Zahraniční projekty
Česká speleologická společnost se také směle může pochlubit úspěchy na mezinárodním poli, kterým základ položil již počátkem tohoto století prof. Karel Absolon svými výzkumy ve známém Dinárském krasu. Moderní výzkumy na něj navázaly zejména v 70. letech, kdy čeští jeskyňáři objevili a zdokumentovali kilometry nových jeskyní v Rumunsku, později přibyly i první sportovní úspěchy, např. v roce 1984 sestup na dno tehdy nejhlubší známé jeskyně světa Jean-Bernard ve Francii.
S počátkem 90. let nastává skutečná expediční expanze a s ní i první světové úspěchy. Pět expedic na Nový Zéland odhalilo světu 11,2 km dlouhý jeskynní systém – Bohemia Cave, s unikátními formami jeskynních výplní a obrovskými podzemními prostorami. Glacio-speleologické expedice na Špicberky objevily a zdokumentovaly mnohé ledovcové jeskyně a pomohly objasnit zákonitosti jejich vzniku. Speleopotápěčské expedice do Rumunska či na Sardinii objevily další kilometry chodeb v tamních jeskyních. Během expedičních výjezdů do Slovinska objevili jejich účastníci v Julských Alpách řadu stovky metrů hlubokých propastí. Koncem 90. let působily české expedice také v Turecku, Polsku, Rakousku a mnoha dalších zemích. S počátkem nového tisíciletí působí členové ČSS nejen v řadě evropských zemí, ale také v Asii a na americkém kontinentu:
| PROJEKT KRAS (SLOVINSKO) |
| Od roku 2001 provádějí členové České speleologické společnosti ve spolupráci s Jamarským klubem Temnica dokumentaci krasových jevů v oblasti Dolního Krasu ve Slovinsku. Hlavními hybateli průzkumu jsou ZO ČSS 1-02 Tetín a Speleoklub Vratíkov, ale vzhledem k rozsahu území se na něm podílejí i členové mnoha další ZO. Jedná se o oblast, kterou procházela byla během první světové války Sočská fronta. Během války bylo mnoho jeskyní zničeno, zavaleno nebo upraveno pro vojenské účely. V oblasti Dolního Krasu dokonce působila speciální vojenská jednotka pod vedením speleologa Hermana Bocka, jejímž účelem bylo vyhledávání vhodných jeskyní a jejich další úprava. Kromě toho byly vyraženy tisíce kaveren sloužících jako úkryt před bombardováním. Průzkum a dokumentace se tak neomezuje pouze na krasové jevy, ale i na tyto podzemní umělé objekty. |
| https://www.espeleo.cz/espeleo-12-2024/ctvrtstoleti-expedici-kras-slovinsko/ |
| Pořádající: ZO ČSS 1-02 Tetín a Speleoklub Vratíkov |
| Kontakt: tetin@speleo.cz |
| EXPEDICE MEDÚZA (ČERNÁ HORA) |
| Speleologické expedice na planinu Đalovića v Černé Hoře organizuje ZO ČSS 6-25 Pustý žleb od roku 2003. Hlavním cílem průzkumu byla během let jeskyně Đalovića pećina (Pećina Nad Vrazjim Firovima), kde čeští speleologové navázali na práci srbských jeskyňářů. Již při prvních expedicích se podařilo překonat druhý, dosud neprostoupený, sifon na konci jeskyně a postupně objevit rozsáhlé pokračování. Při výzkumech byly v jeskyni za sifony realizovány několikadenní bivaky. V roce 2015 se podařilo překonat zatím poslední třetí sifon. Postupně byla celá jeskyně znovu pečlivě zmapována a byla vytvořena digitální mapa v SW Therion. Díky působení mezinárodních týmů během mnoha expedic se délka prozkoumaných částí jeskyně zdvojnásobila a přesáhla 20 km. Pozornost expedic Medúza se zaměřila i na další jeskyně v oblasti. Po objevení suchých prostor ve vyvěračce Juriško vrelo se potápěčům postupně podařilo překonat velmi dlouhý a hluboký přítokový sifon. a po překonání druhého sifonu objevit podzemní řečiště v délce cca 200 m. V posledním třetím sifonu proběhly zatím dva potápěčské pokusy s použitím rebreatheru, ale ani v hloubce 80 m nebylo dosaženo koleno sifonu. Zatím poslední významnou jeskyní v oblasti je jeskyně Gornji ponor, kde se podařilo objevit několik kilometrů nových prostor v partiích za koncovými sifony. Během dvou desetilietí byly v oblasti zdokumentovány a zmapovány další jeskyně a pořízena základní geologická dokumentace. |
| https://pustyzleb.cz/?page_id=116 |
| Pořádající: ZO ČSS 6-25 Pustý žleb |
| Kontakt: jsirotek@gmail.com |
| EXPEDICE SULFUR (ALBÁNIE, ŘECKO) |
| Projekt se od roku 2021 věnuje výzkumu hydrotermálních hypogenních jeskyní na hranici Albánie a Řecka v oblastech Langarica a Vromoner (Sarandaporo). Češi zde objevili řadu aktivních hydrotermálních jeskyni z nichž světového významu dosáhly lokality Sulfur Cave, Atmos Cave, Breshka (Turtle Cave) a Kobyla (Mare Cave). V jeskyni Atmos bylo objeveno největší termální podzemní jezero světa Neuron. Speleodokumentační výpravy se od roku 2022 změnily na multivědecké mezinárodní expedice. Vědci se věnují biologii a hydrogeologii. Nejdůležitějšími výsledky jsou stanovení kompletního potravního řetězce jeskynní bioty, nebo definice geneze hypogenních jeskynních labyrintů a pochopení principů polyfurkace v systémech vázaných na minerální termální vody bohaté na sulfan. Pod českou koordinací se výzkumu věnují specialisté z našich univerzit a také z Rumunska, Itálie, Izraele, Belgie, Slovinska, USA, Německa, Řecka a Albánie. |
| http://audy.speleo.cz/foto/Sulfur.html |
| Pořádající: ZO ČSS 6-17 Topas |
| Kontakt: audy@speleo.cz |
|
|
| EXPEDICE TEPUI (VENEZUELA) |
| Tepui je název pro pískovcové stolové hory v Guayaně a Venezuele. V roce 2002 byla českým a slovenským týmem objevena na Roraima tepui rozsáhlá pískovcová jeskyně Krystalové oči (Ojos de Cristal). Objev se stal startovní čárou pro sérii speleologických expedic na další stolové hory (Auyán, Akopán, Churí). Největších objevů bylo dosaženo na hoře Churí v jeskyních Sistema Brewer (Muchimuk, Colibrí), Cueva Diablo, Cueva Eladio, Cueva Araňa. Na expedicích se vedle členů České speleologické společnosti podíleli také Venezuelci, Slováci a Kanaďané. Zatím poslední expedice na Akopán proběhla v roce 2015. |
| http://topas.speleo.cz/tepui/Tepui/Tepui.html |
| Pořádající: ZO ČSS 6-17 Topas |
| Kontakt: audy@speleo.cz |
|
|
| EXPEDICE TROMS (NORSKO) |
| Do severonorské oblasti s hojnými výchozy mramorů, kterou francouzský badatel Jean Corbel nazval „Le grand karst de Kvernmoen“ podle jedné z tamních vesnic (Elgen, 2001), uspořádal speleologický klub Orcus již šest expedic. Už v roce 1988 objevili jeskyňáři v okolí jezera Isvatnet devět jeskyní o celkové délce přes dva kilometry. Dvě jeskyně dosahují délky přes 700 metrů (Wagner, 1989). Druhá expedice v roce 1996 dokumentovala několik menších jeskyní v západní části krasového území. Další postup znemožňovaly sifony (Wagner, 1997). V roce 2003 výprava pokračovala ve stejné oblasti (Wagner, 2004). Mohutný ponor sousedící s jezerem Stor-Leigasvatnet vedl do 150 metrů dlouhé jeskyně, ale dalšímu postupu objevitelů opět zabránil sifon. Dosud poslední expedice se vrátila v roce 2011 do okolí jezera Isvatnet (Wagner, 2012), kde bylo v nepřehledném terénu východně od hory Reavri zmapováno dalších sedm menších jeskyní s ponorným tokem a vodopády. Na této expedici při jedné z posledních výprav po okolí dosáhla průzkumná skupina vrcholu hory Reavri (1101 m n. m.), odkud se při náhodně dobré viditelnosti otevřel výhled na jezero s ponorem. Ten byl cílem pátek expedice uspořádané v roce 2023 (Lenart a Schuchová, 2024). Podařilo se proniknout do nádherné kaskádovité jeskyně s vodním tokem a vodopády. Na šesté expedici v roce 2025 byl systém domapován, zároveň byly objeveny poměrně hluboké propasti na hřbetu hory Bukkefjellet, které budou cílem dalších výprav. Elgen E. (2001): Expedition speleologique en Norvege. – Groupe speleologique scientifique et sportif G.3.S – A.O.L. 7: 1–72. Lenart, J., Schuchová, K. (2024): Expedice Troms 2023. – Speleofórum 43: 54–60. Wagner J. (1989): Troms '88. – Speleofórum 1989: 37–43. Wagner, J. (1997): Expedice Troms 96. – Speleofórum 1997: 39–40.7 Wagner, J. (2004): Expedice Troms 2003. – Speleofórum 2004: 56. Wagner, J. (2012): Troms 2011. – Speleofórum 2012: 66–71, barevná příloha. |
| https://www.orcus-speleo.cz/norsko-2023/ https://www.orcus-speleo.cz/troms-2011/ https://www.orcus-speleo.cz/troms-2003/ https://www.orcus-speleo.cz/troms-96/ https://www.orcus-speleo.cz/troms-88/ |
| Pořádající: ZO ČSS 7-01 Orcus |
| Kontakt: jan.lenart@osu.cz |
 Jeskyně N-2 v kotlině Jiekŋaláhku. Foto: J. Wagner |
