letech 1575-1723
ražena v délce 2,5 km štola Eliáš, která měla odvodnit
místní rudní pásmo, ale pokus se nezdařil. Na štole bylo
vybudováno 29 větracích šachet. Dnes štola Eliáš slouží
jako zdroj pitné vody a je přístupná plaváním v délce asi
1 km. V Rudolfově působí skupina, která se snažila o
turistické zpřístupnění štoly.
Dvě knihy o Keltech a taky o jeskyních:
BAUEROVÁ Anna: Keltové v
Čechách. Průvodce po památkách keltské kultury. 190
stran, 260 hesel, 145,- Kč. Paseka. Praha 1996.
Pěkná, čtivá kniha podává solidní přehled o hlavních
keltských lokalitách na území ČR a reáliích keltského
života. Někteří archeologové sice nad knihou ohrnují nos,
že obsahuje nepřesnosti podobně jako předešlá, rovněž
zajímavá kniha téže autorky (Zlatý věk země Bójů,
Spirála, Praha 1988), ale jako informace pro laické zájemce je
vynikající. Z jeskynních lokalit věnuje dvě hesla Býčí
skále, ale nepřináší nic zásadně nového. Poněkud
problematické je však heslo Korno v Českém krasu, kde
hořovický archeolog J.Maličký umísťuje na východní stranu
Císařské rokle keltské strážní hradiště. Svého času
jsme je s V.Ložkem a J.Tipkovou hledali, ale bezvýsledně.
Domníváme se, že terásky středověkých polí byly omylem
považovány za hradební valy.
WALDHAUSER J.: Keltové na
Jizeře a v Českém ráji aneb co víte o své kapce keltské
krve? 133 stran, desítky obrázků a mapek, cena 95,- Kč.
Nakladatelství Lidové noviny a Okresní muzeum v Mladé
Boleslavi 1996.
Kniha pojednává o keltských lokalitách a jejich výpovědích
o keltském životě v oblasti Českého ráje a Pojizeří.
Jedna její část je věnována "Keltům v jeskyních
Českého ráje" a týká se zejména jeskyně Portál a
Krtola na Mužském. Tyto výzkumy byly podrobněji publikovány
ve třech pracech:
Jenč P.: Záchranný archeologický výzkum jeskyně Portál na
Chodové v oblasti Mužský-východ (k.ú. Mužský). Pojizerský
sborník 1, 48-57. Turnov 1993.
Jenč. P., Prostředník J. (1995): Speleologický projekt
Chodová. Pojizerský sborník 2, 44-54. Turnov 1995.
Waldhauser J. (1996): Keltové v jeskyních našeho kraje. Od
Ještěda k Troskám XIX, 26-30. 1996.
TOTH Jennifer: The mole
people. Chicago Review Press. 1996.
Pod New Yorkem leží obrovský podzemní systém staré
kanalizace, dopravních tunelů metra, plynovodů,
inženýrských sítí, skladišť a sklepů. Nevím, jestli mohu
autorce věřit, když odhaduje, že koncem 80. let se do této
podzemní sítě přestěhovalo okolo 6 000 lidí, jedinců i
skupinek rozptýlených ve stovkách kilometrů podzemních cest.
Říká se jim Mole people. Někteří žijí v celkem rozumných
komunách, které se navzájem podporují, hlídají si věci a
sdílejí potravu. Jiní jsou individualisté, kteří se
neštítí vraždy a jak se zdá ani kanibalismu. Mnozí přes
den žijí na povrchu a v podzemí pouze přespávají, další
zde žijí celé týdny. Policie nemá lidi ani čas, aby
propátrávala obrovské podzemí, takže život zde plyne celkem
nerušeně. Podzemí se svými infekcemi má však na lidi
zhoubný vliv a tak mnozí ze stálých obyvatel během čtyř
let, což je asi tak průměr, umírají. Autorka se pod zem
nikdy nechce vrátit a dodnes ji v jejím domě v Severní
Karolíně přepadávají děsivé sny.
LAURITZEN Stein-Erik
(1996): Climate change. The Karst Record. Extended abstracts
of Conf.University of Bergen. Karst Water Institute. Special
Publ. 2. Norway.
Kniha formátu A4 předkládá několik desítek abstraktů
článků týkajících se výzkumu speleotém a jejich využití
pro sledování klimatických změn. Články pokrývají velice
širokou oblast a to jak ve smyslu geografickém, kde se
pohybují mezi Zélandem, korálovými ostrovy, Čínou a
Polskem; tak i ve smyslu specializace, neboť pojednávají od
izotopie přes jeskynního brouka Speleonomus dalarouzei až k
luminiscenci o čemkoliv - a to je dobře. Smart a Roberts
(str.138) konstatují, že obsah Mg v krápnících závisí na
teplotě. Vartop datuje stopy fosilního člověka zachovalé ve
ztvrdlém nickamínku na 22 000 let. V jeskyni byly původně
nalezeny tři stopy s neandrtálskými rysy, ale nějakej blbej
Rumun chtivej peněz dvě odřízl a zašmelil, takže se
zachovala jen ta třetí díky tomu, že zrovna byla na výzkumu.
Younge C. a Macdonald W.D. v článku: The potential of perennial
cave ice in isotope paleoclimatology (str.171-180) diskutují
srážení ledu z páry (jako na mrazáku ve vaší ledničce) a
datují guano nalezené pod ledovým příkrovem mocným 15 m na
pouhých 1 000 let. Jiný článek hovoří o výskytech
fluorapatitu v jeskynních půdách ve Slovenii - půda ho
obsahuje až 7% a to může být důležité i z hlediska našich
nálezů apatitových povlaků v jeskyních. Tuzemské lokality
jsou ve sborníku zastoupeny těmito články:
Kadlec J., Hladíková J. a
Žák K.: Isotopic study of cave carbonates from Moravian Karst.
Str.67-71.
Šroubek P., Diehl J.F., Kadlec J.: Do cave sediments from
Spirálka cave record environmental change? Str.160-162.
Hladíková J., Žák K., Kadlec J., Cílek V. a Ložek V.:
Holocene climate record in the calcareous tufa in Sv.Jan pod
Skalou. Str.59-61.
Sborník podává dobrý přehled současného stavu bádání a
velký soubor nedávno publikovaných prací o speleotémách.
Časopis MINERÁL. Svět
nerostů a drahých kamenů. Vydává Martin Bohatý,
Radnická 7, 602 00 Brno, telefon 05 42211926. Vychází 6x
ročně, cena jednoho čísla 30,- Kč, roční předplatné
180,- Kč.
Jedná se o časopis dobré odborné a informační úrovně,
který je zaměřen zejména na kratší nálezové zprávy a
informace o mineralogických lokalitách na území ČR a v
menší míře i v cizině. Příspěvky pocházejí od
renomovaných mineralogů jako je J.H.Bernard, J.Litochleb a
další, i od zcela neznámých sběratelů a šperkařů. V
časopise se čas od času objevují plánky rudních revírů
včetně starých důlních děl a některé články se přímo
týkají krasových a pseudokrasových oblastí. (Např.
J.Petránek: Vznik rudických a východoslovenských
sedimentárních geod a achátů, 1995, str.245 nebo T.Kruťa:
Hromadný nález nerostu brushitu na kostrách v kryptě
ivančického kostela, 1996, str.23-25). Zatím vyšly čtyři
ročníky tohoto zajímavého časopisu, který se vyplatí čas
od času alespoň prolistovat.
MÁLKOVÁ I. a VLAŠÍN M.
(1995): Netopýři. 45 stran. Vydalo MŽP. Neprodejné. K
dostání v Kališnické na ČESONu nebo sekretariátě ČSS.
Stručná, informativní brožurka obsahuje kapitoly o tom, kde a
jak žijí netopýři, jakou mají stavbu těla, jak funguje
echolokace, proč netopýry chráníme. Důležitý je praktický
návod, co dělat s nalezeným netopýrem a jak vytvářet nová
stanoviště pro hibernující netopýry (zabezpečení vchodů,
velikost vletových otvorů). Základní zaměření brožury je
ochranářské - jak netopýry chránit i s jejich stanovišti.
BEZDĚZ. Vlastivědný
sborník Českolipska. Vydává Muzeum v České Lípě ve
spolupráci s Vlastivědným spolkem Českolipska a okresními
úřady v České Lípě a Děčíně. Adresa redakce: Státní
okresní archiv Česká Lípa, nám.Osvobození 297, 470 01
Česká Lípa. Náklad 600 ks, cena okolo 30,- Kč. Zatím vyšla
4 čísla. K dostání v českolipském muzeu.
Silnější svazky formátu A5 mívají okolo 250-300 stran a
obsahují vlastivědné informace o přírodě a historii kraje.
Ve čtvrtém čísle nalezneme soubor článků věnovaný
Lužickým horám, z nichž je pro nás důležitých několik
partií - popis jedinečného přírodního výtvoru Bílé
kameny (nádherné oblé pískovcové kopečky budované
kaolinickým pískovcem stř. turonu s drobnými jeskyňkami) od
Petra Chvátala, dále pak popisy dobývek železných rud v
okolí Mařenic a celkově v Lužických horách (O.Fabiánek a
P.Havránek) a stručné zmínky o skalní bráně a jeskyni na
Milštejně, kde Eliášova brána dosahuje rozpětí téměř 7
m. V silicifikovaných pískovcích Trojhranu a Milštejna se
rovněž vyskytují skalní misky. CHKO Lužické hory byla
vyhlášena již roku 1976 a tamní správa CHKO byla vždy
považována za exemplární příklad "spící
správy", protože o CHKO Lužické hory se člověk
téměř ničeho nedoslechl a nedočetl, přestože se jedná o
velmi krásné, zapomenuté území. V posledních letech se
situace začíná měnit, čehož důkazem je nejenom vydaný
sborník, ale také výborná výstava o Lužických horách
instalovaná v českolipském muzeu.
ZIMMERMAN V., RANDOUS P. a
PILLER J: Jeskyně, skalní hrádky a mlýny Kokořínska.
Nákladem vlastním v počtu 1 000 výtisků. 1996. Brožura
formátu A5, 39 stran, 48 obrázků - plánů podzemních
prostor, 35 citací, cena 30,- Kč. K dostání nepravidelně po
Kokořínsku, např. v informačním středisku v Dubé.
Publikace představuje rozšířené vydání úspěšné
brožury V.Zimmermana Jeskyně Kokořínska (1995). Asi 70% textu
se překrývá, doplňky se týkají skalních hrádků
Zkamenělý zámek, Kostelíček, Vidim, Kokořín, Nedamy,
Truskavna a Harasov, dále pak skalních mlýnů v Tuboži,
Hlučově a Štampachu. Adekvátně jsou rozšířeny i citace,
ale škoda, že opět schází soubor citací Zimmermanových
vlastních článků. Jádrem publikace jsou stručné, věcné
popisy přirozeného i umělého podzemí doprovázené
solidními plány, které jsou však zmenšeny až na neúnosně
malou velikost, což se zejména týká nákresů skalních
hradů. V plánu podzemního mlýna v Tuboži schází
vyznačení linie skal podél silnice, čímž se plán stává
nesrozumitelným. Celkově je však patrné, že publikace
vychází z dlouhodobého výzkumu podzemí Kokořínska a
obsahuje řadu nových údajů. Pro centrální část
Kokořínska (tj. oblast přibližně mezi Liběchovem a
Medonosy) se jedná o základní dílo nejenom pro speleology,
ale i pro vlastivědné pracovníky.
Časopis LÁZEŇSKÝ HOST cituje výrok F.D.Roosevelta: "Minulost je pouze předehra" a dopisovatelům Spelea radí: "Neumíte-li si kafe zamíchat klávesnicí počítače, tak nadále používejte plnicí pero!" O jeskyních však nepíše vůbec nic.