Zahraniční projekty
Česká speleologická společnost se také směle může pochlubit úspěchy na mezinárodním poli, kterým základ položil již počátkem tohoto století prof. Karel Absolon svými výzkumy ve známém Dinárském krasu. Moderní výzkumy na něj navázaly zejména v 70. letech, kdy čeští jeskyňáři objevili a zdokumentovali kilometry nových jeskyní v Rumunsku, později přibyly i první sportovní úspěchy, např. v roce 1984 sestup na dno tehdy nejhlubší známé jeskyně světa Jean-Bernard ve Francii.
S počátkem 90. let nastává skutečná expediční expanze a s ní i první světové úspěchy. Pět expedic na Nový Zéland odhalilo světu 11,2 km dlouhý jeskynní systém – Bohemia Cave, s unikátními formami jeskynních výplní a obrovskými podzemními prostorami. Glacio-speleologické expedice na Špicberky objevily a zdokumentovaly mnohé ledovcové jeskyně a pomohly objasnit zákonitosti jejich vzniku. Speleopotápěčské expedice do Rumunska či na Sardinii objevily další kilometry chodeb v tamních jeskyních. Během expedičních výjezdů do Slovinska objevili jejich účastníci v Julských Alpách řadu stovky metrů hlubokých propastí. Koncem 90. let působily české expedice také v Turecku, Polsku, Rakousku a mnoha dalších zemích. S počátkem nového tisíciletí působí členové ČSS nejen v řadě evropských zemí, ale také v Asii a na americkém kontinentu:
| PROJEKT KRAS (SLOVINSKO) |
| Od roku 2001 provádějí členové České speleologické společnosti ve spolupráci s Jamarským klubem Temnica dokumentaci krasových jevů v oblasti Dolního Krasu ve Slovinsku. Hlavními hybateli průzkumu jsou ZO ČSS 1-02 Tetín a Speleoklub Vratíkov, ale vzhledem k rozsahu území se na něm podílejí i členové mnoha další ZO. Jedná se o oblast, kterou procházela byla během první světové války Sočská fronta. Během války bylo mnoho jeskyní zničeno, zavaleno nebo upraveno pro vojenské účely. V oblasti Dolního Krasu dokonce působila speciální vojenská jednotka pod vedením speleologa Hermana Bocka, jejímž účelem bylo vyhledávání vhodných jeskyní a jejich další úprava. Kromě toho byly vyraženy tisíce kaveren sloužících jako úkryt před bombardováním. Průzkum a dokumentace se tak neomezuje pouze na krasové jevy, ale i na tyto podzemní umělé objekty. |
| https://www.espeleo.cz/espeleo-12-2024/ctvrtstoleti-expedici-kras-slovinsko/ |
| Pořádající: ZO ČSS 1-02 Tetín a Speleoklub Vratíkov |
| Kontakt: tetin@speleo.cz |
| EXPEDICE MEDÚZA (ČERNÁ HORA) |
| Speleologické expedice na planinu Đalovića v Černé Hoře organizuje ZO ČSS 6-25 Pustý žleb od roku 2003. Hlavním cílem průzkumu byla během let jeskyně Đalovića pećina (Pećina Nad Vrazjim Firovima), kde čeští speleologové navázali na práci srbských jeskyňářů. Již při prvních expedicích se podařilo překonat druhý, dosud neprostoupený, sifon na konci jeskyně a postupně objevit rozsáhlé pokračování. Při výzkumech byly v jeskyni za sifony realizovány několikadenní bivaky. V roce 2015 se podařilo překonat zatím poslední třetí sifon. Postupně byla celá jeskyně znovu pečlivě zmapována a byla vytvořena digitální mapa v SW Therion. Díky působení mezinárodních týmů během mnoha expedic se délka prozkoumaných částí jeskyně zdvojnásobila a přesáhla 20 km. Pozornost expedic Medúza se zaměřila i na další jeskyně v oblasti. Po objevení suchých prostor ve vyvěračce Juriško vrelo se potápěčům postupně podařilo překonat velmi dlouhý a hluboký přítokový sifon. a po překonání druhého sifonu objevit podzemní řečiště v délce cca 200 m. V posledním třetím sifonu proběhly zatím dva potápěčské pokusy s použitím rebreatheru, ale ani v hloubce 80 m nebylo dosaženo koleno sifonu. Zatím poslední významnou jeskyní v oblasti je jeskyně Gornji ponor, kde se podařilo objevit několik kilometrů nových prostor v partiích za koncovými sifony. Během dvou desetilietí byly v oblasti zdokumentovány a zmapovány další jeskyně a pořízena základní geologická dokumentace. |
| https://pustyzleb.cz/?page_id=116 |
| Pořádající: ZO ČSS 6-25 Pustý žleb |
| Kontakt: jsirotek@gmail.com |
| EXPEDICE SULFUR (ALBÁNIE, ŘECKO) |
| Projekt se od roku 2021 věnuje výzkumu hydrotermálních hypogenních jeskyní na hranici Albánie a Řecka v oblastech Langarica a Vromoner (Sarandaporo). Češi zde objevili řadu aktivních hydrotermálních jeskyni z nichž světového významu dosáhly lokality Sulfur Cave, Atmos Cave, Breshka (Turtle Cave) a Kobyla (Mare Cave). V jeskyni Atmos bylo objeveno největší termální podzemní jezero světa Neuron. Speleodokumentační výpravy se od roku 2022 změnily na multivědecké mezinárodní expedice. Vědci se věnují biologii a hydrogeologii. Nejdůležitějšími výsledky jsou stanovení kompletního potravního řetězce jeskynní bioty, nebo definice geneze hypogenních jeskynních labyrintů a pochopení principů polyfurkace v systémech vázaných na minerální termální vody bohaté na sulfan. Pod českou koordinací se výzkumu věnují specialisté z našich univerzit a také z Rumunska, Itálie, Izraele, Belgie, Slovinska, USA, Německa, Řecka a Albánie. |
| http://audy.speleo.cz/foto/Sulfur.html |
| Pořádající: ZO ČSS 6-17 Topas |
| Kontakt: audy@speleo.cz |
|
|
| EXPEDICE TEPUI (VENEZUELA) |
| Tepui je název pro pískovcové stolové hory v Guayaně a Venezuele. V roce 2002 byla českým a slovenským týmem objevena na Roraima tepui rozsáhlá pískovcová jeskyně Krystalové oči (Ojos de Cristal). Objev se stal startovní čárou pro sérii speleologických expedic na další stolové hory (Auyán, Akopán, Churí). Největších objevů bylo dosaženo na hoře Churí v jeskyních Sistema Brewer (Muchimuk, Colibrí), Cueva Diablo, Cueva Eladio, Cueva Araňa. Na expedicích se vedle členů České speleologické společnosti podíleli také Venezuelci, Slováci a Kanaďané. Zatím poslední expedice na Akopán proběhla v roce 2015. |
| http://topas.speleo.cz/tepui/Tepui/Tepui.html |
| Pořádající: ZO ČSS 6-17 Topas |
| Kontakt: audy@speleo.cz |
|
|
| EXPEDICE TROMS (NORSKO) |
| Do severonorské oblasti s hojnými výchozy mramorů, kterou francouzský badatel Jean Corbel nazval „Le grand karst de Kvernmoen“ podle jedné z tamních vesnic (Elgen, 2001), uspořádal speleologický klub Orcus již šest expedic. Už v roce 1988 objevili jeskyňáři v okolí jezera Isvatnet devět jeskyní o celkové délce přes dva kilometry. Dvě jeskyně dosahují délky přes 700 metrů (Wagner, 1989). Druhá expedice v roce 1996 dokumentovala několik menších jeskyní v západní části krasového území. Další postup znemožňovaly sifony (Wagner, 1997). V roce 2003 výprava pokračovala ve stejné oblasti (Wagner, 2004). Mohutný ponor sousedící s jezerem Stor-Leigasvatnet vedl do 150 metrů dlouhé jeskyně, ale dalšímu postupu objevitelů opět zabránil sifon. Dosud poslední expedice se vrátila v roce 2011 do okolí jezera Isvatnet (Wagner, 2012), kde bylo v nepřehledném terénu východně od hory Reavri zmapováno dalších sedm menších jeskyní s ponorným tokem a vodopády. Na této expedici při jedné z posledních výprav po okolí dosáhla průzkumná skupina vrcholu hory Reavri (1101 m n. m.), odkud se při náhodně dobré viditelnosti otevřel výhled na jezero s ponorem. Ten byl cílem pátek expedice uspořádané v roce 2023 (Lenart a Schuchová, 2024). Podařilo se proniknout do nádherné kaskádovité jeskyně s vodním tokem a vodopády. Na šesté expedici v roce 2025 byl systém domapován, zároveň byly objeveny poměrně hluboké propasti na hřbetu hory Bukkefjellet, které budou cílem dalších výprav. Elgen E. (2001): Expedition speleologique en Norvege. – Groupe speleologique scientifique et sportif G.3.S – A.O.L. 7: 1–72. Lenart, J., Schuchová, K. (2024): Expedice Troms 2023. – Speleofórum 43: 54–60. Wagner J. (1989): Troms '88. – Speleofórum 1989: 37–43. Wagner, J. (1997): Expedice Troms 96. – Speleofórum 1997: 39–40.7 Wagner, J. (2004): Expedice Troms 2003. – Speleofórum 2004: 56. Wagner, J. (2012): Troms 2011. – Speleofórum 2012: 66–71, barevná příloha. |
| https://www.orcus-speleo.cz/expedice-troms-2025/ https://www.orcus-speleo.cz/norsko-2023/ https://www.orcus-speleo.cz/troms-2011/ https://www.orcus-speleo.cz/troms-2003/ https://www.orcus-speleo.cz/troms-96/ https://www.orcus-speleo.cz/troms-88/ |
| Pořádající: ZO ČSS 7-01 Orcus |
| Kontakt: jan.lenart@osu.cz |
 Jeskyně N-2 v kotlině Jiekŋaláhku. Foto: J. Wagner |
| EXPEDICE PROJEKTU RAČA DO ZÁPADNÍ GRUZIE |
|
Od roku 2016 organizuje základní organizace ZO ČSS 5-01 Bozkov výpravy do západogruzínských krasových oblastí v regionech Racha a Imereti. Ve spolupráci s jeskyňáři z mnoha ZO ČSS a z Gruzínského speleoklubu zde prováděli průzkum a dokumentaci jeskyně Muradi a Rača 2001, kde v roce 2018 objevili několika úrovňové pokračování jeskyně Racha v délce 930 m, čímž její celková délka přesáhla 4070 m. Hlavním cílem posledních expedic bylo pokračovat v komplexní dokumentaci a započatém průzkumu ponorových částí rozsáhlého hydrologického systému tzv. Tskaltubského jeskynního systému, jehož součástí je i zpřístupněná jeskyně Prometheus. Systém se nachází v centrální části Sataplijsko-Tskaltubské krasové oblasti, severně od města Kutaisi. Oblast je budovaná mírně zvrásněnými křídovými vápenci a dolomity a tvoří ji k jihu mírně ukloněná krasová planina dosahující nadmořské výsky okolo 500 m. Na severu je ohraničená kaňonem řeky Semi a na jihu údolím Kumi (145 m n. m.), která celou oblast odvodňuje několika mohutnými vývěry. Výpravy uspořádané v srpnu 2019, září 2021 a 2024 se zaměřily speciálně na průzkum dosud velmi málo známé, obtížně přístupné jeskyně Bgheri. Nejprve bylo nutné uvolnit a vyčistit vchod do jeskyně od splaveného dřeva a štěrku, kterým byla jeskyně po řadu předchozích let uzavřena. V průběhu dvou cest byla jeskyně poprvé od objevu v 80 letech 20. století zmapována. Při průzkumu jeskyně Bgheri bylo členy výpravy objeveno 1,3 km dlouhé pokračování hlavního koridoru zasahujícího do hloubky 217 m a několik stovek metrů chodeb v přítokových částech. V září 2024. bylo objeveno pokračování aktivního toku v dómu Česko-gruzinské spolupráce. Zde jeskyně pokračuje systémem protékaným aktivním tokem v délce 1 826 m a s vertikálním rozpětí rovných 100 m. Jeskyně Bgheri v současné době dosahuje délky 3226 m. V druhé ponorové jeskyni Melouri pokračovala dokumentace koridorů ve vyšších partiích jeskyně. Byly zde objeveny dosud neznámé vysoko položené chodby starých vývojových úrovní. V průběhu Česko-gruzínských expedic bylo v jeskyni Melouri od roku 2016 do konce roku 2025 nově zdokumentováno 4 331 m chodeb. V obou jeskyních je třeba prozkoumat řadu zatím neprostoupených částí, které by mohly vést k objevům spojení mezi ponornými jeskyněmi v oblasti planiny Melouri a vývěrovými jeskyněmi v údolí Kumi. Nově se výpravy zaměřují na potápěčský průzkum vývěrových jeskyní v této oblasti (Opičo, Ghliana, Prometheus) a spolupracují na průzkumu jeskyní v regionu Samegrelo v údolí řeky Toba. Od roku 2016 jsme v rámci projektu Rača strávili v Gruzii v součtu více jak čtvrt roku a vystřídalo se zde 43 jeskyňářů z 9 ZO ČSS (5-01, 6-19 1-05, 1-10, 2-02, 4-01, 5-05, 6-01, 6-25) a desítka gruzínských spolupracovníků. |
|
Pořádající: ZO ČSS 5-01 Bozkov |
|
Kontakt: ouhrabka@caves.cz |
 |
| EXPEDICE SHAANXI (ČÍNA) |
|
V roce 2016 se uskutečnily první dvě expedice do střední Číny, konkrétně do provincie Shaanxi. Cílem expedic pořádaných Českou speleologickou společností společně s Geologickým ústavem AV ČR za podpory Institutu krasové geologie Čínské akademie věd a Geologického ústavu ze Xi´anu, byla prvotní rekognoskace nových krasových oblastí v jihozápadní části provincie, zejména kolem města Hanzhong, kde jsme při studiu satelitních snímků objevili velké množství ponorných propastí a velkých závrtů (megadolin). Během těchto dvou výprav se podařilo objevit a zmapovat více než 7 km nových podzemních prostor a potvrdit existenci velkého množství dalších krasových jevů. Další expedice následovaly a do roku 2024 se podařilo objevit a zmapovat tři desítky nových jeskyní v souhrnné délce více než 40 kilometrů. Nejdelší objevenou jeskyní v oblasti a zároveň nejdelší v celé provincii je jeskyně Tianxingyan s délkou přes 14 km, která se vyznačuje obrovskými podzemními prostorami, z nichž největší Gigadóm dosahuje délky 210 m, šířky 135 m a výšky 90 m! Všechny výpravy byly rovněž detailně popsány a publikovány ve sbornících Speleofórum a sbornících vydávaných u příležitosti Mezinárodních speleologických kongresů. Stěžejní vědecký článek byl publikován v roce 2022 v časopise Geoheritage. |
| https://pustyzleb.cz/?page_id=265 |
| Pořádající: ZO ČSS 6-25 Pustý žleb |
|
Kontakt: z.motycka@mediform.cz |
| PROJEKT XIBALBA (MEXIKO) |
|
Oblast působení expedic XIBALBA (čti šibalba) je známá jako tzv. mayská Riviéra, která představuje pás východního pobřeží poloostrova Yucatan, táhnoucí se od známého letoviska Cancún k jihu, až téměř k hranici s Belize. Je omývána vodami Karibského moře a nazývána podle staré mayské civilizace, která toto území kdysi obývala. Odtud pochází i název Xibalba, což v mayském jazyce znamená podsvětí. První speleologickou výpravu na mexický poloostrov Yucatan zorganizovali čeští a slovenští speleologové v roce 2003 a od té doby se uskutečnilo více než 20 následujících expedic, pořádaných Českou a Slovenskou speleologickou společností. Mezi vesnicemi Chemuyil a Akumal prozkoumali jejich účastníci stovky cenotů a objevili významné jeskynní systémy o celkové délce více než 140 km, včetně třetího nejdelšího podvodního jeskynního systému K´oox Baal. Kromě objevování nových jeskyní se věnovali i průzkumu a mapování řady jeskyní objevených v minulosti, u kterých zcela, nebo zčásti chyběla mapová dokumentace po primárních objevitelích. Podařilo se jim také objevit významné paleontologické a archeologické nálezy. V roce 2013 vydali členové projektu speciální monografii A Quest for the secrets of Xibalba, popisující prvních 10 let působení na Yucatánu, kterou je možno zakoupit zde: https://www.speleo.cz/a-quest-for-the-secrets-of-xibalba O expedicích byly rovněž publikovány desítky článku v nejrůznějších českých i zahraničních médiích např: |
| https://pustyzleb.cz/?page_id=268 |
|
Pořádající: ZO ČSS 6-25 Pustý žleb |
|
Kontakt: z.motycka@mediform.cz |
