Vladimír Lysenko


25839

Vladimír Lysenko

A co o Lýsovi říká wikipedie? (výtah)

Vladimír Lysenko (Lýsa; narozen 14. listopadu 1940 v Mladé Boleslavi) je český geolog, speleolog a publicista, v devadesátých letech působil také na ministerstvu životního prostředí a v zastupitelstvu města Berouna.

Jeskyňářství (upraveno, doplněno)

Od roku 1956 v Koněpruských jeskyních; ▬ 12.6.1957 – vstoupil do Krasové sekce Společnosti Národního muzea v Praze; ▬ 1962 – spoluzakladatel Speleologického kroužku v Berouně; ▬ 1965 – průnik do jezerních prostor Podtraťové jeskyně, objev nejhlubšího přirozeného jezera v Čechách; ▬ 15.11.1969 – spoluzakladatel TISu, Svazu pro ochranu přírody a krajiny (delegát za Krasovou sekci); ▬ 1969-1973 – průzkumy a dokumentace v nově objevovaných jeskyních na Paní hoře u Bubovic v Českém krasu; ▬ 12.12.1978 – zakládající člen České speleologické společnosti; ▬ 21.1.1979 – spoluzakládající člen ZO ČSS 1-05 Geospeleos (1984-1988 předseda); ▬ člen Poradního sboru CHKO Český kras; ▬ 9.5.1966-2025 téměř šedesátiletá účast na Memoriálu Jaroslava Petrboka, který spoluzakládal; ▬ působení ve Slovenském krasu: především Plešivecká planina, Horný vrch, Silická planina a Dolný vrch; ▬ 1958 – podílel se na mapování Bozkovských jeskyní a jejich zpřístupnění veřejnosti v roce 1969; ▬ 1963 – speleoalpinistická expedice – sestup do tehdy 3. nejhlubší propasti světa, Antro del Corchia v Itálii; ▬ další expedice: 7× Rumunsko, Maďarsko, Polsko (vedoucí sestupu Velká Sněžná 1976), Slovinsko, Bulharsko, Francii a Turecko; ▬ 15.3.1974 – založení pracovní vědecké skupiny TARCUS; ▬ 1977-1988 – člen odborné komise UIS (Commision for Physical Chemistry and Hydrogeology in Karst) ...

Dílo

▬ Zejména odborná publikační činnost; ▬ 1976 – začal vydávat ročenku sborník Český kras, který vydává Muzeum Českého krasu v Berouně dodnes, stálý člen redakční rady a autor příspěvků; ▬ okolo 200 prací, zprávy původní, nálezové, etapové, dílčí a odborné, dále články původní odborné, populárně naučné, novinové a informační. Také referáty, exkurzní průvodce, práce o historii geologické i speleologické atd.; ▬ řada populárně naučných příspěvků ze speleoalpinistických expedic, pořadatel přednášek a výstav ...

Profesní geologie

1964-1971 – studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze na katedře geologie; ▬ 1967-1978 – muzejní geolog v Okresním muzeu v Berouně (dnešní Muzeum Českého krasu); ▬ 1978 – Ústřední ústav geologický (od r. 1991 Český geologický ústav), samostatný odborný pracovník, samostatný výzkumný a vývojový pracovník; ▬ 1993-1994 – vedoucí odboru geologicko-ekologických služeb ČGÚ; ▬ 1995-1998 – Ministerstvo životního prostředí, ředitel odboru ochrany horninového prostředí, též zástupce náměstka ministra; ▬ 1998 – vedoucí oddělení geologie životního prostředí a výzkumu v odboru geologie a zástupce ředitele odboru; ▬ 1973 – členem České geografické společnosti; ▬ 1972 – účastník vulkanologické expedice „Cotopaxi“ do Ekvádoru – geologické a geomorfologické mapování aktivního vulkánu pro připravovaný národní park Cotopaxi, výstup na nejaktivnější vulkán Jižní Ameriky Sangay; ▬ 1977 – členem České geologické společnosti; ▬ 1981-1982 – Ekvádor, vypracování mapy vulkanických rizik aktivní sopky Pichincha; ▬ 1983-1985 a 1988-1989 geolog v Jižním Vietnamu, spolupráce na geologickém a ložiskovém mapování a zhotovování tektonických map; ▬ 1995 – předseda Rady státní geologické služby a předseda Komise pro schvalování prognóz na MŽP ČR; ▬ 1995-1998 – člen Rady státní surovinové politiky; ▬ 1998 – člen Národního výboru mezinárodní dekády pro snižování přírodních katastrof; ▬ 1999 – předseda Komise pro hodnocení výzkumných záměrů organizací hrazených z institucionálních prostředků (věda a výzkum) MŽP ...

A co o Lýsovi píše ve svých článcích Irena Jančaříková? (výtah, nepatrně aktualizováno)

... Po maturitě na Akademickém gymnáziu ve Štěpánské ulici v Praze započalo Lysenkovo pracovní působení v národním podniku Tiba v Praze na pozici dělník-barvíř (1957-1964). V té době se již podílel na speleologickém výzkumu v Česku a na Slovensku v rámci činnosti Krasové sekce Společnosti Národního muzea (1957-1969), s přibývajícími lety přecházející pod Svaz pro ochranu přírody a krajiny TIS (zakládající člen roku 1969) a Českou speleologickou společnost (zakládající člen roku 1978). Členem České geografické společnosti se stal roku 1973. V roce 1971 ukončil studia na katedře geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze obhajobou diplomové práce zaměřené na styk jihogemeridní jednotky Slovenského krasu s paleozoikem spišsko-gemerským. ...

... Prvé odborné zaměstnání absolvoval v Okresním muzeu v Berouně, dnešním Muzeu Českého krasu. Vladimír zde pracoval jako samostatný odborný pracovník a vedoucí geologického oddělení (1967-1978). Výsledkem jeho výzkumné práce v terénu bylo zejména publikování řady prací o sukcesi minerálních výplní jeskyní na území Českého krasu. S tím souvisel systematický sběr jeskynních výplní a obohacení muzejních sbírek. Jako muzejník absolvoval dvouleté postgraduální studium muzeologie pro geology na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. ...

... Další významnou etapu života strávil jubilant v Ústředním ústavu geologickém, dnešní České geologické službě (1978-1994 a 2002-2004), jako výzkumný a vývojový pracovník, od roku 1990 vedoucí odboru geologicko-ekologických služeb. Zde se věnoval základnímu výzkumu zaměřenému na strukturní geologii v sedimentárních formacích, spojenému s výzkumem krasových oblastí a krasových jevů. Na přelomu 70. a 80. let 20. století se podílel na vytvoření prvého pracoviště České geologické služby specializovaného na dálkový průzkum Země. ...

... K významným zahraničním akcím patřila bezesporu polsko-česká vulkanologická expedice Cotopaxi do Ecuadoru v roce 1972. Zde probíhalo detailní geologické a geomorfologické mapování aktivního vulkánu Cotopaxi (5897 m n. m.) jako podkladu pro připravovaný národní park. Vladimír sestavil původní geomorfologickou mapu širšího okolí této sopky. Součástí mapování byl prvý sestup do 330 metrů hlubokého vrcholového kráteru Cotopaxi. Významný byl i průzkum nejaktivnějšího vulkánu Jižní Ameriky Sangay. Do Ecuadoru se Lýsa vrátil ještě v letech 1981 a 1982. Vulkanologická expedice zde mimo jiné zhotovila geologickou a geomorfologickou mapu a mapu vulkanických rizik aktivní sopky Pichincha (4784 m n. m.) nad Quitem pro Civilní obranu Ecuadoru z důvodu obavy z ohrožení města v důsledku tehdy zvýšené vulkanické činnosti. ...

... Jako speleolog působil převážně v Českém krasu, kde o svých výzkumech publikoval řadu prací u nás i v zahraničí. Řadu let byl členem Poradního sboru CHKO Český kras. Aktivně se zúčastňoval řady jeskyňářských akcí v Českém krasu, z nichž za zmínku stojí bezesporu jeho vytrvalá účast na Memoriálu Jaroslava Petrboka (od r. 1966 dodnes). Druhou domovskou krasovou oblastí je pro Lýsu Slovenský kras, především Plešivecká planina, Horný vrch, Silická planina a Dolný vrch. Zde zdolával řadu jeskyní a propastí a prováděl dokumentaci a revizi krasových fenoménů. Již v roce 1958 se podílel na mapování Bozkovských jeskyní a byl také u jejich zpřístupnění veřejnosti v roce 1969. ...

... Lysenko, důvěrně zvaný mezi přáteli Lýsa, zasvětil život vědeckému poznávání neživé přírody. Vše zřejmě začalo v roce 1956, kdy Vladimír navštěvoval v průběhu středoškolských studií coby mladý a nadšený jeskyňář Koněpruské jeskyně v Českém krasu. Tato oblast se mu stala osudnou, neb zde dlouhodobě působil a působí, a to nejen pracovně. Město Beroun se stalo Vladimírovi domovem, kde před mnoha a mnoha lety založil rodinu a žije zde spokojeně dodnes. ...

 

ZDROJ:

Jančaříková I. (2000): Vladimír Lysenko šedesátníkem. – Český kras, 26: 63–64. Beroun.

Jančaříková I. (2011): Vladimír Lysenko sedmdesátníkem. – Informace České geografické společnosti, 30, 1: 82–84. Česká geografická společnost, Praha.

 

 Michal Kolčava, 

předseda základní organizace

České speleologické společnosti 1-05 Geospeleos