Zpráva o průzkumu podzemí zámku v Proseči u Pošné
(okres Pelhřimov)
František Krejča, ZO 2-01 Chýnovská jeskyně

Nejstarší zprávy o Proseči u Pošné pochází z druhé poloviny 14. stol. První zmínky o tvrzi v Proseči jsou z roku 1454, avšak již v roce 1463 se v pramenech hovoří o této tvrzi jako o zpustlé. V letech 1557-1571 zřejmě Václav Malovec vystavěl tvrz novou jako vlastní sídlo po rozdělení rodového majetku, Jako zámek je prosečské sídlo označováno od roku 1759. Zvratem v historii zámku byl požár dvora roku 1811 za majitele F.Scherera, který se stal iniciátorem rozsáhlé výstavby v Proseči a okolí. V roce 1907 byla realizována přestavba zámku pro tehdejší požadavky na bydlení. Další úpravy probíhaly postupně v letech 1938-1984. Po požáru v roce 1991 proběhla celková rekonstrukce objektu, která dala zámku jeho dnešní podobu. Během této rekonstrukce byl odkryt vstup do dosud neznámých podzemních prostor. Krátkou zprávu o lokalitě publikoval v roce 1993 J.Cícha ve Speleu 12.

V červnu 1996 provedli členové ZO 2-01 Chýnovská jeskyně průzkum a dokumentaci podzemních prostor v Proseči u Pošné. Při předběžné prohlídce lokality byly zjištěno, že podzemí prosečského zámku sestává ze vstupní čtvercové síňky, z níž vychází chodba po několika metrech zatopená vodou. Tato chodba byla průchodná do vzdálenosti asi 20 m, kde hladina dosahovala stropu. Pro další postup chodbou byla zvolena varianta snížení hladiny v nejnutnější míře, aby byl zajištěn postup do pokračování chodby a její dokumentace.

Vstupní čtvercová síňka má rozměry 3,1x2,8 m. Průchod do síňky je ukloněnou plazivkou trojúhelníkového profilu s maximální šířkou 0,6 m. Převýšení mezi podlahou vstupního sklepa a úrovní sedimentů v síňce je 4 m. V sv. stěně se nachází pravděpodobně původní vchod do prostory široký 1,5 m s klenutým stropem. V jv. stěně pokračuje podzemí chodbou, jejíž ústí má rozměry 0,7x1 m a je částečně zavaleno hlínou ze síňky. Velmi nepravidelně ražená chodba udržuje jv. směr a po 37 m končí závalem. Maximální výšky dosahuje chodba na profilu G-G' a to 1,7 m. Šířka se pohybuje od 0,8-1,6 m.

Chodba je ražena ve skalním podkladu, který je tvořen biotitickými a sillimaniticko-biotitickými pararulami. Horniny jsou středně až hrubě zrnité s výrazně paralelní texturou. V místě chodby jsou pararuly prostoupeny žílami pegmatitů, v nichž převažuje křemen, v menší míře je zastoupen černý turmalín, muskovit a živce.

Počva chodby se nachází v hloubce 6-8 m pod povrchem. Podle vrtů provedených v roce 1989 za účelem stavebního průzkumu se v této hloubce nachází navětralá pararula, která zřejmě ovlivnila i způsob ražení chodby. Žádná z provedených sond nezastihla podzemní vodu, z čehož lze usoudit, že voda v chodbě je pouze akumulovaná voda povrchová. Největší přítok těchto vod (při promítnutí na povrch) je v místě rohové zámecké věže mezi body polygonového pořadu 4011 a 4012. V těchto místech je pararula výrazně tektonicky narušena. V okolí bodu 4008 jsou na stěnách chodby vyvinuty drobné sintrové formy (náteky, brčka) naznačující přítomnost karbonátových materiálů, které zřejmě pocházejí z vlastní budovy zámku. Hladina vody udržuje stálou úroveň, což napovídá, že existuje odtok. Na povrchu v okolí terénního stupně (kamenná ze) nejsou patrny žádné známky výtoku vody. V blízkosti předpokládaného ústí je však vyhloubena mělká studna, ve které se akumuluje podpovrchová voda. Podle měření teploty vody v průběhu roku kolísá mezi 10,8-12,0oC. Teplota vzduchu se pohybuje mezi 10,3-15,3oC. V chodbě nebylo zaznamenáno proudění vzduchu.

V místě bodu polygonového pořadu 4013 byly lokalizovány dvě tektonické poruchy procházející napříč chodbou. Zlomy jsou vyplněny mylonitem, který se dá podle intenzity mylonitizace charakterizovat jako kataklasit. Je možné, že tyto poruchy ovlivnily i vznik závalu v této části chodby. Přímo v závalu se objevuje i relativně velké množství kořenů prorůstajících do chodby. V tomto místě se na povrchu nachází několik stromů rostoucích na horním okraji kamenné zídky vysoké 2,2 m, která v terénu tvoří výrazný stupeň. Při porovnání výškových bodů by chodba zachovávající původní směr ústila u paty této zídky, což naznačuje i přítomnost kořenového systému stromů v závalu. O nevelké hloubce pod povrchem svědčí i nálezy úlomků cihel v místě závalu.

Jak je uvedeno výše, při ražení chodby bylo využito navětrání a hlavně strukturních prvků (foliace) horniny a ploch nespojitosti (pukliny), což je patrné na profilu chodby, který má většinou střechovitý tvar. Chodba nese stopy po ruční ražbě, ale v některých částech byly nalezeny i zbytky vrtání (průměr vývrtu 3 cm). Chodba byla zřejmě v pozdější době upravována. Tomuto nasvědčuje i fakt, že na počvě chodby jsou poměrně zachovalá prkna. V zadní části byly nalezeny záseky ve stěně chodby, které mohly sloužit k uložení svítidel (kahanů?).

Ve vstupní síňce bylo v hlíně nalezeno několik střepů. Jedná se o 7 zlomků kuchyňské a stolní keramiky z nezdobených těl nádob blíže neurčených tvarů. Jsou vyrobeny z jemně plavené hlíny mikroskopicky obsahující slídu a příměs velmi jemného bílého písku. Obecně se zboží tohoto provedení objevuje od 15. století. Podle zachovaných zlomků by bylo možno uvažovat o rámcové dataci od 2. pol. 15. století. Protože však na jednom zlomku jsou zachovány stopy (patrně) po vlešťování vzoru, jedná se nejspíš o užitkové zboží (hrnce, koflíky...) pravděpodobně ze 16. století (Dr.R.Krajíc - Husitské muzeum Tábor). Jelikož všechny střepy byly nalezeny ve vstupní síňce na povrchu hlín, nelze je časově vztahovat na dobu, kdy byla chodba ražena.

Otázka stáří a účelu chodby zůstává nedořešená. Žádný z dostupných historických pramenů neuvádí žádnou zmínku o podzemí na zámku v Proseči. Podle stavebně - historického průzkumu lze pouze konstatovat, že vstupní část chodby se nachází v bočním křídle zámku, které je jednoznačně starší než křídlo vstupní, které bylo dodatečně přiloženo. Boční křídlo vzniklo nejpozději po roce 1557. Předpokládá se, že původní tvrz byla čtvercového půdorysu s dvorkem a celek mohl být obehnán příkopem. Vnější ústí chodby by pak bylo za tímto příkopem. Vzhledem k malé hloubce chodby pod povrchem je však nepravděpodobné, že by chodba existovala současně s příkopem. Není jasný ani důvod, proč chodba vznikla. Možnost, že by za závalem pokračovala do větší vzdálenosti, se vzhledem k terénu zdá nereálná. Z dostupných materiálů nelze ani zjistit, zda se v blízkosti předpokládaného ústí nacházely jiné objekty, které by mohly být se zámkem spojeny. Varianta, že by chodba ústila volně v terénu, není opodstatněná vzhledem k relativně nepatrné vzdálenosti vnějšího ústí od zámku (případně tvrze). Skutečnost, že chodba sleduje již zmíněnou pegmatitovou žílu, nabízí možnost, že se mohlo jednat o dílo hornické za účelem prozkoumání žíly. Při průzkumu však v pegmatitu nebyla zjištěna žádná užitková složka.

Podzemní chodba v Proseči u Pošné - podélný řez
Půdorys přízemí s vyznačením průběhu podzemní chodby v Proseči u Pošné

Celkem bylo zdokumentováno 45 m podzemních prostor. Chodba byla zaměřena polární metodou za použití teodolitu THEO 115, buzoly, pásma a závěsného hornického sklonoměru. Pro polohové a výškové připojení byla použita totální stanice GEODIMETER 620.

Literatura:
Muk Jan, Zahradník Pavel: Zámek v Proseči u Pošné (Stavebně historický průzkum)

Summary: The report on exploration of historical underground spaces in Proseč at Pošná (Pelhřimov District)
Exploration of 15th Century old castle revealed some historical underground spaces including long gallery. Some archaeological finds occured here.

Na hlavní stránku ČSS
CSS main page