Zpráva o činnosti ČSS za období od 5. valného shromáždění v r. 1996

Vzhledem k pozoruhodnosti některých formulací, které obsahovaly Vaše zprávy o činnosti, tyto byly v následující souhrnné zprávě použity beze změn.

Předsednictvo společnosti pracovalo v tomto období ve složení:

předseda:

(1. polovina období) dr. Jaroslav Hromas

(2. polovina období) ing. Michal Piškula

místopředseda:

(1. polovina období) ing. Michal Piškula

(2. polovina období) dr. Jaroslav Hromas

pokladník: Pavel Nosek

členové předsednictva: dr. David Havlíček, dr. Pavel Bosák, Jiří Kyselák, Josef Řehák

náhradníci předsednictva: Karel Kučera, Roman Šebela, Oldřich Štos jun.

Dr. Pavel Bosák, který je generálním sekretářem UIS, zajišťoval komunikaci s touto mezinárodní organizací.

Redakční radu Spelea a knihovny ČSS vedl dr. Václav Cílek.

Oblastní shromáždění byla ustavena pro následující oblasti:

Moravský kras - předseda Miroslav Kubeš

severní Morava - předseda Milan Moravec

severní Čechy - předseda Václav Velechovský

Pracovaly čtyři stanice SZS: Český kras, Moravský kras, Plzeň, Severní Morava.

Za období od 5. valného shromáždění se předsednictvo sešlo celkem na 20ti zasedáních, kterých se účastnili i předsedové ÚOK, členové dozorčího sboru a zástupci SZS.

Některé z hlavních úkolů, kterými se předsednictvo zabývalo:

- sjednání pojištění pro speleologickou činnost - pojistná smlouva byla uzavřena s AMCICO, ale pro nesouhlas větší části ZO byla vypovězena, smlouva s jinou pojišťovnou nebyla uzavřena;

- Nadace Speleofoundation (1998) - vzhledem k novému zákonu bylo Nadace zrušena a finanční zůstatek byl převeden na účet ČSS;

- výstava k 20. výročí založení ČSS v Berouně (1998);

- kurz dřevení (1998);

- organizace IV. Mezinárodního setkání speleologů v Moravském krasu a II. národního speleologického kongresu (1999);

- organizace setkání jeskyňářů Speleofórum 1997 - 2000.

Členové předsednictva zastupovali ČSS na akcích pořádaných Slovenskou speleologickou společností (např. Speleomítingu, oslav k 50 letům Slovenské speleologické společnosti) a dalších zahraničních akcích.

Sekretariát ČSS

Zajišťoval běžnou agendu ČSS, podávání žádostí o granty, výměnu literatury se zahraničím, doplňování a uspořádávání archivu ČSS, přepis textů Spelea i jiných publikací, sestavování sborníku Speleofórum, distribuci Spelea a dalších tiskovin, zhotovování xerokopií, prodej tiskovin a propagačních materiálů ČSS a částečně práce pro sekretariát tajemníka UIS. Podílel se na instalaci výstavy k 20 letům ČSS.

Od MŽP ČR byly získány finanční prostředky na následující publikace:

- na základě smlouvy s MŽP:

Speleo 24,25/1997, Speleofórum 1997, Pískovcový fenomen, Archeologie a jeskyně;

- na základě výběrového řízení:

publikace Fotografování v podzemí, sborník Speleofórum 1998, sborník Speleo 1-3/2000.

Ke korespondenčnímu hlasování byl předložen Organizační řád ČSS a Bezpečnostní směrnice pro speleologickou činnost. Obé bylo schváleno.

K dnešnímu dni má ČSS 67 základních organizací, ve kterých je zhruba 1.100 členů (nezměnil se stav, že některé ZO nejsou schopné nebo ochotné se přepočítat) a 10 individuálních členů. V uplynulém období se samozrušily ZO 2-03 Megaros a 6-24 Spelektra, na základě zmocnění 5.VS byla předsednictvem zrušena ZO 3-06 Barbora pro nečinnost a neplnění základních členských povinností. ZO 6-03 Cerberus je stále v likvidačním řízení.

Byla ustavena nová ZO 7-13 Hajcman.

Na internetu fungují oficiální www stránky ČSS, od r. 2000 mají adresu www.speleo.cz.

Zpráva o činnosti základních organizací ČSS

ZO 1-02 Tetín

Portálová jeskyně - začátkem roku 97 zde byly zřízeny dvě lanovky pro transport materiálu z jeskyně. Prolongační práce pokračovaly v hlavní chodbě a na počátku tzv. Neviditelného dómu. Na podzim 98 práce v závěru dómu ukončena, kvůli nebezpeční zřícení stropních desek. Další pokračování je neperspektivní. Koncem roku 98 byla zahájena prolongace ve vstupní části j. proti skalnímu mostu.

Jeskyně Na Vysoké skále 1903B byla v r.97 prodloužena asi o 4 m. V r.98 se zde uskutečnily dvě akce zaměřené na kopání v jediné chodbě j. směrem k j. 1903A. Bylo postoupeno o 5 m a akusticky prokázáno spojení s j. 1904A.

V Plší jeskyni pokračovaly v obou letech práce na hloubení sondy.

V r. 97 byl v horním patře štol v Kruhovém lomu zaregistrován a zmapován vysypaný komín (Komín nezaměstnaných 1423) a na druhé etáži lomu byla zmapována nastřelená jeskyně Den Zvířat 1424. Ve dně lomu byly lokalizovány dva vchody zatopené jeskyně s názvem Albrechtova voda.

V r.98 byla v Kavčím lomu zmapována j. U veselé pastýřky, bylo prováděno polohopisné a výškopisné zaměření všech j. a dutin v lomu, průběh hrany a paty lomové stěny.

V j.Martina byly v r.98 objeveny kousky dřevěných uhlíků, metodou C14 datováno stáří 8.9009.300 let.

V r.97 byl ve Slovenském krasu domapován Ponor u Ještěrčího jezírka, zdokumentovány ponory Napajedla a Velký závrt a provedeno geodetické zaměření vzájemné polohy ponorů v okolí Ještěrčího jezírka. Práce v Ponoru pokračovaly i v r.98.

Pokračovalo sčítání netopýrů v Českém krasu.

ZO uspořádala na různých místech přednášky s promítáním diapozitivů, jeskyňářský bál a pochod přes Brdy a Český kras.

ZO 1-04 Zlatý kůň

V r.97 a 98 pomáhali někteří členové ZO při likvidaci lampenflory v Koněpruských jeskyních. Pokračovalo sledování Velkolomu ČS , nebyla zjištěna žádná nová jeskyně.

Jeskyně V dislokaci, Menglerova, Jezerní ementál, Závrt s mastným flekem a Sisyfova propast byly zakonzervovány.

Probíhala spolupráce s rožňavskou skupinou SSS ve Slovenském krasu, se ZO 1-02 Tetín a se skupinou Trias na dokumentaci podzemí Kutné Hory a uskutečnilo se několik speleopotápěčských akcí.

ZO 1-05 Geospeleos

V l.97-99 se práce zaměřily převážně na Bubovickou propast, ve které bylo dosaženo hloubky 19 m. Nad ústím byla osazena nová trojnožka, v propasti instalováno lano a provazový žebřík, zbudována lanová sedačka pro usnadnění prací.

V r.97 a 98 bylo zabezpečeno ústí u jeskyně Arnika, instalována vstupní skruž, byly vyčištěny vstupní partie. Práce se zaměřily především na rozšiřování hlavního směru jeskyně. V r.99 byl instalován alvek.

V r.98 byly zahájeny výkopové práce v j. Arnoldka a byl instalován alvek, v Podtraťové j. proběhlo několik průzkumných ponorů a měření teploty vody v závislosti na hloubce.

Byla dokončena mapa Lilijicové j. a proběhlo zaměření j. Svatojánské skály v souřadnicovém systému JTSK.

Byly objeveny nové jeskyně Delfi, Prorokova, Izros, Bůčková.

V oblasti Sv.Jana proběhlo měření georadarem a skupina se podílela na výzkumu pěnovců.

Někteří členové ZO pokračovaly ve studiu sedimentů v Moravském krasu a byl zahájen sedimentární výzkum v Karlsbadských jeskyních v USA.

Potápěči se bez větších výsledků několikrát potápěli na Lopači v Moravském krasu. Byla uspořádána tradiční expedice do Turecka, která díky přístupu místních orgánů skončila před zahájením průzkumu.

ZO uspořádala další ročníky cyklistického závodu Petrbokův memoriál, pokračovalo vydávání občasníku Krasová deprese.

Členové ZO se zúčastnili 4 expedic do Rumunska, 2 expedic na Sardinii, sestupu do propastí Velká Sněžná v Polsku a Loferer Schacht v Rakousku, expedice do Íránu, kde objevili tři významné solné jeskyně (j. Tří naháčů se stala délkou 5.010 m druhou nejdelší solnou j. na světě) a do USA.

ZO 1-06 Speleologický klub Praha

V r.97 a 98 byly v lomu na Chlumu u Srbska opravovány vstupní uzávěry do jeskyní a obnovováno vyznačení lomu, probíhal zde výcvik členů HZS. Kontrola lokalit byla prováděna na plošině Amerika a na pravém břehu Berounky, v Tomáškově propasti se konaly cvičné akce.

Na Dolném vrchu ve Slovenském krasu se v roce 97 i 98 konaly pracovní akce.

Členové klubu se podíleli na činnosti firmy Nautilus při pracích v historickém podzemí Prahy (např. kryt na Hadovce, štoly na Petříně, štoly Hradního vodovodu).

5 členů ZO se zúčastnilo Velkého labského traverzu.

V r.1997 se členové ZO zúčastnili expedice do nově objevených prostor Optimistické j. na Ukrajině a účastnili se pracovních akcí v Jeskyni Ještěrčího jezírka ve Slovenském krasu.

ZO 1-07 Krasová sekce

Krasová sekce se díky svému postavení nejstaršího jeskynního spolku vyznačuje nejenom nejúplnější sbírkou významných osobností české speleologie, ale je i odkladištěm významných členů ČSS, jejichž ZO vymizely a kteří se speleologii věnují do určité míry profesně, například v rámci vědeckých institucí. Sdružuje tedy mnoho individualit, jejichž činnost není ve schopnostech vedení této ctihodné badatelské organizace postihnout ani pro účely sepsání zprávy. Následující výčet činností obsahuje tedy činnosti, o kterých se vedení ZO doslechlo, vyčetlo z odborné i populární literatury, nebo je, v mizivém počtu případů, dokonce pořádalo.

Jedinou akcí uspořádanou ZO jako takovou bylo v r.1997 školení jednolanové techniky pro členy ZO a pracovníky AOPK ČR, které proběhlo 26.4 - 25.4. a 1.5. - 4.5.1997, a v jehož programu byly i cvičné sestupy do vybraných propastí Českého krasu a exkurze.

Dva členové ZO se zúčastnili jarního výletu na planinu Dolný vrch v SR a sestupu do nově objevené propasti Hlinoš -105m, uskutečněného na pozvání speleoklubu Drienka.

Členové ZO - individualisté například sestavují Jednotnou evidenci speleologických objektů, společný úkol AOPK ČR a ČSS a připravili podklady pro její zpracovávání na PC, spolupracovali na organizační přípravě a odborném programu Semináře o pseudokrasu křídových hornin, který se konal na Ostaši 29.5. -1.6. 1997, jsou zřizovateli a údržbáři centrální stránky ČSS na internetu, pracují v redakčních radách odborných periodik, podíleli se na přípravě akce Neovulkanity II - Základní výzkum a evidence pseudokrasových jevů v neovulkanitech Doupovských hor a okolí, na vydání kazety Jeskyně a jiné zajímavosti Kokořínska, systematicky zpracovávají oblast CHKO Kokořínsko a připravují mapu pseudokrasových lokalit a zajímavostí oblasti.

Dr.Hromas se autorsky podílel na vydání příručky pro mapování jeskyní.

Ivan Turnovec vydal sborník k výročí objevu Bozkovských dolomitových jeskyní, a to i v elektronické verzi.

Další členové se zabývali komplexním výzkumem pískovcového paleokrasu v oblasti českolipska, výzkumem pěnovcové kupy ve Sv. Janu pod Skalou, při kterém byla zkoumána její geologie, biostratigrafie a paleoklimatický záznam a v rámci své odborné komise se podíleli na programu péče o chráněná území, jeskyně a historické podzemní prostory, rovněž pracovali v ÚOK ČSS pro pseudokras, ÚOK pro výchovu, ÚOK pro historické podzemí, ÚOK vědecké a v komisích UIS.

Členové ZO podnikli několik akcí zaměřených na rekognoskaci terénu - jednalo se o opakované návštěvy oblastí Dreveníku, Červených Vrchů, Slovenského ráje, Julských Alp ve Slovinsku, pohoří Bihor v Rumunsku, španělské části Pyrenejí a pohoří Picos de Europa, Tauru, krasu u Egejského moře, Anatolie v Turecku.

Dva členové navštívili Nepál, himalájskou oblast Dhorpatan a Dhaulágirí. Členové ZO se též zúčastnili akce ZO 1-11 Barrandien na Dolném vrchu na Slovensku, kde významně přispěli při výzkumu propasti Natržená.

Činnost členů ZO ČSS v r.99:

- členové ZO ještě stále sestavovali "Jednotnou evidenci speleologických objektů", koordinují a zpracovávají plány péče pro zvlášť chráněná území s jeskyněmi, zejména veřejnosti zpřístupněnými, spolupracují na ochraně a provozu všech zpřístupněných jeskyní v ČR, podíleli se na báňskotechnickém zabezpečování zpřístupněných jeskyní,

- systematicky zpracovávají oblast CHKO Kokořínsko a připravují mapu pseudokrasových lokalit a zajímavostí oblasti,

- naši kvartérní badatelé systematicky již 7. rokem zkoumají Vyšný,

- členové ZO rovněž ve spolupráci s členy Speleologické záchranné služby a Metodickou komisí Českého horolezeckého svazu připravují a zpracovávají metodické materiály zabývající se lezeckými technikami určené pro vlastní „lezecké kurzy" a pro školení instruktorů Horolezeckého svazu.

Někteří (nejmenovaní) naši členové se rovněž zabývají svéráznými činnostmi, jako bádáním v historickém podzemí, krasovou turistikou, speleoalpinismem a mnozí další letos i viděli jeskyni. Další členové ZO podnikli rekognoskační cestu do centrální části Velkého Kavkazu a zúčastnili se akce ZO 1-11 Barrandien na Dolném vrchu.

Akce pořádané ZO ČSS 1-07:

v r. 2000 - jednou z mála akcí uspořádanou nikoli individuálními členy, ale základní organizací jako takovou bylo Jaravítání na laně (které tradičně proběhlo o víkendu nejbližším prvnímu jarnímu dni na Mostě inteligence v Praze Braníku), Lezecké kurzy - školení v užívání jednolanové techniky určené pro členy ČSS, pracovníky AOPK ČR, a členy a nováčky horolezeckého oddílu New Shock Sport, v květnu proběhlo tradiční „Lezecké soustředění Krasové sekce", v červnu „Lezecká soutěž - výstup na Černou věž" na náměstí v Budějovicích, kterou ZO pořádala ve spolupráci s Asociací Brontosaurus - Myotis České Budějovice a pod záštitou Úřadu města České Budějovice.

ZO 1-09 Niphargus

V letech 97-98 skupina nevyvíjela žádnou činnost. Situace se začala lepšit koncem r.1999, kdy o vstup do ZO projevilo zájem několik nováčků. V lednu 2000 byli přijati za členy a ZO podala žádost o novou výjimku na Novou propast, kde hodlá pokračovat v práci na sondách.

ZO 1-10 Speleoaquanaut

Ani po konsolidaci členské základny nedošlo k nárůstu aktivity. V r.1997 se uskutečnil kurz mapování a práce s vodící šňůrou pro rekreační potápěče. Potápěči uskutečnili dva průniky do pátého sifonu ponorného systému Brestovské jeskyně a P.Nakládal pokračoval ve snaze o průnik v jeskyni Hučiaca vyvieračka. V jeskyních Skalistý potok a Hlboké proběhlo několik cvičných ponorů pro začínající speleopotápěče.

ZO 1-11 Barrandien

V r.97 pokračovalo vyklízení sedimentů v J. nad Kačákem, kde se podařilo proniknout do komínovité prostory zcela vyplněné sedimenty. Odtud bylo počátkem r.98 proniknuto do chodby 15 m dlouhé se zajímavou bahnitou výzdobou a 3 m vysokou rotundou na jejím konci.

V r. 99 pokračovalo těžení sedimentů v J. nad Kačákem z kamenitého suťáku před Rotundou. V průběhu r. 2000 po odtěžení materiálu z komína před Rotundou bylo objeveno horní volné patro jeskyně s občasnou pizolitovou a krápníkovou výzdobou, jeho délka je nyní zhruba 130 m.

Dále pokračovalo vyklízení sedimentů v j.Na Javorce alias Na Jarnici, které bylo koncem roku 98 přerušeno - v horním vchodu pro nebezpečí hrozící z nakupených skalních bloků, v dolním vchodu kvůli úžinám.

V r.98 v Beranově lomu v j.Dynamitka byla rozšířena těsná hrdla a zmapovány dosud nezaměřené části.

Ve stěně štoly, která spojuje rokli s lomem, byla rozšířena úžina a proniknuto do volné dutiny 1x1x0,8 m, ta je po snížení sedimentů dlouhá asi 4 m a v jejím dně se objevilo neprůlezné hrdlo, pro nímž je volný prostor. Jeskyně byla nazvána Ve štole. V r.99 bylo po rozšíření úzkého hrdla proniknuto do dvou volných dutin spojených komínem. Hloubka jeskyně je nyní asi 8 m, délka 15 m.

V l997 - 2000 proběhly další akce na planině Dolný vrch ve Slovenském krasu, věnované dodělávkám povrchové lokalizační mapy, průzkumu propasti Natržená a evidenci a lokalizaci svahových jeskyněk. V propasti Natržená bylo proniknuto do další šachty, hloubka propasti dosáhla 112 m.

ZO 1-12 Hagen

ZO soustředila v r.97 úsilí k získání základny centrálního závodu Lomů Mořina a k navázání vztahů k této společnosti. Z těchto důvodů byly další aktivity skupiny poněkud omezené.

ZO společně s redakcí Karlštejnského kurýra zorganizovala úklid prostoru lomu Velká Amerika. Členům skupiny se podařilo soustředěnou průzkumnou činností v archivech získat dokumentaci důlního díla Štola Sv.Vojtěcha ve Svárově, byl učiněn pokus o proniknutím závalem v jedné z chodeb.

Od r.98 ZO nevyvíjela žádnou činnost, členové postupně odpadli.

ZO 2-01 Chýnovská jeskyně

Na konci r.97 proběhl v Chýnovské jeskyni čerpací pokus, jehož cílem bylo snížit hladinu Homolova jezírka a proniknout do suchých částí nad spodním patrem. Podařilo se proniknout 13 m proti hladině jezírka a otevřít vstup do Suché kaple objevené v 70. letech. Pokračovaly práce v sondách ve dně Blátivé chodby a bylo zjištěno, že dno této chodby je tvořeno Homolovým jezírkem. V r.98 byly zkoumány dutiny ve štole. V r.99 byly ve vstupní chodbě likvidovány deponie (vytěženo 45 t) a opravena záchytná jímka na dešťovou vodu. Ve štole byla zkoumána a dokumentována dutina odkrytá ve stropě o rozměrech 6x4 m.

Na počátku r.98 bylo na poli u obce Hroby u Chýnova objeveno sklepení neznámého původu o rozměrech 13x2,7 m, sklepení je zaplněno sedimenty do výšky asi 5070 cm od stropu. V sedimentech byla nalezena středověká keramika.

Bylo zaměřeno a prozkoumáno několik gotických a renesančních sklepení v historické části Tábora.

V r.98 byly na objednávku Husitského muzea v Táboře zajištěny dvě staré studny na hradě Soběslav.

Dvakrát bylo zjištěno vloupání do štoly Josef v Ratibořských Horách, v březnu 98 kdosi odstřelil pancéřové dveře. Dveře byly opraveny. V r.99 pokračovaly průzkumné a prolongační práce v prostoru šachty Všech Svatých. Byl veden průkop zavalenou šachtou v celém jejím průměru 6 m a bylo odkryto ústí další chodby. Během prací došlo k pohybu materiálů v zásypu šachty a k destrukci rozpracované výdřevy, práce byly ukončeny.

V r.99 byla odkryta lokalita Křížovská Hůra a byl zajištěn její vstup. Byla zde odkryta chodba o rozměrech 14x9 m zřejmě přírodního původu.

ZO se podílela na vydání publikace Jihočeského muzea Jihočeské podzemí a v Bulletinu Národního muzea v Praze publikovala Mineralogický výzkum Chýnovské jeskyně a lomu na Pacově Hoře u Chýnova.

V r.98 a 99 členové ZO kroužkovali ptáky za použití spel.techniky, probíhalo sčítání netopýrů v Chýnovské j. a na lokalitách rudného revíru Ratibořských Hor.

ZO zajišťovala výstavu ke 135. výročí objevení Chýnovské j.

ZO 3-02 Jeskyňáři

Ve sledovaném období ZO neprováděla samostatně žádné akce s výjimkou pravidelných schůzí. Její členové se účastnili na akcích pořádaných jinými ZO.

V r.97 se 1 člen zúčastnil lanového traverzu přes Zádielskou tiesniavu (akce SSS), 2 členové sestupu spodním vchodem do jeskyně Vielka sniežna v Polsku (společně s členy 3-01 a 3-03).

V r.98 se 1 člen zúčastnil Labského traverzu.

V r.99 se 2 členové zúčastnili sestupu do propasti P 35 Bleikogelhöhle spolu s jeskyňáři z několika dalších ZO. Sestoupili do hloubky 450 m, kde 8 hodin čekali na útočné družstvo. 1 člen působil jako služba při Mezinárodním setkání jeskyňářů v Moravském krasu.

V r.2000 uspořádala ZO po vzoru ZO 3-03 poznávací zájezd do oblíbených lokalit v Českém krase pro vysloužilé jeskyňáře, ale oproti očekávání se dostavili hlavně jeskyňáři mladí a nadějní. Členové ZO ve spolupráci s dr.Cílkem vypomáhali při natáčení TV seriálu o Plzeňském podzemí.

Dva členové ZO se účastnili akcí SZS stanice č.2. Další 2 členové jsou držiteli kvalifikačního stupně jeskynní potápěč a činnost si organizují podle svého uvážení.

ZO 3-04 Západ

V uplynulém období bojovala s generačními i dalšími problémy. Členové ZO pomáhali při otevření naučné stezky, vydali průvodce, zmapovali a popsali, co se dalo. Navštívili Turecko a Maroko.

ZO 3-05 Permoníci

ZO nemá vlastní lokality.

V r.97 i 98 probíhala kontrola stařin na Boněnovském vrchu. Bylo zjištěno, že dochází k postupnému sesuvu těchto děl. Podobná je situace v prostoru Doupova.

V okolí obce Prameny probíhal povrchový průzkum. Bylo zjištěno, že je odstraněn zámek na mříži Dědičné štoly dolu Jeroným. Obdobná situace je na štole Manganová.

Členové ZO se zúčastnili odkrývání nových podzemních prostorů tzv. Horizontálních studní v okolí Aše, ve spolupráci s Městským muzeem v Aši.

ZO se účastnila akcí pořádaných jinými skupinami a několika zahraničních výprav např. Vecsembükk (Maďarsko), Spluga della Preta (Itálie), Slovinsko, Chorvatsko, krasové oblasti Dachsteinu, historické podzemí v Polsku. Členové ZO se účastní akcí SZS.

V r.98 vydala ZO pro vnitřní potřebu 1. číslo časopisu Speleomontana.

ZO se podílela na pořádání IV. ročníku soutěže lezeckých skupin Integrovaného záchr.systému Profesional.

V r.1999 se členové ZO věnovali především monitorování a dokumentaci starých důlních děl, výcviku jednolanové techniky a spolupráci s HZS v oblasti záchranářství. Bylo zkontrolováno a částečně zdokumentováno zhruba 50 důlních lokalit. Úspěchů bylo dosaženo i při zkoumání zahraničních krasových oblastí. Pro HZS bylo uspořádáno několik akcí a soutěží, při kterých byla secvičována záchrana osob z podzemí i práce na laně ve výškách a s pomocí vrtulníku.

ZO 4-01 Liberec

V r.97 pokračovalo sledování stavu a měření mikroklimatu ledové jeskyně Naděje v pravidelných měsíčních intervalech.

V r.97 se v Hanychovské jeskyni práce zaměřily na uvolnění vstupní propástky jeskyně, propástka, dolů se zvonovitě rozšiřující, byla uvolněna do hloubky 10 m od vstupních dveří a bylo dosaženo sintrového dna (3x4 m). V r.98 a 99 byly vybírány sedimenty z hlavní chodby a plazivky.

Jeskyně Rokytka v Kryštofově údolí. Po rozšíření malého neprůlezného otvoru ve vápencovém výchozu nad propastí Rokytka bylo dlouhou a úzkou plazivkou proniknuto do asi 50 m dlouhého systému v dolomitických vápencích s nebývalou výzdobou. Nejkrásněji je zdoben asi 15 m vysoký jezerní dóm. Uvnitř jeskyně bylo nalezeno větší množství střepů a celý hrnek starý asi 150300 let. V r.98 bylo dokončeno mapování Nedobytné j. a profilu propast, stěna lomu, jeskyně. Během r. 99 bylo dokončeno zaměření celé jeskyně a zahájeny práce na prorážce v místě předpokládaného původního vchodu do jeskyně. Po opadnutí vody v Jezerním dómu byl nalezen sifon, po rozšíření úžiny za ním bylo proniknuto do úzké plazivky přecházející v puklinový dómek s bohatou krápníkovou výzdobou. Dómek přechází do neprůlezné pukliny pokračující minimálně další 4 m.

V r.98 i 99 probíhalo sledování stavu netopýrů v Západní j. a v j. Malá a Velká Basa probírání závalu, doměřování.

V Západní j. byla v r.99 vyklízena splavená svahová hlína z prostoru za záclonou nad ústím staré části jeskyně.

Byla zhotovena mapka podzemního pískovcového lomu v Prysku u České Kamenice.

Nad Hodkami u Světlé pod Ještědem byl objeven zahliněný vchod do neznámé krasové jeskyně. Při otvírkových pracech byla nalezena chodba asi 1 m vysoká, široká asi 0,75 m. Zatím bylo proniknuto do vzdálenosti asi 15 m.

V Jizerských horách, v oblasti tzv. Vápenného vrchu byly objeveny, vyklizeny od jílovitých sedimentů a zaměřeny jeskyně Hliněná a Mramorová. V Mramorové j. pronikli členové ZO v r.99 zahliněnou chodbou do dómu asi 3x3 m.

V r. 97 ZO uspořádala expedici do Slovenského krasu ve spolupráci s Rožňavskou speleologickou skupinou, pokračovaly práce ve Svatojánské propasti v s.části Plešivecké planiny, byla objevena propástka Pod lískou. Další expedice se konala v r.98, při výzkumu s. části Plešivské planiny byla objevena nedaleko Čertovy j. propástka s kostrou.

ZO 4-03 Labské pískovce

ZO tradičně pracovala na mnoha lokalitách v CHKO České středohoří, CHKO Labské pískovce, CHKO Lužické hory a ve Šluknovském výběžku.

R.97 - v CHKO České středohoří byla objevena a zmapována nová jeskyňka v neovulkanitech v Bechlejovické stěně, délky asi 2,20 m.

Byla mapována následující důlní díla - v Malé Veleni Suchá štola, Velká Veleň - částečné zaměření, v Roztokách u Povrlů štola Antoni.

Proběhlo neúspěšné vyhledávání některých důlních děl - v Huntířově tzv. Rote Grube, v Dolní Polici - důl Engelbert, Rabštejn-Havraní u Novosedla.

V Malém Březně byl objeven důl nad tratí ČSD.

V Polomených horách byly osazeny mříže do vstupu jeskyně Klácelka a jeskyně byla vyčištěna. Byl proveden úklid na Blaníku, zajištěna a vyčištěna skalní kaple Poustevna.

R.98 - Velká Veleň - v bývalé průzkumné štole na hnědé uhlí vybourány zazdívky a vypuštěny vodní nádrže za účelem zpřístupnění štoly, orientačního průzkumu a zdokumentování.

V Byňově u Velkého Března revize vstupů do štol, objevení dalších dvou šachet.

Loupežnická j. u Velkého Března - vyčištění vstupní části.

R.99 - byly zdokumentovány štoly na vrchu Kamenec u Valkeřic a štolou naražená puklinová j., štola u Františkova nad Ploučnicí, vodní štola ve Velké Veleni, dvě jeskyně u Františkova nad Ploučnicí a 1 u Valkeřic, vyhledávána stará kutiště na vrchu Hoheberg v Povrlech-Roztokách, nalezen a zdokumentován uhelný důl u Horního Chlumu, vyhledávány pozůstatky hnědouhelných dobývek na Vráži a v Byňově.

V r.97 v CHKO Labské pískovce byla provedena revize štoly č.4 ve fluoritovém dolu na Děčínském Sněžníku. Na dalších lokalitách probíhalo vyhledávání důlních děl a jeskyněk. V Labském údolí byla provedena revize 7 jeskyněk a objeveny 2 další, několik menších jeskyněk bylo objeveno v Ostrovských skalách.

V r.98 byly objeveny jeskyně Vodní a Dlouhá v Labském údolí, na Děčínském Sněžníku objev 4 kutacích pokusů na jv. svahu Holého vrchu, byla vyhledána a orientačně prozkoumána štola na vrchu Ptáčník u Jánské.

V r.99 byla zdokumentována podzemní továrna Weser-Flugzeubau v Rabštejně a Jánské, byly hledány Fe dobývky u Srbské Kamenice, jeskyně se smolárnou mezi obcí Oleška a Srbská Kamenice a nové jeskyně v labském údolí - nalezena nová j. u Děčínské věže a nový vchod do Krakonošovy jeskyně.

V r.97 v CHKO Lužické hory proběhlo vyhledávání starých dobývek, ve spolupráci se SEV Netopýr Varnsdorf zpřístupňovací a sondovací práce na dole sv.Kryštof-sv.Jan Evangelista a mapování jeskyní v Milštejně.

V r.98 byl proveden rozsáhlý povrchový průzkum, nalezeno přes 500 povrchových dobývek, odebrány vzorky, vyhledáváno hornické nářadí. Byly objeveny skalní rytiny u Valdštejnské skály nad Hraničním rybníkem a na dalších 4 místech. V pískovcích pod Srní horou byla objevena 5 m dlouhá Vlašská j. Ve Cvikově byl orientačně zaměřen systém protileteckých štol, ve Svitavách u Cvikova provedena revize vodního náhonu k bývalé zrcadlárně. V Jiřetíně pod Jedlovou ZO vypomáhala při zpřístupňování stříbrného dolu na Křížové hoře a při zprovozňování hornického odd. muzea. Opět proběhlo sčítání netopýrů ve všech přístupných j. a důlních dílech ve spolupráci se SEV Netopýr.

V r.99 byly vyhledávány kutišťě a skalní rytiny v Sýkořím dole u Jiřetína p. Jedlovou a na svahu vrchu Jedlová a na Pěnkavčím vrchu, hledány Fe dobývky na Suchém vrchu, Milštejně, v Kunraticích, Doksech aj., provedeno geologické mapování a dokumentace lokalit.

Na Břidličném vrchu u Dolního Prysku byly nalezeny dvě menší jeskyně. ZO pomáhala při zpřístupnění dolu v Jiřetíně.

V r. 97 byly ve Šluknově orientačně prozkoumány a zaměřeny sklepy v prostoru Masarykova náměstí, v Mikulášovicích ve spolupráci se SEV Netopýr byly prozkoumány a zaměřeny 4 štoly, při povrchovém průzkum svahů Špičáku nebyla nalezena další kutiště.

U starých dolů na Schweidrichu byla ověřována dosud přehlížená štolka a dokumentovány dobývky z počátku tohoto století. V Rožanech byly objeveny 4 další šachty, na vrchu Hrazený štola a šachty na pokusnou těžbu uhlí.

V r.98 byly u Fukova a na vrchu Hrazený u Šluknova vyhledávány pozůstatky pokusné těžby na hnědé uhlí, v Rožanech objeveny a zaměřeny další 4 šachty u niklového dolu, u Rumburka na vrchu Dymník nalezeno několik menších rýh s haldičkami. Na Schweidrichu bylo objeveno několik menších kutišť.

V r.99 byly zaměřeny povrchové pozůstatky uhelného dolu ve Světlinách u Varnsdorfu.

V r.97 ZO uspořádala několik poznávacích akcí po Českých zemích, v zahraničí navštívila podzemní lom v Arenalu na Mallorce, několik jeskyní v Elbsandsteingebirge v SRN, jeden člen ZO se zúčastnil sestupu do Velké Sněžné v Polsku.

V r.98 uspořádali členové ZO několik poznávacích akcí po lokalitách v ČR a v zahraničí (např. Norsko, Tunisko, Sahara, Německo).

V r.2000 bylo dokončeno zaměření a dokumentace podzemních prostor v areálu bývalé letecké továrny v Rabštejně u České Kamenice, byly vyhledány, případně zdokumentovány pozůstatky hnědouhelného dolování ve Velké Veleni, Velké a Malé Javorské, na Tokaništi, v okolí Valkeřic, na Strážném vrchu u Merboltic a jinde.

Bylo zaměřeno sklepení bývalého poplužního dvora hradu Ostrý v Benešově nad Ploučnicí, sklepy bývalého pivovaru ve Lvové u hradu Lemberk, pokračovala dokumentace tzv. vlašských znamení v okolí Stříbrné štoly u Hřenska, byly vyhledávány další Fe-dobývky v CHKO Lužické hory, zaměřeny a zdokumentovány skalní rytiny a 3 podzemní sklepení v areálu přírodní památky Kaňon potoka Kolné v Českém středohoří, pokračovaly práce na čištění štol v Jiřetíně pod Jedlovou.

ZO 4-04 Agricola

ZO pracuje zejména na lokalitě Mikulov v Krušných horách ve štole Lehnschafter. V r.97 byla pozornost ZO zaměřena převážně na otvírkové práce v komíně na chodbě 103. Byla zde instalována úniková podlaha a chodba byla zabezpečena proti pádu kamení. Komín byl z povrchu zaměřen a následný výkop zabezpečen skružováním, injektáží cementovým mlékem a armováním.

Byla opětovně zprůchodněna chodba 102, v dobývací komoře na této chodbě byla instalována dřevěná podlaha, osazeno hloubení a zahájena rekonstrukce jeho pohonu vodním kolem.

Skupina pomáhala při stavbě Muzea polymetalických stříbronosných rud v Mikulově.

ZO 5-01 Bozkov

V r.97 v j.Poniklá byl vytěžen dříve zde deponovaný materiál z chodby vedoucí ke štole Naděje a Křižovatky. Vytěženým materiálem byla zasypána stará sonda. V r.98 bylo vybudováno osvětlení k Mikulášské j. a do Jezerního dómu. Byly demontovány koleje ze Štoly naděje a položeny do chodby za Mikulášskou j.

Na jaře 98 byl kopán propad u hl. pískovny. Předpoklad průniku do dalších štol se nepotvrdil.

V r.99 probíhaly na lokalitě pouze údržbové práce, byla částečně vytěžena spadlá čelba za Mikulášskou j.

Jeskyně v Dolní Rokytnici - v r.97 zde byl prováděn průzkum v údolí Jizery, který vyvrcholil objevem nových jeskyní Netopýří Mlýn a V náhonu. Jeskyně Netopýří mlýn patří svojí délkou 60 m k nejdelším jeskyním v oblasti, má sintrovou výzdobu a jezero o rozměrech 6x8 m, ve kterém je pravděpodobně vstup do dalších prostor. V r.98 bylo v j. instalováno provizorní osvětlení. Došlo k násilnému vniknutí do j. a vylámání části výzdoby. V okolí j. byl proveden povrchový průzkum. V r.99 pokračovaly v Netopýřím mlýně práce na proniknutí do dalších prostor.

V Křižlicích byla u silnice na Vítkovice objevena malá puklinová j. U Brádlerů.

Na vrchu Kozinec mezi Horkama, Olešnicí a Vidochovem pokračovalo vyklízení šachty. Tato se po několika metrech rozšířila do velikého průměru. Práce zde pokračovaly v r.99, bylo dosaženo hloubky 15 m.

Na s. straně Košťálova byla nalezena chodba končící po několika metrech závalem.

Jeskyně v Horních Štěpanicích - v r.97 byla provedena sanace farní louky po průzkumné šachtě.

Tvarožné díry - v r.97 byla zahájena rekonstrukce vstupní štoly do jeskyně a opravena přístupová lávka na trase naučné stezky. Pokračovalo sledování sítě GPS, která byla v roce 97 rozšířena o další body.

V r.97 ZO uspořádala 15. jeskyňářský ples v Bozkově.

V l.98 a 99 se uskutečnily další glaciospeleologické expedice na Špicberky.

ZO 5-02 Albeřice

Vzhledem k expedici Owen 97 na Nový Zéland, nedostatku zájmu omladiny o seriózní práci v krasu v. Krkonoš, zpracování podkladů pro projekt Kovárna v Obřím dole a v neposlední řadě i vzhledem k péči o manželky a rodiny byla v roce 1997 aktivita na lokalitách velice omezená.

V Albeřické jeskyni pokračovalo v l.97, 98 a 99 dlouhodobé sledování stavů vodní hladiny, teploty a netopýrů. V r.99 zde zimovalo rekordních 33 kusů. Byl vyroben a osazen nový uzávěr jeskyně.

V Kravském lomu byla dokončena dokumentace krasových jevů a vypracována závěrečná zpráva. V r.98 zde byla zdokumentována 1,5 m dlouhá dutina v sv. stěně lomu.

Celní jeskyně byla několikrát navštívena za účelem testování výstroje a výzbroje na zahraniční akce a za účelem kontroly vodní hladiny. V r.99 byla vydřevená šachta v havirijním stavu vyvložkována korugovaným PVC potrubím.

V Obřím dole byly kontrolovány vstupy do důlních děl. Byl zpracován projekt Kovárna - 1. etapa: Zpřístupnění štoly Barbora. V r.98 i 99 byly práce na zpřístupnění štoly Barbora hlavní činností ZO. Bylo vybudováno asi 2x6 m kamenobetonové opěrné zdi a vyraženo 5 m štoly v bývalém ústí štoly Barbora.

V r.98 probíhal v Herlíkovických štolách průzkum a práce na opravě vchodu. Hlavní dobývková komora mezi spodním a středním patrem byla vystrojena lany a bylo zde započato s dokumentací. Ve středním patru proběhla fotodokumentace. Průvanové spojení s níže ležící dobývkou nebylo nalezeno.

V r.98 byl orientačně prozkoumán zakrytý potok pod Jánskými Lázněmi. V jeho řečišti byly nalezeny silně korodované mramorové balvany.

V r.99 byla zdokumentována největší příkopová dobývka po těžbě zlata v Krkonoších - Jiřský příkop.

V letech 97 a 2000 ZO uspořádala další expedice do jeskyně Bohemia na Novém Zélandě. Podařilo se nalézt propojení jeskyní Bohemia-Rapsodia, celý systém má délku více než 10 km a denivelaci 713 m. V Bohemii byl objeven nový druh jeskynního střevlíka.

Členové ZO uskutečnili několik krátkých akcí na své bádaliště v oblasti Krnu v Julských Alpách.

Ve spolupráci s muzeem v Č.Budějovicích uspořádala ZO fotografickou výstavu o j.Bohemia.

ZO 5-03 Broumov

Členové ZO vyvíjejí rozsáhlou a rozmanitou činnost zaměřenou na výzkum pseudokrasu a rozvoj vztahů se všemi, kteří pseudokras zkoumají u nás i v zahraničí. Např. ve spolupráci s AR Wroclaw se ZO podílí na přeměřování geodetických sítí v česko-polském příhraničí, s Instytutem Ochrony Przyrody PAN Kraków na evidenci, dokumentaci a ochraně pseudokrasových jevů a programu ProGEO, ve spolupráci se SNP Góry Stolowe (v Kudowa Zdrój) probíhá výzkum, evidence a dokumentace pseudokrasu, geomorfologická dokumentace, nejrozsáhlejší spolupráce týkající se problematiky pseudokrasu v pískovcích, granitech i neovulkanitech a výzkumu kořenových tvarů probíhá se skupinou HFG Elbsandsteingebirge Dresden.

Pseudokras Broumovské vrchoviny - v r. 98 zde byly evidovány 2 jeskyně v oblasti Ostaš, Hejda a Kočičí skály, 2 jeskyně v oblasti Broumovských stěn, byla obohacena i evidence povrchových pseudokrasových tvarů. Byla provedena základní dokumentace j. Kočičí chodba v Kočičích skalách a jeskyně Rokle na Hejdě, přeměření geomorfologických profilů přes masiv Kočičího hradu v ose TM-71 Ostaš 8 a geomorfologického profilu přes přilehlou část masivu Hejdy v ose TM-71 Ostaš 7.

V r.99 byly v oblasti Kočičích skal dokončeny měřické a dokumentační práce na lokalitách Za Hradem, Pod Poštolkou, Kůlna a Zadní. Byla zahájena dokumentace lokalit Sluj českých bratří, Kočičí hrad, Kočičí chodba. V oblasti Ostaše byla dokončena dokumentace lokalit Malá, V kapradí, Pod smrkem, Krabice, U Žďárské vyhlídky.

V oblastech Ostaše, Kočičích skal i Hejdy byla na vybraných partiích terénu provedena geomorfologická dokumentace s vazbou na tektonické porušení masivů a různé typy gravitačních procesů, které se podílejí na metrických hodnotách zjišťovaných na monitorovacím systému terčových měřidel TM-71.

Podyjí - v r.98 proběhlo mikroklimatické měření na Ledových slujích.

Členové ZO se významně podílejí na činnosti ÚOK pro pseudokras, na organizaci pseudokrasových seminářů, na vydávání publikací s pseudokrasovou tématikou a publikování článků v odborném tisku.

ZO 5-05 Trias

V uplynulém období probíhalo na lokalitě Vápenný Podol v j. Podolská a Páterova zimní sčítání netopýrů, dále revizní pochůzky po těžbě a starých lomech.

Probíhala spolupráce s vedením lomu při sledování výskytu krasových jevů, byl dokumentován větší výskyt krasových dutin vyzdobených krystaly kalcitu na VI. etáži.

Lokalita Kutná Hora - v propadlině P1 na Kaňku byl vytyčen nový polygon, bylo dokončeno zaměření povrchové situace a a k němu připojen polygon podzemní části. V r.98 byla revidována některá měření, zpracovány mapy a rozpracována textová část Závěrečné zprávy. V r.99 byl ve spolupráci s AÚ AV proveden archeologický průzkum vyvýšeniny v těsné blízkosti ssv. okraje P1.

V r.97 v Blátivé štole pokračoval průzkum a dokumentace.

V Muzejním dole Osel, v části turisticky zpřístupněné byl vytyčen vlastní polygon, byla zde zahájena podrobná dokumentace všech montanistických jevů a základních geologických situací.

Během potápěčského průzkumu bylo orientačně ověřeno, které zatopené dobývky jsou propojeny z přístupného horizontu se zatopenými nižšími partiemi. Pokračoval speleologický průzkum a byl nalezen vstup do nových rozlehlých prostor na hlavní Čapčošské žíle, nově objevené prostory dosahují délky přes 480 m.

V r.98 byl upraven a zajištěn přístup do těchto prostor, provedena podstatná část měření pro zhotovení mapy prostor na čapčošské žíle a nakreslen mapový podklad pro pokračování měření. Pokračovala rekonstrukce podlah v dolu.

V r.99 na čapčošské žíle probíhala prolongace tzv. barborského překopu, byly sondovány výplně chodeb a vedlejších prostor, doplňovány údaje pro mapovou dokumentaci. V turistické části pokračovala dokumentace mikromorfologie stěn, bylo započato měření pro konstrukci podélných profilů.

V r.98 byla v Roveňském pásmu nalezena a zmapována část důlního díla, cca 116 m chodeb, je zde zjištěno 6 zasypaných šachet a dobývkové komory. V r.99 pokračoval terénní průzkum v s. části pásma, v důlním díle přístupném ze studny na soukromém pozemku, na nejjižnějším okraji pásma proběhl mineralogický průzkum.

Důlní díla na Kaňku - v r.98 byl po otevření štoly Čtrnácti pomocníků umožněn přístup do dolů na pásmech, kterými štola prochází. Záměrem ZO je zajistit poslední informace o výskytu stařin před znovuznepřístupněním důlních prostor. V r.99 byly ve štole 14ti pomocníků a navazujícím překopu nalezeny značky o postupu ražby díla, byly revidovány stávající mapové podklady a zakresleny montanistické detaily.

Na turkaňském pásmu byly identifikovány pozůstatky stařin s částmi odvodňovacího zařízení, na podkladě důlních map byly podrobně zdokumentovány. V s. části pásma byla zjištěna podzemní destrukce důlních prostor.

Ve městě byl dokumentován tzv. sklep pod královskou procházkou, torzo barokní kanalizace pod kaplí Božího těla a pořízena fotodokumentace podzemní pekárny nedaleko chrámu sv.Barbory.

V r.99 byla prozkoumána štola za kotelnou Vrbového mlýna, práce budou podle možností pokračovat s cílem ověřit souvislost díla s pásmy staré těžby.

ZO v r.97 dále provedla terénní průzkum v oblasti staré těžby Fe rud mezi Žďárem nad Sázavou, Hlinskem a Poličkou, průběžně sledovala podzemní objekty na území okresu Kutná Hora, a pokračovala v pracích ve Zlatých Horách na díle Starý Hackelsberg a Melchior I.

V r.98 ZO ve spolupráci s Nadací dokumentovala část stařin na lokalitě Ludvíkov-Vysoká hora u Vrbna p.Pradědem a spolupracovala na povrchovém revizním průzkumu v okolí.

V r. 99 bylo v rámci akce Kokořínské skály provedeno mapování a fotodokumentace vodovodní štoly u Vojtěchova (v současnosti přístupná v délce 164 m) a sklepů zámku Lobeč.

ZO 5-07 Antroherpon

V r.97 byla činnost ZO převážně zaměřena na entomospeleologický průzkum alpských oblastí Slovinska, kam bylo uskutečněno 6 výjezdů. V kamnišsko-savinských Alpách v jeskyni Sněžná jama byl nalezen nový poddruh Aphaenopidus kamnikensis raduhensis, v jeskyni Rdečka jama v oblasti Zg.Rozbor nový druh slepého brouka Aphaobiella novaki.

Na území ČR ZO zkoumala krasové jevy v prostoru obce Miskovice v okr. Kutná Hora, byla zdokumentována nová propástka 3,5 m.

V r.98 byla činnost členů ZO zaměřena na biospeleologický průzkum Karpatského (zejména kras Slovenska) a Dinárského systému (Velebit, Biokovo, Durmitor, Lovčen). V pohoří Biokovo byl nalezen nový druh slepého střevlíka z rodu Lovricia.

Ve spolupráci s CHKO Cerová vrchovina byl prováděn entomospeleologický průzkum pseudokrasových j. na Pohanském hradu a v okolí vrchu Ragáč. Výsledkem byl objev nového sekáče (Opilionida) Holoscotolemon jaqueti pro území Slovenska a první nález kořenových tvarů.

Ve spolupráci s archeology z Lučence byla mapována studna na zámku v Haliči.

V důlní štole při obci Smolník (Volovské vrchy, Slovensko) byly nalezeny dva druhy jeskynních střevlíků z rodu Duvalius.

V r.99 byly hlavními oblastmi průzkumu opět lokality Karpatské a Dinárské soustavy. Biologický průzkum byl zaměřen zejména na jeskynní brouky (Coleoptera) a jeskynní štíry (Pseudoscorpiones). Výzkum probíhal také v pseudokrasu Kremnické vrchy a Cerová vrchovina, pokračoval průzkum starých štol na Slovensku. U veškerých navštívených lokalit byla pořízena fotodokumentace.

ZO 6-01 Býčí skála

V Májové j. byl v r.97 ve spolupráci s potápěči ZO 6-09 Labyrint instalován radiomaják, zaměřena jeho pozice na povrchu a zaměřen i průběh chodeb. Průběžně bylo pozorováno chování vody v čerpaném Šenkově sifonu a pokračovalo zaměřování průběhu hlavní chodby jeskyně.

V j.Barová pokračovaly v r.97 výkopové práce v Chodbě u Homole, byl proveden úklid.

V j.Býčí skála byly v r.97 zahájeny výkopové práce ve Spodní chodbě v Hlinitých síních, bylo prokopáno 10 m horizontální chodby. V rámci revizního průzkumu komínů v Hlinité síni bylo zmapováno Horní patro a zčásti vylezen Komín nad Plachtou. S ohledem na lámavý terén v něm bude učiněn pokus o průstup sousedním komínem. V Horním patře byl zdokumentován profil fluviálních sedimentů a zjištěn směr proudu paleotoku. Do Hlinitých síní byl nově natažen telefon.

V r.98 pokračovaly výkopové práce, při kterých bylo prokopáno dalších 10 m. Chodba ke konci průkopu stoupá, zde byla uvnitř tělesa sutí objevena volná dutina o objemu cca 68 m3. Dno dutiny se propadá u jv. a sz. stěny rozšířené chodby se škvírami kolem skalních stěn. Je zřejmé, že vertikální dutina přetíná chodbu a navazuje na rameno spodního patra s aktivním nebo občasným tokem Jedovnického potoka.

V r. 99 bylo částečně zadřeveno snížené dno před koncem chodby a průkop k závalu ve Spodní chodbě Hlinitých síní. Do výšky 40 m, kde se neprůlezně uzavírá, byl prozkoumán Bezejmenný komín.

Šenkův sifon - Chodba z Kaple. Po snížení hladiny Šenkova sifonu bylo čerpáno rozplavované bahno z chodby na dno sifonu a po částečném odkalení byla voda přečerpávána do podzemního Jedovnického potoka. Postupně byla pročišťována chodba široká 11,5 m. Ve vzdálenosti cca 20 m byla na příčné puklině zastižena prostora 8 m vysoká o půdorysu až 1,5x4 m nazvaná Vodní věž. Na 34. metru se začal zvedat strop chodby a po uvolnění strmého průlezu se podařilo proniknou do dna Augiášova dómu dlouhého cca 25 m. Před dómem klesá chodba do ještě hlubšího sifonovitého kolena nazvaného Studna.

Při revizním průzkumu komínu Central ve stropu Předsíně bylo dosaženo výšky cca 42 m.

V r. 99 pokračovala hydrotěžba. Průnikem chodbou Kanál byla objevena dómovitá prostora Pískovna a Hlinitá věž. Po vyklizení sedimentů z ní pokračuje 40 m dlouhá chodba s nízkým stropem Florida beach. Za ní se strop zdvihá a prostora rozšiřuje.

Během přípravných prací na propojení oblasti Mapy republiky s Florida beach byla vyklizena část sedimentů pod sintrem Mapy republiky a bylo zaměřeno místo předpokládaného propojení. Byl objeven úzký puklinový komín vedoucí za a nad mapu republiky. V hlavní chodbě ve stropě poruchové zóny Mapy republiky byly prozkoumány další tři komíny 10, 18 a 15 m. V komíně mezi Mapou republiky a Prstem byla ve výšce 10 m prokopána 25 m dlouhá chodba.

Pod Augiášovým dómem byla objevena prostora Kuřárna. Výplň dómu obsahující i velké vápencové bloky se prostorem Kuřárny propadá a posunuje do studny, v dómu vznikl další trychtýř.

V s. části dómu byl vylezen do výšky 35 m Netopýří komín, z kterého vybíhají neprůlezné komínky a chodba o profilu 1,5x1 m, která byla vyklizena do vzdálenosti 12 m.

V únoru proběhlo týdení měření přítoků do Chodby v Kapli, byly dokumentovány profily sedimentární výplně v Pískovně a Augiášově dómu.

V Kaňonech a chodbě Mořského oka byly částečně vyplaveny sedimenty z pěti odboček do vzdálenosti 17, 7, 7, 15 a 7 m. Všechny zkoumané odbočky jsou malé chodby o max. rozměru 1,5x1 m končící štěrkovou nebo hlinitou výplní. V Busgaňku, v prostoru prvního ohybu chodby k Z, bylo objeveno a pročištěno rozvětvení dvou chodeb dlouhých 5 m a studna s přítokem do hloubky 12 m.

ZO se podílela na organizaci koncertu skupiny Kamelot v Předsíni Býčí skály.

P.Koudelka a A.Pažický se podíleli na úspěchu belgické expedice do j. Clamouse, kde bylo objeveno více než 1 km chodeb.

ZO 6-02 Vratíkovský kras

V r. 97 probíhal průzkum a výzkum v jeskyni Okno a v Železnorudných šachtách.

V j.Okno pokračovaly práce v pravé chodbě za vchodem. V zadní části chodby byla kopána sonda s cílem proniknout do předpokládaných spodních pater. V 1,5 m hloubky sonda přechází do systému puklin.

V jeskyni 2004A byla provedena foto a video dokumentace a po konzultaci se SCHKO MK byl zasypán vchod.

V železnorudných šachtách byl u Frantovy štoly znovuotevřen a zaskružován zavalený vchod. Činnost ve štole se soustředí na boční větev, na jejímž konci je propad do jiného systému štol. V r.98 byl rozebírán vstupní suťový kužel, za nímž se předpokládalo další pokračování chodeb. V r.99 pokračovalo vyztužování chodeb ve vstupní části.

Členové ZO L.Hartl a J.Bartoněk vydali knihu a videokazetu Kras, zaměřené na kras Boskovicka.

V Mojetínském krasu proběhlo v r.99 ve spolupráci se členy ZO Tetín a Speleoklub zaměřování povrchových depresí, průzkum a následné zahájení výkopových prací.

ZO 6-04 Rudice

V r.97 byl v Rudickém propadání rekonstruován vstup, v Rudické propasti vyměněna lana, byly zkoumány komíny za Obřím dómem a vyčistěn ponor Jedovnického potoka. V r.98 byl obnoven lanový přechod u Přístaviště a vyměněn žebřík u 11. stupně v Horní chodbě. V r.99 byl zaměřen komín v Rudickém dómu, byl barven přítok Svážné studny, který se ztrácí v přilehlém závrtu. Obarvený přítok vytéká ze sifonu Staré řeky. Tím byla potvrzena domněnka o spojitosti mezi Rudickým propadáním a přítokem ze Svážné studny. Činnost ZO se zaměřila na systematický průzkum přítoku Staré řeky.

V r.98 se konaly první Speleohrátky, na Den Země se čistilo Rudické propadání. Členové ZO se podíleli na organizování Speleofóra 97, 98, 99 a 2000, na činnosti SZS MK, na činnosti sdružení Kóta 1000 a na expedici na planinu Možnica ve Slovinsku.

ZO 6-06 Vilémovická

R.97 - výroba kovových článkových žebříků, jejich osazení v propasti na lokalitě Daňkův žlíbek, lezení v Kaňonu na téže lokalitě.

R.98 - výroba pevných žebříků a vystrojení dalších vertikál v Daňkově žlíbku, oprava vstupní šachty a další výdřevy, lezení komínů.

R.99 - výroba uzávěrů pro Daňkův žlíbek, zaskružování šachty na této lokalitě, rozšiřování úžin v Daňkově žlíbku a v Kajetánově závrtu.

R. 2000 - obnovování šachty na lokalitě Stará vilémovická, kde došlo k prolomení uzávěry a podtržení "stojek" neznámými pachateli.

Členové ZO každoročně provádí úklid a kosí trávu v okolí vchodů do lokalit.

ZO 6-08 Dagmar

V r.97 a 98 na lokalitě j.567 Dagmar odklízela vytěžený materiál a prováděla konzervační práce. V r.98 bylo v Dómu nádob postoupeno o 2 m. V r.99 pokračovalo vyklízení materiálu, konzervační práce. V Dómu nádob postup o 2,5 m3. Průzkumná střelba v Horních patrech byla bez úspěchu.

V j.566 byly v r.97 prováděny vyklízecí práce, byla odstraněna stará výdřeva a zabezpečena lokalita. V r.98 byla lokalita vystrojena železnými žebříky. V r. 99 zde neprobíhala žádná činnost.

V sondě v Jedlích byl v r.97 těžen splavený materiál po jarním tání, sonda byla prohloubena o 200 cm a postupně dřevena, v r.98 byla šachtice prohloubena o 1,5 m. V r.99 byl těžen splavený materiál po jarním odtátí ledu, šachta byla prohloubena na původní dno. Byla otevřena nová šachta, která je o 6 m výše, než dosavadní sonda. V šachtě bylo postoupeno o 4 m a byl udělán provizorní poklop.

ZO spolupracovala se skupinou Tartaros při akcích na Mlynářově závrtu.

ZO 6-09 Labyrint

Koncem r.96 členové ZO zahájili práce na Stovce, kde vyměňovali vodící šňůry. V r.97 další rozsáhlé práce neprováděli vzhledem k extrémním vodním stavům v letním období.

V r.98 byla provedena revize stavu v Červíkových j., kde povodně zlikvidovaly horní pracovní plošinu. Současně byl po dohodě se SZJ zjišťován stav zatopených chodeb v oblasti Čtyčicítky na plavbě v Punkevních jeskyních. Bylo postoupeno do vzdálenosti 190 m od plavby a dosaženo hloubky 33 m. Vzhledem k velkým hloubkám a vzdálenosti se potápěči rozhodli koncem r.99 sestoupit do Dolního jezírka na dně Macochy. Chodba však byla zatarasena naplaveným dřívím, které bylo odstraňováno během několika pracovních akcí, než byla uvolněna cesta do horizontální části chodby. Při zjišťování dalšího průběhu chodeb se 30.1.99 podařilo proniknout do dosud nejhlubší zaplavené prostory v Moravském krasu (49 m).

V únoru 99 se zástupce ZO zúčastnil mezinárodní konference o jeskynním potápění v Rakousku. V rámci 2. NSK a 4. mez. setkání speleologů v MK v září 99 ZO organizovala ve spolupráci se ZO 6-25 mezinárodní tábor jeskynního potápění, v témž roce kurz jeskynního potápění a účastnila se pátrací akce v jeskyni 13C.

V září 2000 se členové ZO zúčastnili mez. tábora jeskynního potápění v Maďarsku zaměřeného na problematiku hydrotermálních jeskyní.

Celkem ZO v letech 97-2000 realizovala více než 100 sestupů v jeskyních.

ZO 6-12 Speleologický klub Brno

Březinská pracovní skupina oslavila v r.97 50. výročí založení.

V srpnu a září 97 byla provedena podrobná rekognoskace terénu v prostoru tzv. západního lomu u Mokré, bylo zde zjištěno a zaměřeno 35 podzemních krasových struktur o celkové délce 140 m.

V jeskyni č.1405 Malý lesík byly v r.97 dokončeny dokumentační práce v prostoru spodních pater, mapovací práce probíhaly i v dalších částech jeskyně, například v prostoru Starý dóm-Spojovací chodba-Pastorkův výklenek-Propástka.

V r.98 zde probíhala pouze výzkumná činnost a statistické vyhodnocování stavu spodních vod ve spodních patrech j. pod Propástkou, byly přemapovány některé starší části jeskyně a provedeno tektonické měření. V r.99 práce pokračovaly, byl poprvé zaznamenán aktivní přítok vod zpod jz. stěny Propástky.

Na lokalitě Mechový závrt byla v r.97 pořízena předběžná fotodokumentace a uskutečnilo se první mapování. V r.98 probíhaly přípravy na otevírku závrtu. V r.99 se práce zaměřily na otevírku závrtu, byla hloubena a dřevena průzkumná šachta. V druhé polovině roku byla objevena propasťovitá jeskyně o hloubce cca 20 m, s celkovou délkou 45 m.

Na lokalitě j.č.1406 Na Technice byla v r.98 objevena a částečně zaměřena nová volná chodba dlouhá asi 30 m a široká místy 6 m. Předpokládá se propojení těchto prostor (nazvaných Tereza č.1406A) s jeskyní Na Technice. V závalu na konci Komínovité síně bylo zjištěno průlezné pokračování do vzdálenosti asi 4 m.

V r.97 se několik členů ZO zúčastnilo záchranného archeologického výzkumu v lomu u Mokré, v r.98 proběhla akce zaměřená na posouzení krasových jevů a útvarů v dobývacím prostoru. V r.99 se práce soustředily do dobývacího prostoru velkolomu, na jehož sv. a s. okraji byly zaregistrovány nové krasové jevy. Při podrobnějších prohlídce dříve zjištěných krasových struktur na nejvyšších etážích z. lomu se ukázalo, že některé jeskyně a kaverny vytvářejí horizontální paleokrasovou říční jeskyni o celkové délce 170 m.

Ochoz-lom "Na dolinách" - v r.98 uskutečněn průzkum a registrace krasových útvarů nafáraných během staré těžby, byly zdokumentovány j.Smrčkova, Komínek, Sintrová, propast Zub (-15 m).

Ochoz-doly "Pod vysokou" - v r.98 byl v prostoru starých Fe dolů zdokumentován relikt několikaúrovňové j. Komínová č.1406B, délka zaměřených prostor je cca 30 m.

V r.98 byla zdokumentována propadlá obilní jáma ze 17.-18. stol. poblíž Sivic.

V r.99 ZO otevřela středověkou štolu v Želešicích - Nad mlýnem. Pronikla do volných prostor a zaměřila cca 40 m chodeb. Práce zde budou pokračovat.

ZO spolupracovala s OS SSS v oblasti Nízkých Tater a dalšími ZO ČSS, např. se podílela na pracovních akcích v j.Holštejnské a na razících pracích v závrtě č.66.

ZO 6-13 Jihomoravský kras

V r.97 v j.Pod vrcholem pokračovala v průkopu z Malé síně směrem k Jižnímu komínu. Byly objeveny dvě asi 0,5 m vysoké a 2 m dlouhé pukliny, v jedné je naděje na další pokračování.

Na lokalitě Košlerův sklep byla prokopána přizděná zeď a objevena prostora 2x1,2 m, která má pokračování směrem ke střední části Sv.Kopečku.

Na hlavním pracovišti ZO v jeskyni na Turoldě bylo v r.97 opraveno schodiště, zajištěny uvolněné kameny. Pokračovalo se na přípravě průchodu Jižní chodbou ve Staré krápníkové síni.

V r.98 pokračovala oprava schodišť, údržba trasy a oprava vstupních dveří. Byla provedena kontrola horních pater jeskyně a kontrola bezpečnostních skel a vodního režimu. ZO zahájila jednání o možnosti zpřístupnění jeskyně.

V rámci přípravy průzkumu podzemí Mikulova probíhalo vyhledávání historických materiálů o místním podzemí.

ZO 6-14 Suchý žleb

Hlavní úsilí skupiny bylo v posledních letech napřeno na lokalitu Svážná studna v Moravském krasu. Tento dvojzávrt a aktivní ponor se nachází v levé údolní stráni Lažáneckého žlebu nad obcí Lažánky asi 500 m sz. od odbočky silnice do obce Rudice. První průzkumná šachtice byla kopána v roce 1989, práce pokračovaly v roce 1991. Po prokopání a zadřevení závalu byl v hloubce 9 m zastižen skalní masív. Šachtice pak byla zajištěna železobetonovými skružemi. Bylo zjištěno, že jeskyně je vytvořena na subvertikální puklině SJ a volné prostory se podařilo sledovat do hloubky 22 m. Zde byl nalezen horizont tvořený neogénními sedimenty a též periodický přítok od Z, mizící v závalu. Od té doby byla aktivita zaměřena na zmáhání tohoto závalu s cílem sledovat odtékající vodu. Dosažené výsledky spolu s popisem geologické situace v blízkém okolí byly publikovány ve sborníku Speleofórum 98.

Důležitým momentem při výzkumu jeskyně Svážná studna se stal barvicí experiment, uskutečněný v březnu 1999. Periodický ručej, mizící ve dně závrtu byl obarven ve spolupráci se ZO 6-04 Rudické propadání pomocí 200 g fluoresceinu. Zbarvení bylo pozorováno o týden později pracovníky CHKO Moravský kras uvnitř Rudického propadání. Fluorimetrickým měřením odebraných vzorků bylo posléze určeno místo vývěru, kterým je chodba Staré řeky. Tím byla lokalita Svážná studna definitivně přiřazena k hydrografické soustavě střední části Moravského krasu.

Další hydrografický experiment byl uskutečněn v září 2000. Za relativně suchého počasí byly pomocí hasičské cisterny postupně zavodněny jednotlivé ponory na dně závrtu Svážná studna s cílem ověřit domněnku, že na sever od dnes známých prostor existují vodou protékané trativody. Hypotéza byla za cenu značného zmáchání tří badatelů v plném rozsahu potvrzena a nalezená skutečnost jistě ovlivní směr dalších prolongačních prací.

V červenci 2000 uskutečnila organizace čtyřdenní výlet do Černé Hory navazující na předchozí povedené výpravy (viz Speleoforum 84, 88-90). Byla navštívena památná místa suchožlebské historie - vchod jeskyně Pema (-240 m) v Dragaljskem polji, okolí vylidněné obce Crkvice atd. Byla objevena propasťovitá jeskyně Kozí díra mezi obcí Crkvice a Velim vrchem. Zde postup skončil v hloubce 100 m, kde byla vyčerpána zásoba lan. Podle pádu kamene je další stupeň hluboký přes 30 m. Byl též vykonán sestup do hlavního ponoru Dragaljskeho polje - Vodne jamy (-120 m)

ZO 6-15 Holštejnská

V průběhu roku 97 dokončila stavbu nové základny.

Na lokalitě j. Holštejnská a Nezaměstnaných pokračovalo v r.97 zpřístupňování a mapování prostor objevených koncem roku 1996 pod závrtem č.74. V jeskyních byla vydřevena místa, na kterých došlo díky silným srážkám k vyřícení stěn. V j.Nezaměstnaných pokračoval výzkum na datování vrstev sedimentů pomocí sintrů.

V r.98 pokračovalo rozšiřování objevné sondy v rozrážce XVIII pod závrtem č.74. Celková délka průkopu je 7,8 m, na jeho konci je volná kaverna d.1,5 m, š.1 m a výšce asi 1 m s možností dalšího pokračování.

V r.99 byl v této rozrážce na konci Ovarové chodby ražen další průkop v délce 2,5 m, bylo zadřeveno místo s labilním stropem.

V koncové části Hlavního průkopu byla otevřena nová rozrážka XIX, bylo zde postoupeno o 7,5 m, stěna j. nebyla dosud zjištěna.

ZO provedla údržbu razící techniky, nově vyražené úseky byly zaměřeny, mezi rozrážkami XVI až XVIII bylo provedeno seizmické měření. Bylo zjištěno, že pravděpodobné dno jeskyně leží v hloubce 20-25 m pod stropem.

V r.97 se intenzivně pracovalo v závrtě č.66, kde byla zabezpečena a o 4 m prohloubena vstupní šachtice.

V r.98 pokračovaly práce na přebudování sestupové části, pro uložení železobetonových skruží byl rozšířen téměř svislý sestup do hloubky 17 m, práce byly přerušeny pro nepříznivé počasí.

V r.99 pokračovala úprava stěn nutná pro zaskružování, byla položena základní skruž a bylo postoupeno do hloubky 18,5 m.

V r.98 bylo provedeno několik kontrolních sestupů do závrtu č.71. V závěru roku byla na vstupní mříži nalezena uhynulá srna. V r.99 byla srna odstraněna, znovu vyzděn nový vstup a instalován nový ocelový poklop, který byl téměř okamžitě poničen, opraven a znovu usazen. V jeskyni byl natažen polygon a fixován pevnými body, j. byla znovu zmapována. Proběhla sondáž v koncové části v odtokové chodbě u jezírka, hladinu jezírka se nepodařilo snížit dostatečně pro další postup.

V j. Stará Rasovna byla opravena a znovu osazena rozřezaná mříž a byla čištěna plazivka a 1. polosifon, zanesené při povodních. V r.98 byla rozšířena kritická úžina v Holštejnské chodbě.

V j. č.539 Diaklásová chodba byl v r.99 vylezen komín nad Holštejnskou chodbou, byla vyčistěna vchodová mříž.

V r.99 v j. č.539/I Keprtova chodba byla vyčistěna vstupní chodba od povodňových sedimentů a natažen polygon do Novákova komínu.

V j. Nová Rasovna byla při kontrole stavu po povodňové vlně v r.97 objevena nová chodba, délka volné části je 8 m.

U j.č.810 Šošůvská propast byl v r.98 trvaleji zabezpečen vchod, na dně Krystalového dómku byl rozšiřován neprůchodný trativod. V r.99 byl částečně rozebrán zával nad ústím Oranžové propasti.

V r. 99 byl kontrolován stav závrtu č.59 U Trojičky. Po jarním tání došlo k propadu zeminy asi 8 m s. od vchodu do závrtu, byla poničena výdřeva a objevil se nový trativod.

Vchod závrtu č.70 byl v r.99 rekonstruován a vzápětí kýmsi zničen.

Ve spolupráci se ZO 6-12 proběhla v r.99 otevírka Mechového závrtu (č.15), bylo zde postoupeno do hloubky 15 m s několika možnostmi pokračování.

Ve spolupráci s členy SSS byla v r. 98 na sv. svahu masivu Ohniště objevena 180 m hluboká propast Havran, jejíž průzkum pokračoval i v dalším roce. Spolupráce s OS SSS pokračovala také na dalších lokalitách.

Opravy vchodových mříží a kontrola stavu byly provedeny i na dalších lokalitách ZO.

ZO se podílela na akci úklid odpadků v Moravském krasu, v r.99 podnikla poznávací expedici do pohoří Bihor v Rumunsku.

ZO 6-16 Tartaros

V Novém Lopači proběhlo v r.97 několik akcí v Tulení chodbičce se snahou proniknout do přítokové oblasti sifonu. Pro extrémní náročnost prací se zatím nepodařilo do volných prostor proniknout. Práce směřující k obejití odtokových sifonů byly zahájeny na konci hlavního řečiště, asi 8 m nad odtokovým jezerem. V r.98 byla pro technické potíže z velké části zastavena činnost potápěčů v prostorách za sifony. Pokračoval průkop sedimentů nad sifonem tzv. Přepad. Byl objeven volný komín končící slepě s fragmentem horizontu.

Na Mlynářově propadání byla v r.97 dokončena nová transportní šachta a její vyztužení. V r.98 zde probíhala intenzivní činnost. Byla dokončena těžební šachta a zahájeny práce ve výklenku s předpokládaným odtokem. Byly objeveny malé volné prostory, které vyústily v hloubce 16 m do dvou chodbiček ukončených závalem. Po marných pokusech o průnik koncovými závaly byla zahájeno ražení šachty v místě křížení dvou chodbiček. Koncem roku byly práce zaměřeny na zasedimentovanou chodbičku na konci dříve známého horizontu. Po 3,5 m byl objeven komín a proniknuto do malé síňky se dvěma komíny vedoucími pravděpodobně k povrchu. Bylo zaměřeno 40 m polygonu.

V r.97 byla na lokalitě Vintoky instalována nová uzávěra a byly zkoumány následky povodní, kdy hladina vody vystoupila asi 50 m nad Absolutní dna. Došlo ke zřícení části stěny Ústřední propasti a definitivnímu ucpání průlezu na Absolutní dno, Východní chodbu a Řícený dóm.

V r.98 byl betonovými skružemi definitivně zabezpečen vchod j.Liščí.

Dva členové ZO se v r.97 zúčastnili expedici do Slovinska, do propasti C11. Ve spolupráci s klubem ASAR z Belgie byla uskutečněna expedice do Pyrenejí, do systému Coumo d’Hyurnedo. ZO navázala spolupráci s kluby Speleo Rožňava a Badizer, na Silické planině objevili její členové 2 nové jeskyně.

ZO 6-17 Topas

V r.97 v j.45A Brumlerka byla ukončena činnost s ohledem na situaci, která vznikla zřícením šachty, a byla zpracována závěrečná zpráva.

V r.97 v j.53 Spodní Suchdolská byl udržován transportní koridor, sondováno na konci průkopu a v chodbičce souběžné s hlavním směrem. Pokračování chodbičky souběžné s hlavním směrem j. bylo v r.99 ověřeno jako nereálné. Sondou v komínku na konci hlavní chodby bylo proniknuto o asi 1,5 m výše. Výplň komínku je tvořena vápencovými bloky spojenými sintrem promíseným jílovitou hlínou.

V r.98 bylo v Pustém žlebu prováděno průběžné měření teplot ve ventarolách Kuba a Nad Židem.

Jeskyně č. 51 - situovaná v pravé stráni Pustého žlebu - byla zde prokopávána menší ponorná chodba do cca 15 m od vchodu. S ohledem na velké množství kostí pleistocení fauny byly práce pozastaveny.

Ve spolupráci s Okr.muzeem v Blansku byl v r.97 vydán Atlas jeskyní - díl I., Pustý žleb v nákladu 300 ks.

Ve spolupráci za ZO 601 byly uskutečněny exkurze pro tři skupiny rakouských speleologů a dále několik exkurzí, např. pro občany obce Vavřinec.

M.Audy se v r.98 zúčastnil na pozvání SSS expedice do j.Slovakia v Chorvatsku, kde pořídil řadu fotografií pro publikaci, kterou připravují objevitelé jeskyně.

V obou letech pokračovala spolupráce s rakouskými speleology při výzkumu oblasti v pohoří Totes Gebirge. V r. 98 se společně se členy ZO 622 a ZO 6-25 podařilo objevit 0,5 km dlouhou jeskyni Parohloch s nadějným pokračováním. Výzkum pokračoval i v r.99.

ZO 6-18 Cunicunulus

Na žádost MěÚ v Jihlavě zpracovala ZO v r.97 Návrh na naučnou stezku zaměřenou na pozůstatky dolování v okolí kopce Rudný. Naučnou stezku ZO vybudovala v r.98 (10 informačních cedulí, vyčištění a upravení terénu).

V r.98 byl MěÚ Jihlava do péče ZO přidělen úsek jihlavského podzemí o délce 2,5 km, s pracovním názvem Grand.

Ve štolách Pekelská, Růženina a Pod farou ve Stříbrných Horách bylo v r.97 provedeno měření radonu a beta a gama záření. V Růženině štole bylo nutné vyčistit hlavní partie a odvodňovací drenáž, zanesené po zimě naplavenými usazeninami. V r.99 pokračovalo odstraňování usazenin v jednom rameni štoly, byl obnažen vstup do vyrubané kaverny o d. asi 7 m, š. 5 m a v. 6 m. Z kaverny pokračuje chodba dále, končí po 2 m závalem. V r.98 provedla ZO běžnou údržbu a vyčištění počvy v Pekelské štole.

V r.97 bylo prozkoumáno podzemí pod městem Polná, byly objeveny podzemní chodby z některých měsťanských domů na Husově náměstí (všechny jsou max. po 25 m silně zasedimentovány), studny a část historického dřevěného vodovodu. V r.99 na žádost majitele odstranila zazdívku ve sklepení jeho domku a odklízela sedimenty a balvany za zazdívkou. Práce byly prozatím přerušeny.

U obce Nová Ves byl v r.97 s pomocí pamětníků nalezen a otevřen důl na sepiolit (mořskou pěnu), s celkovou délkou chodeb asi 30 m.

V Přibyslavi pomáhali členové ZO místnímu klubu zmáhat zával v horní části štoly Pod farou, která má údajně být únikovou chodbou z města. V r.98 na žádost starosty obce ZO prozkoumala a zmapovala štolu objevenou ve sklepě při rekonstrukci špitálu z r.1692.

V r.99 byly v podzemních prostorách pod obcí Havraníky dokumentovány prostory po těžbě křemičitého písku, která zde probíhala již od 16. stol.

ZO uspořádala několik přednášek a exkurzí pro veřejnost a navázala spolupráci s OS Jihlavský netopýr. V r.98 se podílela na organizaci celorepublikového setkání zájemců o historické podzemí Stříbrná Jihlava.

ZO 6-19 Plánivy

V r. 97 byla zřízena a zabezpečena nová základna v bývalé hájence naproti Michalově jeskyni.

Na lokalitě Piková dáma byl zajištěn vchod, pokračovaly výkopové práce v chodbě nad Kyvadlem. Byly revidovány a zabezpečeny nebezpečné úseky a zrevidován hlavní polygon ve vstupních částech. V r.98 probíhalo sledování klimatu v oblasti Ledové chodby.

V r.97 v j.Spirálová pokračovalo kopání v Ústřední propasti, v chodbě pod Modrým komínem, byl vystrojen vodorovný traverz nad povodňovým korytem Bílé vody mezi dómem u Přepadu a Odtokovým sifonem.

V r.99 byla činnost v těchto jeskyních zaměřena na provedení čerpacího pokusu v sifonu mezi oběma jeskyněmi. Sifon se podařilo vyčerpat celý, během čerpání byly v Kalvárii prováděny prolongační práce v úžině Střelců na dně Šedé propasti. Bylo zde postoupeno 4 m daleko, ale volné prostory nebyly dosaženy.

V j.13C pokračovaly v r.97 práce v dómu u Barevné kaskády, v Břitovém komínu byla vylezena Katedrála zapomnění s následným objevem vyšších pater a dómu s výzdobou. Nově objevené prostory byly zaměřeny, zmapovány a vyfotografovány. V r.98 bylo hlavní činností čištění aktivního toku Bílé vody, které bylo dokončeno v r.99. V dómu U Barevné kaskády byl zahájen průzkum komínu a byly objeveny krátké horizontální chodby. Výzkum dále pokračuje.

V r.97 proběhlo v Nové Amatérské j. společně se ZO 625 Pustý žleb čerpání zatopených vstupních partií způsobené červencovými povodněmi, v obou letech byly sledovány vodní stavy v Bludišti, v Rozlehlé chodbě, v Macošském koridoru a zaměřovány nezdokumentované prostory v odtokové části Bludiště a v Krematoriu. Bylo zmapováno 900 m chodeb. V obou letech pokračoval průzkum komínů zejména v Odtokové části Bludiště a v Macošském koridoru. V r.98 byly objeveny nové prostory propasťovitého charakteru nazvané Studny za Meandrem a dokončeny dokumentační práce v Krematoriu a Bludišti M.Šlechty, provádělo se měření vodních hladin v Bludišti, v Rozlehlé chodbě a v Macošském koridoru. V r.99 byly dokončovány dokumentační práce v Krematoriu a v Bludišti M.Šlechty a vyhotoveny mapy 1:200. Byly zkoumány komíny v dómu Zemních pyramid, zatím bez dalšího postupu.

V r.98 se skupina soustředila na dokončení publikace Piková dámaSpirálová.

V letech 97 i 98 skupina podnikla několik exkurzí do Slovenského krasu a Slovinska, podílela se také na přípravě Velkého traverzu v Zádielské dolině. V r.98 se členové ZO zúčastnili expedice do P 35 Bleikogelhöhle v Tennengebirge a Labského traverzu. V r.99 se ZO podílela na organizaci 4. mez.setkání speleologů v MK a zorganizovala expedici do propasti C11 (Možnica, Julské Alpy).

ZO 6-20 Moravský kras

Pokračovala v průzkumu vertikálního systému horních pater Katedrály ve Skleněných dómech Punkevních jeskyní pracovním vchodem V 2. Po rekognoskaci jednotlivých stupňů bylo přikročeno k celkovému přestrojení celé trasy až na dno Katedrály. Upraveny byly také nově přístupy k lokalitě za Velbloudem a Peršink. Celkově bylo použito více než 200 m nových lan. Na práci se významně podílela a materiálně-technicky vypomohla SZS.

Koncem r.1999 bylo započato s komplexním mapováním a zaměřováním celého vertikálního systému v návaznostech na povrch a horizontální systém starých Skleněných dómů (Matuška, Štos P.). Celá práce bude dokončena do konce r.2000 a bude sloužit jako podklad pro další výjimkové řízení na této lokalitě a korekci dosavadních výsledků měření.

Pracovní skupina Michala Šenkýře pokračovala ve vytěžování nadějné Rumové síňky v předních partiích Skleněných dómů s cílem potvrdit domněnku o existenci pravé (paralelní) větve těchto prostor. Vytěžování sedimentů pokračovalo i v hlavní horizontální chodbě za Velbloudem, kde došlo k celkovému postupu o dalších 8 metrů v plném profilu (Klimeš, Pavlíček,aj.).

Ze starých Skleněných dómů byly vyklizeny poslední zbytky staré výdřevy z Divočiny a už zbytečné kovové žebříky z prostor Katedrály. Nadále již nebylo pokračováno v těžební štole jjz. směrem z Katedrály. Konečný verdikt o tomto pracovišti bude stanoven po analýze výsledků zaměřování vertikálního systému horních pater Katedrály.

Skupina po dohodě se ZO 6-10 ukončila smluvní vztah o používání základny nedaleko Hlubokého závrtu a novým smluvním aktem se Správou jeskyní Moravského krasu v Blansku převzala do nájmu bývalé stanoviště fotoslužby pod Punkevními jeskyněmi. V průběhu dvou let (1998-2000) realizovala celkovou opravu objektu, zahrnující zejména přestavbu nevyhovujícího interiéru, zateplení, opravu střechy a odstranění následků dlouhodobého zatékání, úpravu okolí a řadu dalších prací.

Velmi významný byl i příspěvek k propagační a dokumentační prezentaci společnosti. Videosnímky tvůrčího studia Petra a Slávy Chmelových - Dvojí tvář Punkvy, Tajemství Amatérské jeskyně, Blázni v podzemí, Labský traverz, Propast mezi Kačkama a Kortmanka si získaly řadu prestižních ocenění na amatérských i profesionálních setkáních.

Čtyři členové ZO působí aktivně v SZS, stanici 3 MK a dva z nich se zúčastnili úspěšné expedice do Mexika.

V rámci expediční činnosti uskutečnila ZO v roce 1998 výjezd do Maroka, jehož součástí byla i návštěva několika jeskynních systémů v pohoří RIF.

ZO 6-21 Myotis

V r.97 probíhal výzkum lokalit především v oblasti Žďáru u Petrovic, kde začaly otvírkové práce v ponoru. Po vykopání šachty 1,5x2 m byla v hloubce asi 4 m nalezena horizontální chodba, v jejíž levé stěně je puklina s průvanem. Lokalita byla zajištěna skružemi. Prolongační práce na lokalitách v oblasti Žďáru probíhaly i v r.98. Na lokalitě 1A byla zpřístupněna další část jeskyně o délce cca 15 m. V r.99 pokračovaly práce na rozšíření otvoru, kudy odtéká voda.

Na lokalitě Propástka u Verunčiny j. bylo odstraněno bahno zanesené při povodni a prohloubeno dno. V r.98 probíhaly práce na instalaci lanovky pro odvoz materiálu, v r.99 byly čistěny chodby.

V r.98 se činnost soustředila především na novou lokalitu - závrt Člopek na planině Harbechy. Po prokopání 3 m se objevila puklina se silně erodovanými stěnami. Kvůli nebezpečí padajícího kamení byla vykopána šachta vedoucí do pukliny. V hloubce 15 m se mezi kamennými bloky objevilo pokračování jeskyně. V lednu 99 byla objevena horizontální chodba ústící po 70 m do většího dómu s malým přítokem. Z dómu byla prokopána pětimetrová horizontální chodba ve směru odtoku vody a byla objevena chodbička, kudy odtéká voda. Další práce znemožnila přítomnost CO2 (místy u dna až 12%). Další výzkum probíhal v prostoře pod vstupní šachtou, v místě odbočky do horizontální chodby. Odklízely se sedimenty ze dna a odkrývalo koryto, kudy odtéká voda ze závrtu. Jeskyně byla zmapována a byl instalován uzávěr vchodu.

Členové ZO spolupracují na vylepšování muzea ve Vilémovicích, v r.99 zorganizovali dvě akce zaměřené na vyčištění stěn propasti Macochy a okolí od odpadků.

V r. 97 bylo uspořádáno několik exkurzí do Moravského a Českého krasu, do Rumunska a na Slovensko. V r.98 ZO uspořádala poznávací expedici do krasové oblasti v Německu.

ZO 6-22 Devon

Většina činnosti ZO byla v letech 97 a 98 zaměřena na udržování lokalit v konzervaci, kde se opravovalo vystrojení a zabezpečení vchodů a na rekonstrukci základy. Členové ZO se zúčastňovali akcí jiných ZO do jeskyní Slovenska, Rakouska a Rumunska.

ZO 6-23 Aragonit

V r.97 byla činnost soustředěna zejména do Zbrašovských aragonitových j. Byl opětovně zprůchodněn a zabezpečen Objevitelský komín. V březnu 98 byl zaměřen jeho základní polygon (d. 73 m, deniv. 44 m). V prostorách Béčko a Bezejmenná byly provedeny výkopové práce se současným snižováním hladiny vod ve výkopu. V Béčku byl lokalizován pramen 22 oC teplé minerální vody, který jeskyni zásobuje a vytváří zde jezírko.

Prolongační práce pokračovaly především pod betonovou podlahou jeskyně U krokodýla, kde byl zastižen pravděpodobně vývěrový kanál hydrotermálních vod. V r.98 pokračovaly odkrývkové práce Pod kazatelnou.

V Jeskyni smrti byl odsát CO2 o koncentraci 50%, kterým je prostora trvale zamořena, lokalita byla detailně prozkoumána a zmapována.

V říjnu 98 zahájila ZO likvidaci zakládek rubaniny v tzv. Uchu ve Veselé j. a v puklině mezi Mramorovou a Veselou j. Bylo vyvezeno cca 20 m3.

V r.97 pokračovaly práce ve ventarole Šípsil v lomu Na Kučách, v Temných skalách byla popsána a změřena jeskyně Komáří.

V r. 98 probíhal v terénu sběr dat pro vytvoření Přehledné mapové a popisné evidence Hranického krasu.

V průběhu obou let spolupracovala ZO při speleopotápěčském průzkumu Hranické propasti se ZO 702. 25.7.98 vytvořili pp. Haša a Skoumal nový český hloubkový rekord sestupem do 130 m.

Počátkem r.2000 byl ve Zbrašovských aragonitových jeskyních pod vedením M.Geršla proveden detailní geologický průzkum tzv. Paralelního komínu (oddělené části Starého vchodu, nověji nazývaného Objevitelský komín). Bylo zjištěno, že má spodní část neprostupně uzavřenou jeskynními sedimenty, především hlinitokamenitou sutí. Byly odebrány vzorky sedimentů pro petrografické analýzy, které by měly po komplexním vyhodnocení vypovídat o způsobu a chronologii zaplňování celých ZAJ.

Pod vedením prom. geol. J.Stáhalíka pokračoval geologický výzkum Jeskyně smrti v ZAJ. Oxid uhličitý s koncentrací až 40 % obj. byl při všech průzkumných akcích úspěšně odsáván průmyslovým vysavačem firmy Kärcher až do neškodných hodnot. Poprvé v historii byl pod vedením M.Geršla a V.Zely, za použití speleoalpinistických technik, prozkoumán Komín v Kladivounu, jehož vstup se rovněž nachází v Jeskyni smrti pod trvalou úrovní hladiny oxidu uhličitého. Komín ve výšce cca 28 m přechází v neprostupné, značně zúžené pukliny a zatím nebyl detailně zmapován. Jeho morfologie vypovídá o typické hydrotermální genezi. Tři akce byly věnovány hledání tzv. Michalovy jeskyně, tvořící součást ZAJ, známou pouze z kratičké zmínky v článku z 30. let. Pod vedením J.Stáhalíka byla v ZAJ vyčištěna puklina U střevlíka a vyhotovena její detailní geologická mapa. J.Stáhalík rovněž vypracoval podrobné tektonické mapy ZAJ, zahrnující především Křtitelnici, Jurikův dóm a Jeskyni smrti.

Další výzkumná činnost pod vedením M.Geršla a F.Travěnce se soustřeďovala na kompletní inventarizaci hydrotermálních sintrů, především známých gejzírových stalagmitů v Hranickém krasu (ZAJ, Hranická Propast). Cílem je detailně zmapovat jejich rozšíření a ve spolupráci s Katedrou geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně provést odpovídající analýzy a doplnit tak poznatky o genezi hydrotermálních sintrů pocházejících ze 40. let. Dle pokynů M.Geršla manželé Ouhrabkovi (AOPK ČR) trigonometricky zaměřili nadmořské výšky všech hydrotermálních sintrů v ZAJ.

Pod vedením L.Mórocze probíhá intenzivní prolongace Jeskyně v Temných skalách (nesprávně nazývaná Komáří jeskyně), které bylo věnováno 33 akcí. Jeskyně byla z původních -1,5 m prohloubena na -8,0 m, přičemž bylo vytěženo cca 20 m3 sedimentů. Jeskynní výplň je průběžně geologicko-petrograficky analyzována.

Bylo provedeno velké množství povrchových exkurzí zaměřených na komplexní poznání celého krasového území včetně aktuální letecké fotodokumentace Propastska, lomu Na Kučách a oblasti okolí Jeskyně v Temných skalách.

V rámci hostování našich členů v ZO 7-02 ČSS „Hranický kras" Olomouc bylo pokračováno v průzkumu Hranické Propasti. Potápěči zaměřovali oblast Rotundam, měřili teploty vody na Zubatici, Rotundam, u UUU, Nebe I a zjišťovali viditelnosti (dohlednosti). Byly odebrány vzorky vody s tzv. Soplíky.

Pod vedením Ivo Baroně z ČSOP ZO č. 76/06 Orchidea z Valašského Meziříčí a RNDr. Zdeňka Řeháka, PhD. z katedry zoologie a ekologie PřF MU v Brně a ve spolupráci se ZO 7-02 ČSS „Hranický kras" Olomouc byl proveden potápěči odběr uhynulých netopýrů a jejich mláďat v Hranické Propasti v části Rotundas. Podle předběžného sdělení obou chiropterologů se jedná o nejsevernější (v ČR) tzv. jeskynní letní kolonii netopýra velkého.

Ve spolupráci s ČGÚ byly zkoumány nově objevené zaniklé dobývky pokrývačských břidlic a polymetalů v širším okolí Oder. M.Geršl se zúčastnil průzkumu zaniklého ložiska na těžbu živců Dolní Bory - Hatě.

V oblasti historie výzkumu Hranického krasu získala B.Šimečková několik fotografií objevitelů ZAJ Josefa a Čeňka Chromých, originální gumové razítko s podpisem Josefa Chromého a členskou legitimaci Spolku pro udržování Zbrašovských jeskyní v Hranicích Čeňka Chromého z roku 1926.

ZO 6-24 Spelektra

Pro neplnění povinností jí byla v r.97 pozastavena činnost a ZO se posléze samozrušila. Zbývající členové vstoupili do Moravského speleologického klubu.

ZO pracovala v Novoroční jeskyni. V komíně v zadních partiích staré části jeskyně před plazivkou do novějších částí se po rozšíření okna podařilo proniknout do systému komínů a chodbiček o celkové délce 40 m nazvaného Velikonoční jeskyně.

Průnik do chodbičky a komínu, který se v 6,5 m neprůlezně zužuje se podařil ve vertikální puklině na dně Šentovny.

Pokračovaly práce v sondě v Bahenním dómu, za dobu existence ZO Spelektra zde proběhlo 168 akcí, sonda byla prodloužena o 8 m s viditelně dalším pokračováním.

V jeskyni byly během působení ZO postupně vyměněny všechny stabilní žebříky a fixní lana.

ZO 6-25 Pustý žleb

V r.98 ZO dokončovala publikaci o Nové Amatérské j., probíhalo měření v N.Amatérské j.

ZO uspořádala expedici do Slovinska, do Totes Gebirge v Rakousku a do Rumunských jeskyní.

V r. 1999 pokračoval průzkum Amatérské jeskyně, zejména Sloupského koridoru.

V druhé polovině roku se uskutečnilo několik akcí zaměřených na revizi technického vystrojení jeskyně a hydrologická pozorování a dvě speleopotápěčské akce za 1. sifon, zaměřené na lokalizaci koncových částí pomocí radiomajáku, revizi objevitelských postupů z roku 1989 a zmapování některých dosud nezmapovaných částí (ve spolupráci se ZO 6-17 a 6-22).

Na Sloupských vintokách proběhlo několik akcí zaměřených na odstranění následků povodně z roku 1997 a opětovné zpřístupnění prostor pod Ústřední propastí, byla zde provedena revize technického vybavení. Bylo proniknuto do Igorovy propástky za účelem revize situace po povodni a bylo rozhodnuto o zpřístupnění těchto částí destrukční metodou v r.2000. V Propasti u Mraveniště bylo vytěženo asi 100 kbelíků sedimentů.

Členové ZO se zúčastnili dvou expedic pořádaných sdružením Kóta 100 na krasovou planinu Možnica ve Slovinsku, kde pokračovali v průzkumech z minulých let. Největšího úspěchu bylo dosaženo v jeskyni C11, kde bylo nalezeno pokračování v okně propasti Starých orlů a objevena řada nových šachet. Byla objevena nová propast Pretty Women, se 155 m hlubokou studnou.

Někteří členové rovněž působili v rakouském pohoří Tennengebirge, kde se zúčastnili další společné expedice s rakouskými kolegy.

Skupina organizačně zajišťovala IV. mezinárodní setkání speleologů v MK a II. Nár. speleologický kongres.

Další významnou činností byla sumarizace výsledků výzkumu Amatérské jeskyně a sestavení a vydání odborné monografie Amatérská jeskyně - 30 let od objevu největšího jeskynního systému v ČR.

ZO 6-26 Speleohistorický klub Brno

V r.97 skupina podnikla několik exkurzí po Moravském krase, v j. Malý lesík spolupracovala při vyčerpávání vody z Panny. Další exkurze byly do Labských pískovců, Českého krasu, Stránské skály, Slovenského ráje a do Rumunska.

Z0 6-28 Babická speleologická skupina

Po většinu roku 1997 ZO pracovala v j.č.1318 Větrná propast. Během průzkumu Malé Novohradské propasti byla objevena Velká Novohradská propast hluboká 30 m s pěknou výzdobou ve spodní části. Byl zkoumám sifon v jedné z odboček propasti, ale nové prostory nebyly dosaženy. Bylo potvrzeno neprůlezné propojení s j. 1303 Zadní pole. Celková hloubka Větrné propasti je cca 80 m.

V závrtě č.9 v závrtové skupině Zadní pole byla vyhloubena 3 m šachta, která vyústila do 4 m dlouhé horizontální chodby. Práce zde budou pokračovat.

ZO 7-01 Orcus

Činnost ZO narušily v r.97 letní povodně, které poškodily budovu s klubovnou ZO, na odstraňování škod byly odpracovány stovky hodin.

V l.97, 98 a 99 probíhaly kontroly netopýrů v j. Moravskoslezských Beskyd a v dolech Jeseníků a Oderských vrchů. Členové prac.skupiny Vsetín zkoumali letovou aktivitu vrápenců u vchodu do j. na hřebenu Kopce a v Hranické propasti, s cílem identifikovat místo, kudy netopýři pronikají do Rotundy. V r.99 proběhly chiropterologické kontroly také v nově objevených dolech Zálužná II a Hermína. Kontrola v dole Čermná-potlachový po 10 letech prokázala, že se opět stal významným zimovištěm.

V oblasti j. hřebene Kopce byla v r.98 vybudována síť pevných bodů pro měření posunu svahů.

V r.97 ZO obnovovala uzávěr vstupu, likvidovala zával a upravovala sestupové trasy v dole Čermná - Černý důl.

V r.98 bylo opraveno zabezpečení vstupu do Černého dolu a nově vystrojena jeho vstupní šachta, v dole Zálužná byl lokalizován spodní vchod a byla zahájena jednání o zabezpečení hlavního vstupu. Ve spolupráci s CHKO Beskydy byla ocelovými žebříky vystrojena vstupní propast Kněhynské j. a opraveno uzavíraní vstupní mříže.

V l.97, 98 a 99 pokračovalo v NP Podyjí mapování Brněnské j. a nové lokalizované Bohumínské j.

V oblasti Oderských vrchů byl lokalizován zřejmě nejrozsáhlejší hlubinný důl po těžbě břidlice Ján a uskutečněn první sestup (vstupní kolmá šachta je hluboká 150 m). V r.99 v této oblasti proběhla dokumentace nově lokalizovaného dolu Zálužná II, jehož délka přesahuje 500 m.

Ve spolupráci s ČSOP V.Meziříčí byl v r.99 obnoven uzávěr Kněhyňské propasti, dolu Olšovec a všech lokalit na hřebenu Kopce.

V r.99 byl v oblasti Andělské hory zmapován starý důl, do kterého se otevřel vstup v r.97 po záplavových deštích a nově lokalizovaný důl Hedvika.

ZO uspořádala několik exkurzí do důlních děl, zabezpečovala činnost spel. kroužku pro děti a mládež, uspořádala několik přednášek.

ZO navázala na spolupráci s krymskými speleology a uspořádala výpravu na Krymský poloostrov, do Rumunska, členové vsetínské prac. skupiny objevili propast Kosí (-12 m) na Plešivské planině, podíleli se na výzkumech ZO 1-11 na Dolném vrchu a zorganizovali expedici do Rumunska.

V r.99 byla společně s italskými speleology z klubu San Giusto z Terstu připravena expedice Monte Musi, která byla kvůli velmi špatnému počasí přenesena do Terstského krasu a Dolomitů. Ve spolupráci s polskými speleology a dalšími institucemi je připravován mez. projekt ke sledování kvality vody v oblasti Západních Karpat.

ZO 7-02 Hranický kras

Členové ZO se v r.97 zúčastnili několika akcí na Hranické propasti, výjezdu k Rudému moři, jeden člen byl na akci v Indickém oceánu. D.Skoumal se zúčastnil průzkumů na Sardinii a v Anglii.

V r.98 se uskutečnilo několik sestupů do Hranické propasti. Největším úspěchem byl hloubkový rekord 130 m ze dne 25.7.98 vytvořený dvojicí Háša a Skoumal.

ZO 7-04 Sever

Činnost ZO se v letech 1996 - 1999 ubírala několika směry.

Práce na krasových lokalitách Rychlebských hor se zaměřila na exkurzní činnost a ochranu jeskyní, zejména na opravy poškozených uzávěrů vchodů do jeskyní (jeskyně U borovice, jeskyně Rasovna). Každým rokem společně se ZO 7-11 jsou sčítáni netopýři v j. Rasovna, Roušarova a Velký dóm.

ZO podnikla několik tematických zájezdů do jeskyní v Polsku a jeden člen se zúčastnil sportovního sestupu do propastí v Itálii. Členové ZO stáli u zrodu severomoravské stanice SZS, zorganizovali několik předváděcích akcí pro různé složky CO a účastnili se akce Labský traverz.

V r. 1998 byla zorganizována velká akce na oslavu 20. výročí činnosti skupiny a v r. 2000 se členové účastnili příprav oslav 50. výročí zpřístupnění jeskyní Na pomezí.

ZO 7-07 Ostrava

V r.99 pracovala na Štramberku v jeskyních Vykopaná, Slámovka a po objevení Pouťové jeskyně v květnu 99 na průzkumu této jeskyně. V jeskyni Pouťová se podařilo dostat do hloubky 8 m, podle geologických vrtů může být hluboká až 80 m a dlouhá až 1.000 m.

Členové ZO exkurzně navštívili jeskyně Javoříka a Moravského krasu, pokusili se zdolat Mont Blanc, podíleli se na záchranářském cvičení Rejvíz 1999 a Výkleky 1999.

ZO 7-08 Sovinec

ZO se v r.97 zaměřila na práce v puklinové j.č.4 v sovineckém lomu. V její koncové části pokračovaly prolongační práce v místě křížení puklin. Hlavní puklina po rozšíření o 1 m a prohloubení o 6 m dosáhla místa, kde lze navázat na nadějnou, 8 m hlubokou puklinu. V jeskyni č.12 byly sledovány stavy netopýrů.

V r.98 byla překonána 8 m dlouhá puklina, jejíž dno se zužuje a je zasuceno. Pokračování západním směrem je neprůlezné. Skupina zkoumala pseudokrasové jevy a důlní činnost v oblasti Hornomoravského úvalu a v předhůří Nízkého Jeseníku.

ZO 7-09 Estavela

V r.1998 došlo k obnovení činnosti ZO v souvislosti s příchodem nových členů. V r.98 pokračovaly prolongační práce na lokalitě Čelechovice na Hané ve Škrapové jeskyni ve Státním lomu a dokumentační práce v dalších jeskyňkách vápencového ostrůvku. V r.99 pokračovaly práce ve Škrapové jeskyni, bylo zde dosaženo délky 6 m. Na lokalitě probíhaly další dokumentační a mapovací práce a sedimentologický průzkum.

V r.98 byly v jeskyni ve Hvozdecké hoře u Vojtěchova zahájeny sondážní práce v "centrální síni" jeskyně, které v r.99 vedly k objevu 3 m dlouhého, nepříliš nadějného pokračování k jihu. Bylo započato s mapováním jeskyně a byl zde proveden orientační sedimentologický průzkum. ZO uspořádala několik exkurzí do různých krasů v ČR.

ZO 7-10 Hádes

V r.96 byl po několika povrchových akcích v z. oblasti Příčného vrchu nedaleko štol Melchiora nalezen důl na Fe rudy z 18.-19. století, nazvaný U srnce.

V r.97 uspořádala ZO několik exkurzí do starých důlních děl, kontrolní profárání dolu Šimon a Juda v malé Morávce, dvě expedice na Slovensko do starých důlních děl v Dubníku a do jeskyně Mrtvých netopýrů a dalších jeskyní v Nízkých Tatrách.

Členové ZO pomáhali Policii ČR Jeseník při hledání ztracené holčičky ve starých důlních dílech v oblasti Rejvízu a Domašova.

Členové ZO pracovali na opravách základny po povodních, ve spolupráci s Hornickým muzeem ve Zlatých Horách a OÚ v Jeseníku uskutečnila ZO v rámci Dnů evropského dědictví fárání do podzemí pro veřejnost.

V r.99 pokračovaly práce na opravě základny. Členové ZO navštívili několik břidlicových důlních děl ve vojenském prostoru Libavá, uspořádali týdenní poznávací expedici po báňských dílech v Krušných Horách, prozkoumali rudný revír Mníšské Jámy v katastru obce Vernířovice, většina místních důlních děl je zavalená. Koncem roku byla prozkoumána Olověná štola ve Zlatých Horách a potvrzena možnost propojení štoly Merchior s nedávno objeveným dílem Srnec.

Při expedici Krížská dolina (Nízké Tatry) byly prozkoumány dvě centrální oblasti těžby. Podařilo se profárat 2,5 km dlouhý překop, ze kterého vedly rozrážky do důlních děl z 50. let.

ZO 7-11 Barbastellus

V r.96 pokračovaly otvírkové práce v horní části jeskyně 3b. Na konci roku bylo dosaženo celkové délky horního patra 36 m.

V CHKO Český ráj byly prováděny nettingy a jimi byl ukončen desetiletý cyklus chiropterologických průzkumů v této oblasti - byla prokázána přítomnost 18 druhů. Pokračovaly zimní kontroly netopýrů na lokalitách v Jesenické oblasti a přilehlé části Orlických hor.

ZO provedla kontroly opuštěných důlních děl (40) na severní Moravě z hlediska výskytu netopýrů, zpracovala podrobnou zprávu s návrhy na opatření respektující jejich ochranu a předala ji AOPK v Praze.

V r.97 intenzivně pokračovaly práce na jeskyni 3b (dosaženo délky 57 m). Práce byly přerušeny záplavami a celá ZO se soustředila na odstraňování následků povodně.

Pod vrcholem Jizbáň se na poli po opadnutí vody objevilo 7 kruhových propadlin, které byly zdokumentovány. Nejhlubší z nich (5 m) byla osazena skružemi a uzavřena pro příští možný průzkum.

Probíhaly pravidelné zimní kontroly netopýrů na sledovaných lokalitách.

ZO 7-12 Freatic

V letech 97 a 98 pokračoval průzkum starých zatopených dolů na břidlici v oblasti Vítkovska na Opavsku. Byl zde též prováděn výcvik speleopotápění. ZO spolupracovala se ZO 1-05 na dole v Chrustenicích a se skupinou Siréna Prešov na průzkumu opálových dolů Dubník - štolňa Jozef, kde byly objeveny nové prostory.

Ve spolupráci se skupinou Ghiviné probíhal průzkum zatopených jeskyní na Sardínii. V r.98 bylo v jeskyni Grotta del Utopica dosaženo vzdálenosti cca 900 m v hloubce 3042 m a byly objeveny nové prostory na konci jednoho z hlavních koridorů.

ZO 7-13 Hajcman

Byla založena v r.99. Část jejích členů spolupracovala při objevování a průzkumu starých dobývek se ZO 7-12, účastnila se akcí 7-01 a 7-07. ZO se snaží zabezpečit štolu v Nových Těchanovicích v osadě Zálužná a dosáhnout jejího prohlášení za přírodní památku.

Ve spolupráci s potápěči z Tarnowskich Gor v Polsku bylo domluveno několik společných akcí v Polsku a v Oderských vrších. V Polsku členové ZO navštívili jeskyně Studnisko, Studnia Szpatowców a štolu v Tarnovskich Gorach.

Zpráva o činnosti ÚOK pro pseudokras

Komise byla zapojena do úkolu AOPK ČR Jednotná evidence speleologických objektů, vyhotovená evidence pseudokrasových lokalit byla využita při vydání mapy Jeskyně a krasová území ČR. ÚOK se podílela na koordinaci výzkumu a dokumentace Ledových slují v NP Podyjí, pokračoval výzkum a dokumentace mykorrhizních výplní a výzkum mikroklimatu pseudokrasových lokalit. Významných výsledků bylo dosaženo při speleoarcheologickém výzkumu pískovcových jeskyní a skalních převisů a jejich sedimentárních výplní v obl. Českého ráje, Kokořínska, Českolipska a Děčínska.

V rámci mezinárodních aktivit uspořádala v r.98 několik akcí:

* 12.-14.6. Chřibská u Děčína: pracovní aktiv zaměřený na výzkum, evidenci, dokumentaci a ochranu kořenových tvarů

* 22.-24.10. Vranov nad Dyjí: seminář Pseudokrasové jevy v krystaliniku jižního okraje Českého masivu na příkladu Podyjí

* 17.-19.4. Srbsko (Český ráj): Speleoarcheologické minimum

* 24.-26.7. Lhota (Kokořínsko): pracovní aktiv Vznik, sedimentární výplně a osídlení v pískovcových převisech na Kokořínsku.

ÚOK se podílela na vydání sborníku Pískovcový fenomén - klima, život, reliéf, krátkého přehledu dějinami člověka ve skalním mikroregionu Mužský-Branžež (Český ráj) a sborníku Pseudokrasový sborník I.

Jiří Kopecký

Zpráva o činnosti ÚOK speleopotápěčské

V letech 1997 - 2000 pracovala ÚOK ve složení: předseda - M.Piškula, členové: J.Štětina, D.Hutňan, S.Bílek, F.Travěnec, J.Hovorka, L.Benýšek.

Komise se scházela nepravidelně, zpravidla jednou za rok. Na svých zasedáních se zabývala především otázkami výcviku a přiznávání výcvikových kvalifikačních stupňů. Kvalifikaci v tomto období získalo celkem 11 jeskynních potápěčů, 4 zkušení jeskynní potápěči a 1 instruktor jeskynního potápění. Mimo jednání na schůzích řešila ÚOK aktuální problémy pomocí internetu.

Michal Piškula

Zpráva o činnosti ÚOK pro historické podzemí

Historické podzemí bylo v nějaké míře zkoumáno nejméně polovinou všech jeskyňářských skupin, jak je patrné z publikovaných a archivních materiálů. Dochází zde k silné komercionalizaci aktivit, kdy členové ČSS jsou zároveň členy nějaké firmy zabývající se sanací a průzkumem historického podzemí. Zprávy o činnosti jsou financovány odběratelem a nejsou předávány do archivu ČSS, což považuji za správné a pochopitelné. Přesto prosím skupiny, aby své zprávy archivovaly a po několika letech je předaly do archivu ČSS. Nejaktivnější jádro lidí zabývajících se historickým podzemím je vázáno na okruh kolem Krasové deprese, které tímto blahopřeji k několika vynikajícím publikacím.

V průběhu roku 2000 byl vzkříšen pět let starý návrh V.Cílka a režisér J.Harvan natočil pro ČT 2 desetidílný seriál Podzemní Čechy, který má běžet na jaře roku 2001. V seriálu vystupuje celá řada skupin ČSS. Prvních sedm dílů se týká historického podzemí, poslední tři díly moderních kolektorů, tunelů, podzemních garáží apod.

Ve smyslu návrhu předloženého VS doporučuji zrušit současnou komisi pro historické podzemí, která nefunguje. Naopak na internetu funguje několik zájmových skupin. Za důležité považuji, aby nedocházelo k příliš otevřenému internetovému publikování materiálů, jako jsou mapy a plány.

Václav Cílek

Zpráva o činnosti ÚOK pro dokumentaci

Práce probíhaly v několika úrovních:

1. Shromažďování zpráv o výzkumech a průzkumech od složek ČSS, separátů článků vydaných v různých odborných časopisech a publikacích, časopisů a knih.

2. Výměna publikací. Výměnou za Speleo a Speleofórum dostává ČSS mnoho zahraničních časopisů, např. NSS News (USA), Cave and Caving (V.Británie), Spravodaj SSS (Slovensko), Die Höhle (Rakousko), Stalactite (Švýcarsko). Kromě toho kupuje ČSS tyto hlavní periodika: International Caver (Velká Británie), Spelunca, Karstologia (Francie).

3. Publikační a ediční činnost. Od minulé valné hromady byly vydány další svazky Knihovny ČSS - Archeologie a jeskyně, Tetín speleologický a historický, Měkkýši NP Podyjí, Pískovcový fenomén, Základy speleologického mapování, Fotografování v podzemí, Pseudokrasový sborník 1. Byla vydána Spelea 24-30 a každoročně vycházel sborník Speleofórum.

Doporučuji zrušit komisi pro dokumentaci a místo ní zřídit Redakční radu ČSS, která by se starala o koordinaci a vydávání periodik.

Václav Cílek

Zpráva o činnosti ÚOK vědecké

Podobně jako v minulých letech se činnost ÚOK zaměřila na následující tři okruhy problémů:

1. Krasové pochody a metabolismus CaCO3, jeho rozpouštění a druhotné srážení.

2. Sedimentologie a paleontologie krasových výplní i povrchových sedimentů jako zdroj informací o vývoji krasu.

3. Zajištění vědeckého zhodnocení různých nálezů při speleologických výzkumech.

K těmto třem hlavním směrům činnosti přistoupily v daném období i revitalizační studie dobývacích prostorů, zejména v koněpruské oblasti.

Co se týče metabolismu CaCO3 nejrozsáhlejší studie proběhly v Českém krasu, kde byly sledovány krasové prameny a jejich karbonátové sedimenty, především vyvěračka ve Sv. Janu pod Skalou a velké ložisko pěnovců s ní spojené. Zde zpracoval celý kolektiv odborníků pod vedením K.Žáka z ČGÚ stratigrafii základní sondy, v níž mocnost pěnovců a travertinů dosáhla 17 m. Byl zde proveden rozbor malakofauny a archeologických nálezů v korelaci s radiometrií (14C, 18O), rekonstrukce čela pěnovcového stupně i korelace s údolním ložiskem v údolí Švarcavy nad Černošicemi. Byl sledován režim vyvěračky i dalších pramenů v Českém krasu. Paralelně byl proveden výzkum nově zjištěných pěnovcových ložisek v suchém údolí nad Tetínem a při úpatí Kotýzu u Havlíčkova mlýna. Vzájemný poměr potoční a pěnovcové sedimentace je studován na nově otevřeném profilu v holocenní terase u skály Zubák v rokli pod Zadní Kopaninou. O ložisku ve Sv. Janu je předložena do tisku obsáhlá studie, profily v Z.Kopanině, nad Tetínem, pod Kotýzem a rovněž v Čertově strouze u M.Chuchle jsou připravovány pro zářijové zasedání Holocenní komise INQUA a program PAGES v Praze (v r.2000).

S otázkou migrace a druhotného srážení CaCO3 úzce souvisí i výzkum výplní převisů a jeskynních výklenků v pseudokrasu kvádrových pískovců české křídy (Polomené hory, Labské pískovce, Český Ráj), kde úsek odpovídající zhruba holocennímu klimatickému optimu je na řadě míst primárně vápnitý, což dokládají bohaté malakofauny i kosterní pozůstatky, nacházené obvykle spolu s archeologickými památkami (mezolit až starší doba železná). Původ CaCO3 v prostředí nevápnitých kyselých hornin zatím není jednoznačně vyřešen. Mimo krasové oblasti jsou sledována i pěnovcová ložiska v oblasti nevápencových, avšak vápnitých hornin, např. ve flyši Bílých Karpat, která se některými znaky, především nedostatkem větších mocností strukturních pěnovců a travertinů, liší od ložisek v krasu.

Pozornost se dále soustředila na fosiliferní sedimenty v krasu metamorfovaných vápenců českého krystalinika, především v českokrumlovské oblasti, kde se podařilo odkrýt sedimentární sledy s bohatou malakofaunou a zčásti i kosterními pozůstatky již na čtyřech lokalitách v údolí Hučnice a sousedního úseku údolí Polečnice. Nejnověji provedl I.Horáček výzkum na lokalitě Jiříčkova skála u Malenic na Volyňce.

V Českém krasu byly zkoumány jeskynní vchody v jižní části území (Železná a Modrá jeskyně v oblasti Mramoru, dále na Skalkách u Tobolky). Podobně jako na Bacíně všechny tyto lokality obsahují vedle měkkýšů i poměrně bohaté nálezy kostí, takže poskytují cenné doklady pro vzájemnou korelaci obou skupin fauny. Úplný postglaciální sled odkryla skupina I.Horáčka ve vchodu jeskyně na Skalici u Měňan, kde v provápněném horizontu na hranici boreál/atlantik byl nalezen i mezolitický kamenný artefakt. Horáčkova skupina rovněž přinesla bohaté nálezy kostí i malakofauny z několika lokalit v severní části Moravského krasu.

Z průběžně sledovaných nálezů na různých lokalitách si zaslouží zmínky zjištění zbytků plodů Celtis a nečetných zbytků malakofauny ve výplních dutin odkrytých v lomu u Vitošova na Zábřežsku, což ukazuje na staropleistocenní věk uvedené výplně.

Komise rovněž zajišťovala revitalizační a ochranářské opatření v dobývacím prostoru v koněpruské oblasti, kde je průběžně sledován postup těžby a s ní souvisejících zásahů i nastupující revitalizace úseků, kde již těžba končí, jako je fronta lomů na Zlatém koni přiléhající ke Kotýzu. Jde o sledování přirozené sukcese vegetace a drobné fauny v opuštěných lomových odkryvech, pokusy o urychlení revitalizace umělými výsadky příslušných druhů z přirozených lokalit v nejbližším okolí (Allium montanum a plž Chondrina avenacea v lomu Kobyla-Sever). Dále o podrobný výzkum krasových povrchů v některých vybraných úsecích, především na Voskopě. Tyto práce průběžně pokračují a jejich výsledky lze uplatnit i na jiných lokalitách. Z hlediska ochrany krasu má význam rozšíření chráněného území v prostoru Kobyly.

Řada dosažených výsledků bude demonstrována mezinárodní veřejnosti při jednáních a exkurzích v rámci Eurazijské subkomise Holocenní komise INQUA a projektu PAGES, která se uskuteční v září 2000 na vybraných lokalitách v Českém krasu a rovněž v pseudokrasu severočeských kvádrovcových pískovců.

Závěrem upozorňujeme na publikaci NATO ASI series z r.1997 nazvanou Third Millenium BC Climate Change and Old World Collapse (Springer Verlag, Berlin-Heidelberg), na jejíž edici spolupracoval náš jeskyňář a krasový badatel Jiří Kukla a v níž dr.Ložek uveřejnil příspěvek nazvaný: Development of Sediments, Soils, Erosional Events, Molluscan and Vertebrate Assemblages in Connection with Human Impact in Central Europe During the Time Span 3.000-5.000 BP, v němž je diskutována řada aktuálních problémů, které průběžně sleduje ÚOK vědecká.

Vojen Ložek

Zpráva o činnosti speleoterapeutické komise

V r.2000 bylo ve třech zařízeních, tj. Dětská léčebna se speleoterapií v Ostrově u Macochy, Dětská léčebna EDEL ve Zlatých Horách a Dětská ozdravovna se speleoterapií ve Vojtěchově, léčeno cca 2.000 pacientů. Pokud fungovala ještě jiná zařízení, nemám o nich zprávu. Ve dnech 5.-7. října 2000 proběhlo v Banské Bystrici zasedání, které svolal prezident stálé speleoterapeutické komise při UIS, prof. MUDr. Svetozár Dluholucký, CSc. Zasedání se zúčastnili zástupci ze Slovenska, Slovinska, Polska, České republiky, Maďarska a Rumunska. Pozvaní z Ukrajiny nedorazili (asi nedostali vízum), pozvaní z Německa se neomluvili.

Na zasedání byla probírána otázka mezinárodní akreditace speleoterapeutických pracovišť a předložena vypracovaná metodika léčby dospělých (předkladatelé dr. Pavel Narancsik a dr. Vanja Debevec). Česká speleoterapeutická komise, zastoupená mnou a MUDr. Vladimírem Svozilem (Zlaté Hory), byla pověřena vypracováním metodiky léčby dětí.

Dále jsme obdrželi formuláře k vypracování podkladů pro zprávu stálé speleoterapeutické komise na mezinárodní kongres UIS v roce 2001 v Rio de Janeiru.

Pavel Slavík

Zpráva o činnosti speleologické záchranné služby za období 1996-2000

Speleologická záchranná služba (SZS) se v uplynulém období zaměřila především na tyto činnosti:

- zajištění akceschopnosti a průběžného výcviku SZS

- školení speleologů v používání speleologické techniky

- soustřeďování a předávání informací v oboru speleologické techniky a záchranářství

- technická a odborná pomoc při zabezpečování jeskyní, zejména vertikálních

SZS působí ve čtyřech stanicích (Český kras, Plzeň, Moravský kras, Severní Morava). Cvičné akce jsou organizovány jednotlivými stanicemi zpravidla 1x za měsíc a to tak, aby záchranáři postupně prošli všechny významné lokality ve své oblasti a v praxi vyzkoušeli různé způsoby zásahu. SZS je od roku 1996 začleněna do Integrovaného záchranného systému, který koordinuje součinnost profesionálních a dobrovolných záchranářských sborů v ČR. Pro povolání SZS v případě nehody v jeskyni již není třeba shánět jednotlivé členy SZS, stačí zavolat na všeobecně známé a všude stejné číslo 150 - tísňovou linku Hasičského záchranného sboru (HZS). Všechny okresní dispečinky mají spojení na SZS a zajistí její svolání a potřebnou pomoc při záchranné akci.

V rámci spolupráce s Hasičským záchranným sborem pořádá SZS v průměru 4x za rok součinnostní cvičení v jeskyních pro specialisty z lezeckých družstev HZS. Tyto cvičné akce jsou zaměřeny na seznámení záchranářů HZS specializovaných na zásahy s použitím lezecké techniky s problematikou záchranných akcí v jeskyních a dnes jsou již zavedenou součástí jejich výcviku. Několik členů SZS se podílelo i na obdobném výcviku lezců v zásahových jednotkách Civilní obrany ČR.

SZS zasahovala v uplynulém období při dvou nehodách v jeskyních:

Dne 31.10.1998 došlo k vážné nehodě ve vodní jeskyni "13C" v Moravském krasu. Při návratu z pracovní exkurze tří členů ČSS došlo k protržení nafukovacího člunu a vzhledem k vysokému stavu vody a její nízké teplotě se postiženým nepodařilo dostat se proti silnému proudu zpět z jeskyně. Zůstali uvězněni v ledové vodě po několik hodin. Při záchranné akci, která trvala celou noc, byli dva z nich nalezeni a transportováni na povrch v kritickém stavu po silném podchlazení, naštěstí bez trvalých následků. Přestože byly prozkoumány všechny dostupné volné prostory, třetí pohřešovaný jeskyňář nebyl nalezen. Záchranná akce musela být druhý den ukončena pro stále stoupající vodu, která znemožnila další pátrání a již i samotný návrat posledních záchranářů z jeskyně se změnil v boj o přežití. Utonulý jeskyňář byl nalezen až za týden, kdy pokles vodní hladiny umožnil novou pátrací akci a potápěčský průzkum.

SZS vyjadřuje touto cestou dík všem jeskyňářům, kteří nejsou členy SZS a přesto nezištně pomohli při této velmi obtížné akci.

Dne 8.7.1999 ve 22.30 hodin vyzval SZS k zásahu útvar HZS v Blansku. V jeskyni Kostelík (Moravský kras) došlo k uvíznutí mladého turisty, který se zaklínil při prolézání vodorovné, úzké pukliny v místě jejího dvojitého zalomení. Puklina se směrem dolů zužovala a turista bez jeskyňářských zkušeností do ní zapadl a nebyl schopen vylézt ani s pomocí svých kolegů. SZS byla na místě do 30 minut výzvě, po několika marných pokusech o vyproštění postiženého obvyklými metodami bylo rozhodnuto rozšířit puklinu kolem těla uvízlého turisty. Pomocí akumulátorové vrtačky a nastřelovacích patron byla skála svírající tělo postiženého postupně rozrušena a postižený byl bez zranění vyproštěn. Tento způsob záchrany člověka, uvízlého v úžině byl použit u nás poprvé a protože dosud nebyla nalezena nikde v literatuře ani zmínka o takovémto zásahu, lze se domnívat, že šlo o první použití této technologie při speleozáchraně vůbec.

SZS pořádala stejně jako dříve výcvikové akce pro jeskyňáře zaměřené na používání speleologické lanové techniky. Akce probíhaly jednou za rok v Českém a v Moravském krasu na trenažéru, který je k tomuto účelu vystrojen na skalní stěně. Zájemci si zde mohli vyzkoušet všechny důležité prvky speleoalpinismu a to za asistence zkušených instruktorů. Protože dobrá znalost jednolanové techniky je pro jeskyňáře nezbytná a je nejlepší prevencí proti úrazům, počítá SZS s každoročním pokračováním a zkvalitněním těchto cvičných akcí.

V srpnu 1997 se 3 členové SZS zúčastnili Mezinárodního speleologického kongresu ve Švýcarsku, kde se věnovali problematice speleozáchrany.

Ve dnech 22.-25.8.1997 se 4 členové SZS aktivně podíleli na lanovém přemostění Zádielské doliny, které pořádala Slovenská speleologická společnost. Délka přemostění (847 m ) se stala světovým rekordem v tomto oboru. O rok později (3.-7.7.1998) uspořádala SZS přemostění údolí Labe u Hřenska, kde bylo dosaženo nového světového rekordu (953 m). Obě tyto akce měly sice spíše sportovní charakter, pro SZS však byly velmi přínosné tím, že při jejich realizaci bylo nutno zvládnout řadu technických i organizačních problémů a členové SZS tak získali mnoho cenných zkušeností a nových poznatků. V podobném duchu proběhlo i vystrojení Macochy pro sestup a výstup jednolanovou technikou a podélné lanové přemostění této propasti ve dnech 8.-12.9.1999. Tuto akci zajistila SZS jako doprovodný program Národního kongresu ČSS a Mezinárodního setkání jeskyňářů v Moravském krasu. Vystrojení Macochy bylo příjemným zpestřením těchto akcí, o čemž svědčí vysoká účast: 460 přejezdů a 115 x sestup a výstup, přičemž na mnoho zájemců se již z časových důvodů nedostalo.

Ve spolupráci s komisí pro výchovu uspořádala SZS dne 31.10.1998 v Moravském krasu kurz dřevení, zaměřený na budování výztuže při otvírkových pracích v jeskyních prováděných hornickým způsobem. 30 účastníků této akce se teoreticky i prakticky seznámilo s problematikou těchto prací a se zásadami jejich bezpečného provádění.

Ve dnech 4.-7.11.1999 se 6 členů SZS zúčastnilo Evropské konference speleologických záchranných služeb v Goppingenu (SRN). Příjemným překvapením zde pro nás bylo zjištění, že SZS ČSS pracuje na velmi dobré úrovni, která je srovnatelná s vyspělými státy, jako např. Rakousko, Německo, Francie ap. Záchranáři v těchto zemích mají sice lepší materiální a organizační zajištění, ale často se potýkají se stejnými legislativními a technickými problémy, jako my.

Akumulátorová vrtačka zakoupená pro vystrojování jeskyní, překonávání úžin a další práce byla vybavena přídavným akumulátorem o kapacitě 7,2 Ah, čímž se výrazně zvýšila její využitelnost. Vrtačka je na požádání zapůjčována jednotlivým ZO. Stanice SZS v hlavních krasových oblastech (Český kras a Moravský kras) byly vybaveny rovněž akumulátorovými vrtačkami vhodného typu, které jsou určeny pro ostré akce SZS a pro vystrojování jeskyní prováděné v rámci cvičných akcí.

Hlavním problémem SZS zůstává (stejně jako dříve) nedostatek finančních prostředků na materiální vybavení a na vlastní činnost. Příjmy ČSS se nyní skládají téměř výhradně z členských příspěvků a nemohou proto pokrýt potřeby SZS.

Základní materiál nutný pro činnost SZS (nosítka, lana, kladky atd.) je průběžně pořizován z účelových dotací na součinnost SZS a HZS (grant Ministerstva vnitra, který jsme zatím od roku 1996 každoročně získali). Tyto prostředky však zdaleka nestačí na veškerou činnost SZS. Proto při všech cvičných i ostrých akcích používá každý člen SZS své vlastní osobní vybavení a další soukromý materiál. Bez nasazení tohoto materiálu, který každý poskytuje podle potřeby a bez nároku na jakoukoliv náhradu, by žádná akce SZS nebyla možná. V porovnání s minulostí se však materiální vybavení SZS podstatně zlepšilo a nyní činíme vše pro to, aby tento trend pokračoval i v budoucnu.

Dosud nevyřešeným problémem zůstává pojištění speleologů, které by pokrylo náklady záchranné akce. Členové SZS nejsou při záchranné akci kryti žádným pojištěním pro případ, že při této činnosti utrpí úraz, rovněž tak není pojištěna odpovědnost za případnou škodu, která by mohla vzniknout na zdraví postiženého v průběhu záchranné akce. Vhodné pojištění se nám přes všechnu snahu zatím nepodařilo získat, jsou však vedena jednání, která by měla i na tyto otázky najít uspokojivou odpověď.

Bohumil Koutecký

Zpráva o činnosti oblastního shromáždění severní Čechy

Oblastní shromáždění působí v oblasti okr. Děčín, Liberec a přilehlých okresů.

a) V působnosti OS byla neformální koordinace činností, záměrů a plánů ZO na lokalitách v oblasti a vzájemná výměna informací. Souhrn činností je založen u předsedy OS ve formě zpráv o činnosti ZO v uplynulém kalendářním období.

b) Řešit střet zájmů týkající se lokalit nebylo nutno v důsledku spolupráce a včasné výměny informací.

c) V dané oblasti působí ZO 4-01 a 4-03. Skutečně prováděné práce nepřesahují rozsah povolených prací. Evidence provedených prací je obsažena ve výročních zprávách ZO.

d) Nebylo potřeba projednávat a schvalovat záměr založení nových ZO ani vytvářet pracovní skupiny pro zajištění akcí většího rozsahu.

e) OS nemá přidělené finanční prostředky.

OS sestává ze dvou delegátů dvou ZO a zároveň plní funkci sekretariátu. OS se scházelo dle potřeby nejméně 2x ročně. Mimořádné zasedání nebylo potřeba svolávat. Neodkladné záležitosti se nevyskytly.

ZO 4-01 zastupuje v OS delegát Václav Velechovský, ZO 4-03 zastupuje v OS delegát Miroslav Veselý.

Václav Velechovský

Zpráva o činnosti oblastního shromáždění Moravský kras

Po posledním 5. VS ČSS, které se konalo dne 16.11.1996 na Karlštejně, se uskutečnila první schůze oblastního shromáždění Moravský kras dne 27.1.1997 v Brně. Zde bylo rozhodnuto pokračovat v činnosti tohoto výkonného orgánu. Zvoleni byli M.Kubeš, K.Kučera, R.Šebela, O.Šimíček a O.Štos sen.

V dalším období sdružovalo OS Moravský kras následující ZO ČSS:

6-01 Býčí skála, 6-02 Vratíkovský kras, 6-04 Rudické propadání, 6-05 Křtinské údolí, 6-06 Vilémovická, 6-07 Tišnovský kras, 6-08 Dagmar, 6-09 Labyrint, 6-10 Hluboký závrt, 6-11 Královopolská, 6-12 Speleologický klub Brno, 6-14 Suchý žleb, 6-15 Holštejnská, 6-16 Tartaros, 6-17 Topas, 6-19 Plánivská, 6-20 Moravský kras, 6-21 Myotis, 6-22 Devon, 6-25 Pustý žleb, 6-26 Speleohistorický klub Brno a 6-28 Babická speleologická skupina.

Zde bylo také rozhodnuto svolávat pracovní schůzky 4 x ročně, což se dařilo v r.1997 a 1998. V následujících létech se již tento záměr nedařilo plnit. Financování nákladů spojených s předmětnou činností bylo hrazeno ze soukromých prostředků (poštovné, aj.). Schůzovací prostory se podařilo zajistit zdarma.

Pravidelná jednání OS Moravský kras v letech 1997 a 1998 obsahově navazovala na předchozí zasedání předsednictva ČSS (1.-11. zasedání). Řada jednání předsednictva se uskutečnila přímo na půdě OS (2., 6., 8., 11., 14., 16., 18. zasedání), v Teplárně, Špitálka 6, Brno.

Jednotlivá zasedání OS byla věnována jednak místním problémům, organizačním záležitostem, novým objevům, spolupráci se Správou CHKO MK a SJMK v Blansku a dalším, spíše operativním úkonům.

OS až na malé výjimky působilo prostřednictvím zástupců jednotlivých ZO, kteří byli vždy na jednotlivá zasedání OS zváni, na plnění některých úkolů. Jednalo se tak především o různá připomínková řízení k vydávaným směrnicím v působnosti ČSS, registraci ZO za účelem získání IČO, některé aspekty součinnosti s SZS, organizaci Speleofóra v Rudici, konání Národního speleologického kongresu v Jedovnicích, aj.

Na jednáních OS se ujednocovaly názory na některé projekty, návrhy a postupy, které byly následně projednávány na předsednictvech ČSS. Jednalo se především o stanovení výše členských příspěvků a příspěvků na činnost SZS, způsob pojištění, oceňování zasloužilých členů ČSS, o spoluúčasti na zajišťování centrálních akcí a úhradě těchto akcí, publikačních záměrech, přístupu k některým „problémovým" ZO, způsobu provozování systému Amatérské jeskyně, apod. Na řadu zasedání, u nichž bylo možné vzhledem k obsahu jednání předpokládat střet zájmů nebo nutnost koordinace v oblasti ochrany přírody, byl přizván i zástupce Správy CHKO MK.

Díky dobré součinnosti se státní správou a provozovatelem veřejnosti přístupných jeskyní (AOPK ČR-SJMK) se dařilo po celé období udržovat trvale přijatelné podmínky oboustranné spolupráce bez podstatných kolizí a nesrovnalostí.

V letech 1999 a 2000 došlo k celkovému útlumu v činnosti OS. Tento trvá do současné doby a je zřejmě i odrazem situace v jednotlivých ZO. OS se schází pouze 2 x ročně (stále v Teplárně Brno), zpravidla v jarním cyklu před konáním Speleofóra a operativně v podzimním období v užší pracovní skupině. Další činnost OS, zejména z hlediska jeho složení, pracovního zázemí a forem jeho působení na ZO v Moravském krasu, bude formulována po 20. zasedání předsednictva ČSS a konání 6. VS ČSS v Blansku.

Miroslav Kubeš, Oldřich Štos sen.

Zpráva o činnosti dozorčího sboru - revizní zpráva

Dozorčí sbor pracoval v období mezi VS ve složení Luděk Vlk (do 19.01.1999), Milan Bulva, Oldřich Štos st. (členové), Ivan Kotrč (náhradník).

Předsednictvo ČSS zasedalo v období 1996 - 2000 celkem 20 x, střídavě v Praze a na Moravě.

Jednotlivých zasedání předsednictva se zúčastňovali mimo členů předsednictva ČSS i členové dozorčího sboru a předsedové jednotlivých ÚOK, případně podle programu jednání i další přizvaní hosté. Účast byla dostačující, v prezenčních listinách však nezřídka byla postrádána omluva některých členů za neúčast na předmětných jednáních. Ze všech zasedání byly včas sekretariátem zajišťovány zápisy a souběžně i oběžníky (zpravodaje) pro jednotlivé ZO a ÚOK.

Rovněž tak byla zajišťována informovanost o všech dalších, centrálně organizovaných či ohlašovaných akcích. Dozorčí sbor přijal dopis RNDr. Jaroslava Hromase z 4. května 1999, kterým zdůvodnil svůj postoj a názor na činnost ČSS a současně své odstoupení z funkce předsedy společnosti. Dozorčí sbor vyslovil poděkování za jeho práci a ne vždy doceněný přínos pro ČSS.

13. zasedáním předsednictva ČSS byl zvolen za předsedu společnosti ing. Michal Piškula, jenž vykonává funkci do současné doby.

Dozorčí sbor nemá k činnosti předsednictva žádné výhrady.

1) Změna Stanov ČSS byla vzata na vědomí MV dne 27.3.1997. Bezpečnostní směrnice pro speleologickou činnost byly vydány pod č.j. 42/99 ČSS ze dne 27.5.1999 a nahradily dosavadní bezpečnostní směrnici pro speleologickou činnost čj.140/94 z 27.11.1994. Organizační řád ČSS a Bezpečnostní směrnice byly schváleny korespondenčně a budou předloženy VS ke schválení.

2) Kontrola činnosti předsednictva:

a) předsednictvo ČSS se důsledně zabývalo úkoly z předchozích jednání a trvalo na řešení jednotlivých problémových oblastí,

b) předsednictvo hledalo cesty a následně i nabídlo jednotlivým ZO několik možností individuálního, popř. i kolektivního pojištění,

c) předsednictvo se v součinnosti s dalšími subjekty ČSS spolupodílelo nebo přímo organizovalo centrální akce (Speleofórum, 4. Mezinárodní setkání speleologů v Moravském krasu, Národní speleologický kongres, aj.),

d) předsednictvo informovalo jednotlivé ZO o tématech výběrového řízení MŽP a poskytovalo odbornou poradenskou službu zájemcům o konkrétní granty,

e) předsednictvo pravidelně předkládalo zprávy o hospodaření včetně rozpočtů minimálních nákladů sekretariátu, předsednictvo schválilo zvýšení odvodu z členských příspěvků na rok 2000 na 200,- Kč pro řádné členy a čekatele a na 600,- Kč pro individuální členy.

3) Předsednictvu ČSS zbývaly k 31.10.2000 tyto úkoly:

- uzavření smlouvy řešící otázku zásahů SZS ve zpřístupněných jeskyních,

- uzavřít informatorium o individuálním pojištění členů ČSS a zaujmout ujednocující stanovisko,

- vynést konečné stanovisko k existenci ZO, které dlouhodobě neplní povinnosti dle Stanov ČSS.

4) Kontrola činnosti SZS:

Dozorčí sbor konstatoval účelnost a užitečnost dříve uzavřené Dohody o spolupráci s HZS ČR a vytvoření integrovaného záchranného systému (150) v celé ČR. Doporučuje dále dořešit existenční faktory tohoto dobrovolného sdružení za účasti všech ZO.

5) Činnost ZO ČSS:

V uplynulém období byly zrušeny ZO 2-03, 3-06, ZO 6-24. Předsednictvo odsouhlasilo vznik nové ZO 7-13.

ZO 6-03 je stále v likvidačním řízení, nejsou dořešeny její finanční závazky (?), ZO 6-06 odstraní nedostatky do konce t.r.

K datu konání VS dne 18.11.2000 má ČSS registrováno cca 1.100 členů v 67 ZO. Z uvedeného výčtu ZO 5-04, 6-12, 6-17, 6-22, 6-28, 7-07 nedodaly své IČO, ZO 3-02, 3-03, 3-04, 5-04, 6-06, 6-07, 6-27, 7-07, 7-09, 7-11, 7-12 nezaplatily členské příspěvky za roky 1999 a 2000 (podle kontroly plateb došlých k 30.9.2000).

Oldřich Štos, sen.


Na titulní stranu
Na hlavní stránku ČSS