Brushit ze Špičáku u Střezivojic na Kokořínsku
Václav Cílek a Karel Melka

Jednou z velkých akcí, kterou pro příští rok chystá Jiří Kopecký a Pseudokrasová skupina je sympozium o výskytu železitých inkrustací v horninách české křídové pánve. J.Adamovič, který danou tématiku zkoumá, eviduje možná až 300 výskytů proželezněných hornin v různých pískovcových oblastech ČR. Hlavním cílem sympozia má být sestavení katalogu hlavních lokalit. Železité pískovce měly v minulosti značný dopad při rozvoji místního průmyslu – na mnoha výskytech byla od 16. stol. vázána těžba a zpracování železných rud. Později byly některé nápadné výskyty hojně popisovány ve vlastivědné a turistické literatuře. Celkový počet dnes již vesměs zapomenutých a zejména německy psaných prací, je značný a bude uveden v doktorském minimu Jiřího Adamoviče. Z morfologického hlediska mají proželezněné polohy značný význam pro tvorbu pískovcového reliéfu a pseudokrasu. Kromě známých kokořínských pokliček vytváří různé skalky, stupně, pásma. V detailu pak proželezněné polohy tvoří různé fantastické tvary v podobě říms, „skalních květů", trubic, oválů, koncentrických Liesegangových struktur, krabiček či dokonce železných klád, jak říká Radek Mikuláš až několik metrů dlouhým a okolo 30 cm širokým, dosti pravidelným trubicím.

Jednou ze základních lokalit proželezněných hornin je 15 m vysoká skalka Špičák u Střezivojic na Kokořínsku. Je to fantastická struktura skládající se ze stovek lišt a „krabiček", které uzavírají složitě prolamované, koncentrické útvary tvořené několik cm mocnými železivci. Špičák považuji za lokalitu nejméně evropského významu, přestože je i geologické veřejnosti téměř neznám. Na povrchu místy převislé skalky je možné pozorovat výkvěty solí. Jednoznačně zde převládá drobně jehlicovitý sádrovec v podobě křehkých, několik mm mocných, světlých i uhlíkovými částicemi černě zabarvených povlaků. Část povlaků je však tvořena směsí sádrovce a brushitu CaHPO4 . 2H2O. Sádrovec obvykle převládá v poměru 1:3 až 1:4. Brushitové povlaky jsou světlé, obvykle ledvinité. Mají mocnost do 7 mm a průměr až několika cm. Od sádrovcových výkvětů se liší téměř hladkým povrchem. Byly nalezeny v nesouvislém pásu na úpatí hlavní skalky a to zejména na jejím východním úpatí ve výši asi 1,2 m.

Brushit byl poprvé popsán z guanových ostrovů ve Venezuele, ale později byl rozeznán v mnoha jeskyních. Nejčastěji se vyskytuje na dvou typech lokalit – buď v okolí guanových akumulací anebo ve starých kostnicích. Původ brushitu na Špičáku u Střezivojic je pravděpodobně jiný. Proželezněné a prokřemenělé partie, či alespoň jejich část, můžeme spojovat s neovulkanickými proniky. Předpokládáme, že určitý podíl vulkanických proniků nikdy nedosáhl dnešního povrchu, ale že mohl do okolí vysílat teplé prameny či generovat konvekční cely podzemního proudění vod. Při tomto proudění docházelo nejenom k feritizaci nebo silifikaci, ale také z pískovců byly vylouženy další složky. Pískovce jsou však dosti chudé na minoritní složky, takže jednou z mobilizovaných sloučenin mohl být fosfor. Železivce obsahují vcelku malá množství fosforu (podle J.Adamoviče, ústní sdělení 1-2 %), ale při dřívějším výzkumu na mikrosondě jsme nalezli místa obsahující 8-12 % P2O5. Předpokládáme, že siderofilní fosfor (pocházející snad z křídových fosforitů anebo zvětralých vulkanitů) se na systémech cirkulace podzemních vod zachytával na železivcích a nerovnoměrně je nabohacoval. Kyselým atmosférickým zvětráváním železivců pak pravděpodobně dochází ke vzniku recentního brushitu. V daných místech nejsou ani kostní ani guanové akumulace, takže železivce jsou nejbližším zdrojovým materiálem.

Pomocí mikrosondy byl již na dvou místech (Špičák u Střezivojic a Věž u Nedvězí) zachycen Ca-Mn fosfát, který se nepodařilo rtg. strukturně identifikovat. Oba nálezy – jak brushitu tak Ca-Mn fosfátu ukazují na to, že problematika proželeznění a prokřemenění pískovců by neměla být redukována jen na pohyb a srážení Fe a Si, ale že se pravděpodobně jedná - při tvorbě železivců a sekundárních křemenců i při jejich následovném zvětrávání – o složitější a dosti zajímavý proces s možnými vazbami na živou přírodu (fosfátové hnojení jinak oligotrofního prostředí).

Literatura:

Balatka B. a Sládek J. (1972): Kamenné růže v Polomených horách. - Lidé a Země 21, 1: 45-46. Praha.

Müller B. (1923): Der geologische Aufbau des Daubauer Grünlandes. - Sborník Stát.geol.úst. 3: 123-181. Praha.

Němec J. (1985): CHPV Špičák u Střezivojic. - Památky a Příroda, 9: 565-566. Praha.

Summary: Brushite from ferruginous sandstones in Kokořín Area north of Prague

The Commission on Pseudokarst of the Czech Speleological Society is preparing a workshop on ferruginous sandstones in the rocks of Bohemian Cretaceous Basin for 2001. About 300 sites are registered in different Czech areas. The hard ferruginous sandstones are important for the formation of sandstone relief and some pseudokarst features. They are as well fascinating from esthetic point of view because they may form very complex boxwork structures, Liesegang phenomenon – various tubes, rings, ovals etc. Špičák close to Střezivojice some 60 km north of Prague represents one of the basic localities. The 15 m high rock is formed by fantastic concentric layers of hard ferruginous sandstone. We consider on the basis of literary recherche of Liesegang phenomenon Špičák as one of the unique European localities where the richness of Liesegang structure is excellently displayed. The ferruginous sandstones are probably product of deep water circulation influenced by Tertiary neovolcanic activity. The transport of silica, iron and phosphorus took place to form different silicified and ferritised sandstone forms – ledges, isolated rocks, belts of rock crusts etc. The acid atmospheric weathering causes the salt production and weathering. The most common secondary minerals in this area are gypsum and alunite. They are frequent found under rockshelters and in small caves. The brushite efflorescences were observed for the first time to occur at this type of locality. They form several mm thick and 2-4 cm large, white-yellowish coatings on the sandstone surface. They are associated with unidentified Mn-Ca phosphate and dominant gypsum.


Na titulní stranu
Na hlavní stránku ČSS