Jak byl zatopen klášterní poklad opatovický

Alois Bachman Bohdanečský ve svém rukopise „Kamerální panství Pardubice" zaznamenal při Opatovicích tuto pověst:

Podle vypravování zasloužilého spisovatele Bohuslava Balbína (1621-1688) v jeho Miscellaneích (Směs rozprav o dějinách českých) stojí na tom místě, kde někdy stával díl opatovického kláštera, nyní mlejn, do něhož Balbín vešel a tázal se mlynáře, zda by Labe jinou cestou svůj tok mohlo obrátiti.

Mlynář odpověděl: „Velkou prací a nákladem mohlo by se ovšem Labe jinou cestou uhnouti. Ale po mém mlejně bylo by veta." Načež to, co slyšel od svých předků, počal vypravovati, řka: „Před osmdesáti a několika lety (Balbín s ním mluvil roku 1656) nenadále o půl noci mlejny státi ostaly, chasa mlejnská divíc se tomu, mlynářovi to oznámila. I běžel mlynář a s ním i běžela chasa ze mlejnice, a ejhle! spatřili všichni, že se celé Labe do hrozné propadliny hrne a žádné více vody k otáčení kol že nepozůstává. Po půl hodině celá ta propadlina se vodou naplnila. Labe opět cestou svou se ženouc, koly otáčeti počalo". I tázal se Balbín, co kdysi na té propadlině bývalo. Odpověděl mlynář: „Byly zde přenáramní sklepové někdejšího kláštera svatého Beneše (Benedikta), do nichž, když se Labe skrze klenutí prodralo, tam se hrnulo, až celý sklep ten naplnilo." Na ten způsob mohlo se státi, že ti pokladové dosavade tam zatopeni leží.

Aniž to na pravdě se nezakládá, že by mnichové v čas dobývání kláštera Opatovic (1421) poklad tajně do Neumarku v Slezích odnesli. Neboť kterak bystrému oku husitů, kteří neustále klášter jejich obkličovali, by ujíti mohli?

Nepochybujeme, že se i Balbín domníval, že klášterní poklad leží v Opatovicích, ale zatopen.

Poznámka: Pověst pochází z knihy K. Rosůlka (2. vydání 1932): Pověsti a báje z Pardubicka. Kromě této pověsti jsou v knize uvedeny další podzemní příběhy - o studni a podzemní chodbě u Kunětic, o pokladech ve sklepeních na Kunětické hoře, Opatovickém klášteru a Bohdanči. Těmito problémy se víceméně platonicky zabývá a dokumentaci shání Karel Svoboda z pardubického Triasu. Mluvil jsem s ním, říká, že v opatovickém areálu není kam pronikat, protože se ani pořádně neví, kde klášter ležel; ale že předpokládá, že uvedená pověst se netýká Labe, ale jen mlýnského náhonu. Průtok Labe je příliš velký na vyschnutí celé řeky.


Na titulní stranu
Na hlavní stránku ČSS