Za Standou Mayerem

Červenec roku 2010 nám ve svém 27. dni nadělil velmi nepříznivou zprávu. Věčně mladý badatel, známý speleolog, krasový a vysokohorský turista, geofyzik, dlouholetý člen a funkcionář brněnského Speloklubu a Pustožlebské skupiny ČSS, pažravý požírač buchet, gurmán života a svůdce žen, slušný člověk a dobrý kamarád RNDr. Stanislav Mayer nás navždy opustil.

Stopy Standova působení nese většina významných lokalit v severní části Moravského krasu již od šedesátých let 20.století. Zprvu bádal na Ostrovsku v oblasti Vintok, Šachty průvanů a Šamalíkových jeskyní, posléze s pak Holštejnskou skupinou v Holštejnské jeskyni a v závrtech na Holštejnsku. Další Standovo působiště bylo v rámci Pustožlebské skupiny Speleoklubu, kde účastnil výzkumu na lokalitách jako Dámský závrt, Společňák, Vavřinecké paleoponory, závrty na Ostrovské plošině, Němcovy jeskyně, Řečiště, Sloupské Vintoky a řadě dalších. Prováděl rovněž se svými kolegy z brněnské Geofyziky řadu významných geofyzikálních průzkumů v Moravském krasu, spoluorganizoval památný Mezinárodní speleologický kongres v Olomouci v roce 1973, byl dlouholetým členem výboru brněnského Speleoklubu a posléze i jeho předsedou, kde se mimo jiné, výrazně zasadil o zachování názvu Amatérské jeskyně ve složité době normalizace.

Byl rovněž funcionářem České speleologické společnosti, organizoval spolupráci s Moravským muzeem v Brně při průzkumech v jeskyních Moravského krasu, zkrátka byl u všeho co se v Moravském krasu a kolem speleologie u nás dělo. Také proto mu bylo po zásluze uděleno čestné členství v ČSS.

Standovy badatelské výboje se neomezovaly jen na Moravský kras, ale zúčastnil se či sám organizoval řadu speleologických expedic např. do Slovenského krasu, do Rumunska, do Maďarska, na Ukrajinu.

Neméně významnou rolí byla i role funkcionáře turistů brněnské Lokomotivy a jednoho z průkopníků krasové turistiky u nás. Jako organizátor uspořádal několik nezapomenutelných setkání krasových turistů v Moravském krasu a spolu se svými přáteli mnohokrát navštívil všechny krasové oblasti v Čechách, na Moravě i na Slovensku.

Toulavé boty Standu táhly i do hor. Organizoval řadu akcí ať již pro vysokohorské či krasové turisty do snad všech kopcovitých krajů u nás, na Slovensku i do mnoha zahraničních pohoří a ve stáří vždy rád v žertu říkával: „Já můžu být v klidu. Už jsem všude byl“.

Pro svoji jeskyňářskou skupinu, Speleoklub a později ZO 6-25 Pustý žleb byl Standa neocenitelným a přívětivým mentorem, který nás „mladé“, kteří přišli do krasu před třiceti roky a sbírali svoje první speleologické a jiné zkušenosti, dovedl navždy a neodvolatelně zapálit pro průzkum krasu a vtisknout nám svoji zvláštní pohodářskou filozofii života. Asi nikdo z nás nezapomene na jeho žertovné plamínky v očích, když nás vítal na bádání v krasu slovy: „Tak co, máš buchty?“, které miloval, stejně jako na jeho věčné: „Bádejte lenoši“, kterým nás povzbuzoval k vyšším pracovním výkonům a jeho další nezapomenutelné hlášky. V posledních letech Standovi už zdraví nesloužilo tak, aby se mohl aktivně účastnit výzkumů v Moravském krasu, stále se však byl duševně čilý a výrazné se zajímal o vše nové z Moravského krasu a pochopitelně i ze všech hor na světě. V letošní zimě jsme u Standy oslavili s celou Pustožlebskou skupinou jeho 75. narozeniny, na jaře poseděli nad letošním sborníkem Speleofóra a nikdo z nás netušil, co přijde. V našich srdcích zbude po Standovi pořádná díra.

Za členy Z0 ČSS 6-25 Pustý žleb Tomáš Mokrý