Literatura

LAVIČKA R: Lignitové doly v Kamenném Újezdě. Historie a pověsti. 27 stran, plánek dolů, 69 citací. Nadace G.Agricoly, Českobudějovická oblast, cena 30,- Kč. Nakladatelství Jelmo, Rudolfov 1995.
Blízko Kamenného Újezdu u Českých Budějovic v místě zvaném V dolech probíhala po dobu 70ti let poměrně intenzivní těžba miocenního lignitu. Těžba zpočátku probíhala otevřenými jamami a teprve později se přesunula pod zem. Největší objemy těžeb byly dosahovány v letech 1850-1880. 17. září 1891 se stala kuriozní příhoda, když místní rybník zvaný Jezero začal s hukotem odtékat do šachty. Do večera byl rybník prázdný. V roce 1896 zde těžba končí. Surovina nebyla příliš kvalitní, často se v ní nacházely celé kmeny. K opakovaným pokusům však dochází až do konce 1. světové války, kdy jsou doly definitivně opuštěny. Zdejší podzemí je až na nepatrné zbytky zařícené a zatopené. Pěkná, informativní knížka v tvrdých deskách.

TICHÝ L.: Jihočeské grafity. 16 stran, náklad neuveden, cena 30,- Kč. Ke koupi ve středisku Grafitového dolu v Českém Krumlově. 1995.
Před třemi lety začaly grafitové doly v Českém Krumlově o letních měsících (jinak o sobotách a nedělích) provádět turisty činným grafitovým dolem (vstupné 60,- Kč pro tuzemce, 120,- pro cizince). Prohlídková trasa spočívá v jízdě hlavním překopem důlním vláčkem a pak pěší trasou, na které je vidět, jak se vrtá, střílí, větrá a těží grafitový důl. Návštěva je velmi pěkná právě díky tomu, že se jedná o autentickou fungující šachtu. Na několika místech v dole vidíme pěkné geologické odkryvy páskovanými mramory, grafitovou polohou, pyritizovanými rulami a amfibolity. V opuštěných chodbách nalézáme krápníkové polevy, rezavé železité krápníky, černé manganové skvrny a občasné zelené náteky vznikající zvětráváním chalkopyritu. Důl stojí za viděnou. Ve středisku je možné zakoupit uvedenou brožurku, velkého panáka becherovky za 15,- Kč a různé montánní suvenýry. Zmiňovaná brožura je pěkný, laický přehled základní ložiskové geologie území, historie dolování a hlavních lokalit těžby.
Ze starých důlních děl je v Mokré v Pošumaví zachován krásný portál (jeden z nejhezčích v Čechách) odvodňovací štoly Josef (vybudovaný po roce 1897), několik krátkých štolek a dva činné doly - v Bližné a Českém Krumlově. Kontaktní adresa: Grafit a.s., Důl Český Krumlov, Chvalšinská ul., 381 11 Český Krumlov, tel. 0337/4209.

KLABOUCH V.: Rudolfov - bývalé svobodné horní město na jihu Čech. Informativní leták. Asi 1995.
V stříbronosném revíru Rudolfovském byla v letech 1575-1723 ražena v délce 2,5 km štola Eliáš, která měla odvodnit místní rudní pásmo, ale pokus se nezdařil. Na štole bylo vybudováno 29 větracích šachet. Dnes štola Eliáš slouží jako zdroj pitné vody a je přístupná plaváním v délce asi 1 km. V Rudolfově působí skupina, která se snažila o turistické zpřístupnění štoly.

Dvě knihy o Keltech a taky o jeskyních:

BAUEROVÁ Anna: Keltové v Čechách. Průvodce po památkách keltské kultury. 190 stran, 260 hesel, 145,- Kč. Paseka. Praha 1996.
Pěkná, čtivá kniha podává solidní přehled o hlavních keltských lokalitách na území ČR a reáliích keltského života. Někteří archeologové sice nad knihou ohrnují nos, že obsahuje nepřesnosti podobně jako předešlá, rovněž zajímavá kniha téže autorky (Zlatý věk země Bójů, Spirála, Praha 1988), ale jako informace pro laické zájemce je vynikající. Z jeskynních lokalit věnuje dvě hesla Býčí skále, ale nepřináší nic zásadně nového. Poněkud problematické je však heslo Korno v Českém krasu, kde hořovický archeolog J.Maličký umísťuje na východní stranu Císařské rokle keltské strážní hradiště. Svého času jsme je s V.Ložkem a J.Tipkovou hledali, ale bezvýsledně. Domníváme se, že terásky středověkých polí byly omylem považovány za hradební valy.

WALDHAUSER J.: Keltové na Jizeře a v Českém ráji aneb co víte o své kapce keltské krve? 133 stran, desítky obrázků a mapek, cena 95,- Kč. Nakladatelství Lidové noviny a Okresní muzeum v Mladé Boleslavi 1996.
Kniha pojednává o keltských lokalitách a jejich výpovědích o keltském životě v oblasti Českého ráje a Pojizeří. Jedna její část je věnována "Keltům v jeskyních Českého ráje" a týká se zejména jeskyně Portál a Krtola na Mužském. Tyto výzkumy byly podrobněji publikovány ve třech pracech:
Jenč P.: Záchranný archeologický výzkum jeskyně Portál na Chodové v oblasti Mužský-východ (k.ú. Mužský). Pojizerský sborník 1, 48-57. Turnov 1993.
Jenč. P., Prostředník J. (1995): Speleologický projekt Chodová. Pojizerský sborník 2, 44-54. Turnov 1995.
Waldhauser J. (1996): Keltové v jeskyních našeho kraje. Od Ještěda k Troskám XIX, 26-30. 1996.

TOTH Jennifer: The mole people. Chicago Review Press. 1996.
Pod New Yorkem leží obrovský podzemní systém staré kanalizace, dopravních tunelů metra, plynovodů, inženýrských sítí, skladišť a sklepů. Nevím, jestli mohu autorce věřit, když odhaduje, že koncem 80. let se do této podzemní sítě přestěhovalo okolo 6 000 lidí, jedinců i skupinek rozptýlených ve stovkách kilometrů podzemních cest. Říká se jim Mole people. Někteří žijí v celkem rozumných komunách, které se navzájem podporují, hlídají si věci a sdílejí potravu. Jiní jsou individualisté, kteří se neštítí vraždy a jak se zdá ani kanibalismu. Mnozí přes den žijí na povrchu a v podzemí pouze přespávají, další zde žijí celé týdny. Policie nemá lidi ani čas, aby propátrávala obrovské podzemí, takže život zde plyne celkem nerušeně. Podzemí se svými infekcemi má však na lidi zhoubný vliv a tak mnozí ze stálých obyvatel během čtyř let, což je asi tak průměr, umírají. Autorka se pod zem nikdy nechce vrátit a dodnes ji v jejím domě v Severní Karolíně přepadávají děsivé sny.

LAURITZEN Stein-Erik (1996): Climate change. The Karst Record. Extended abstracts of Conf.University of Bergen. Karst Water Institute. Special Publ. 2. Norway.
Kniha formátu A4 předkládá několik desítek abstraktů článků týkajících se výzkumu speleotém a jejich využití pro sledování klimatických změn. Články pokrývají velice širokou oblast a to jak ve smyslu geografickém, kde se pohybují mezi Zélandem, korálovými ostrovy, Čínou a Polskem; tak i ve smyslu specializace, neboť pojednávají od izotopie přes jeskynního brouka Speleonomus dalarouzei až k luminiscenci o čemkoliv - a to je dobře. Smart a Roberts (str.138) konstatují, že obsah Mg v krápnících závisí na teplotě. Vartop datuje stopy fosilního člověka zachovalé ve ztvrdlém nickamínku na 22 000 let. V jeskyni byly původně nalezeny tři stopy s neandrtálskými rysy, ale nějakej blbej Rumun chtivej peněz dvě odřízl a zašmelil, takže se zachovala jen ta třetí díky tomu, že zrovna byla na výzkumu. Younge C. a Macdonald W.D. v článku: The potential of perennial cave ice in isotope paleoclimatology (str.171-180) diskutují srážení ledu z páry (jako na mrazáku ve vaší ledničce) a datují guano nalezené pod ledovým příkrovem mocným 15 m na pouhých 1 000 let. Jiný článek hovoří o výskytech fluorapatitu v jeskynních půdách ve Slovenii - půda ho obsahuje až 7% a to může být důležité i z hlediska našich nálezů apatitových povlaků v jeskyních. Tuzemské lokality jsou ve sborníku zastoupeny těmito články:

Kadlec J., Hladíková J. a Žák K.: Isotopic study of cave carbonates from Moravian Karst. Str.67-71.
Šroubek P., Diehl J.F., Kadlec J.: Do cave sediments from Spirálka cave record environmental change? Str.160-162.
Hladíková J., Žák K., Kadlec J., Cílek V. a Ložek V.: Holocene climate record in the calcareous tufa in Sv.Jan pod Skalou. Str.59-61.
Sborník podává dobrý přehled současného stavu bádání a velký soubor nedávno publikovaných prací o speleotémách.

Časopis MINERÁL. Svět nerostů a drahých kamenů. Vydává Martin Bohatý, Radnická 7, 602 00 Brno, telefon 05 42211926. Vychází 6x ročně, cena jednoho čísla 30,- Kč, roční předplatné 180,- Kč.
Jedná se o časopis dobré odborné a informační úrovně, který je zaměřen zejména na kratší nálezové zprávy a informace o mineralogických lokalitách na území ČR a v menší míře i v cizině. Příspěvky pocházejí od renomovaných mineralogů jako je J.H.Bernard, J.Litochleb a další, i od zcela neznámých sběratelů a šperkařů. V časopise se čas od času objevují plánky rudních revírů včetně starých důlních děl a některé články se přímo týkají krasových a pseudokrasových oblastí. (Např. J.Petránek: Vznik rudických a východoslovenských sedimentárních geod a achátů, 1995, str.245 nebo T.Kruťa: Hromadný nález nerostu brushitu na kostrách v kryptě ivančického kostela, 1996, str.23-25). Zatím vyšly čtyři ročníky tohoto zajímavého časopisu, který se vyplatí čas od času alespoň prolistovat.

MÁLKOVÁ I. a VLAŠÍN M. (1995): Netopýři. 45 stran. Vydalo MŽP. Neprodejné. K dostání v Kališnické na ČESONu nebo sekretariátě ČSS.
Stručná, informativní brožurka obsahuje kapitoly o tom, kde a jak žijí netopýři, jakou mají stavbu těla, jak funguje echolokace, proč netopýry chráníme. Důležitý je praktický návod, co dělat s nalezeným netopýrem a jak vytvářet nová stanoviště pro hibernující netopýry (zabezpečení vchodů, velikost vletových otvorů). Základní zaměření brožury je ochranářské - jak netopýry chránit i s jejich stanovišti.

BEZDĚZ. Vlastivědný sborník Českolipska. Vydává Muzeum v České Lípě ve spolupráci s Vlastivědným spolkem Českolipska a okresními úřady v České Lípě a Děčíně. Adresa redakce: Státní okresní archiv Česká Lípa, nám.Osvobození 297, 470 01 Česká Lípa. Náklad 600 ks, cena okolo 30,- Kč. Zatím vyšla 4 čísla. K dostání v českolipském muzeu.
Silnější svazky formátu A5 mívají okolo 250-300 stran a obsahují vlastivědné informace o přírodě a historii kraje. Ve čtvrtém čísle nalezneme soubor článků věnovaný Lužickým horám, z nichž je pro nás důležitých několik partií - popis jedinečného přírodního výtvoru Bílé kameny (nádherné oblé pískovcové kopečky budované kaolinickým pískovcem stř. turonu s drobnými jeskyňkami) od Petra Chvátala, dále pak popisy dobývek železných rud v okolí Mařenic a celkově v Lužických horách (O.Fabiánek a P.Havránek) a stručné zmínky o skalní bráně a jeskyni na Milštejně, kde Eliášova brána dosahuje rozpětí téměř 7 m. V silicifikovaných pískovcích Trojhranu a Milštejna se rovněž vyskytují skalní misky. CHKO Lužické hory byla vyhlášena již roku 1976 a tamní správa CHKO byla vždy považována za exemplární příklad "spící správy", protože o CHKO Lužické hory se člověk téměř ničeho nedoslechl a nedočetl, přestože se jedná o velmi krásné, zapomenuté území. V posledních letech se situace začíná měnit, čehož důkazem je nejenom vydaný sborník, ale také výborná výstava o Lužických horách instalovaná v českolipském muzeu.

ZIMMERMAN V., RANDOUS P. a PILLER J: Jeskyně, skalní hrádky a mlýny Kokořínska. Nákladem vlastním v počtu 1 000 výtisků. 1996. Brožura formátu A5, 39 stran, 48 obrázků - plánů podzemních prostor, 35 citací, cena 30,- Kč. K dostání nepravidelně po Kokořínsku, např. v informačním středisku v Dubé.
Publikace představuje rozšířené vydání úspěšné brožury V.Zimmermana Jeskyně Kokořínska (1995). Asi 70% textu se překrývá, doplňky se týkají skalních hrádků Zkamenělý zámek, Kostelíček, Vidim, Kokořín, Nedamy, Truskavna a Harasov, dále pak skalních mlýnů v Tuboži, Hlučově a Štampachu. Adekvátně jsou rozšířeny i citace, ale škoda, že opět schází soubor citací Zimmermanových vlastních článků. Jádrem publikace jsou stručné, věcné popisy přirozeného i umělého podzemí doprovázené solidními plány, které jsou však zmenšeny až na neúnosně malou velikost, což se zejména týká nákresů skalních hradů. V plánu podzemního mlýna v Tuboži schází vyznačení linie skal podél silnice, čímž se plán stává nesrozumitelným. Celkově je však patrné, že publikace vychází z dlouhodobého výzkumu podzemí Kokořínska a obsahuje řadu nových údajů. Pro centrální část Kokořínska (tj. oblast přibližně mezi Liběchovem a Medonosy) se jedná o základní dílo nejenom pro speleology, ale i pro vlastivědné pracovníky.

Časopis LÁZEŇSKÝ HOST cituje výrok F.D.Roosevelta: "Minulost je pouze předehra" a dopisovatelům Spelea radí: "Neumíte-li si kafe zamíchat klávesnicí počítače, tak nadále používejte plnicí pero!" O jeskyních však nepíše vůbec nic.

Na hlavní stránku ČSS
CSS main page